Na zeď nastříkali víc obrázků, samozřejmě s povolením ředitele Andrease Thiela. Myšlenka vznikla při hodinách výtvarné výchovy. "V minulém školním roce jsme společně vytvářeli monogramy a grafiky, a ty jsme pak samozřejmě museli taky někam umístit," říká učitel Christoph Stauber. Tak se narodil projekt graffitiové zdi. "Žáci si všechno organizovali sami, nakoupili barvy, vyrobili šablony. Já byl jen ,přívěsem´," uvádí v listě.

Na stěnu dvora přišly monogramy, "kovidový" bojovník ninja a také bizon. Ten byl tehdy až druhou volbou, žáci původně jako motivační zvíře v kovidovém roce vybrali lenochoda. Nakonec se přiklonili k vizi svého učitele a zvěčnili silné, odolné zvíře, které by je mohlo vytáhnout ze svízelné situace, vysvětlili v deníku.

"V příštích ročnících mají další třídy dílo 7BB rozšířit. A bizon? Ten má dodat třinácti žákům-stříkačům v příštím školním roce vytrvalost a sílu, protože je čeká maturita," uzavírají OÖN. Na snímku jsou "stvořitelé" graffiti s Christophem Stauberem vpravo. 

Zákaznické toalety bude řešit sněm

Bavorský sněm chystá změnu předpisů, která by měla vyřešit problém toalet pro zákazníky obchodů, uvedla PNP.

Ty jsou zatím předepsány pro provozovny od 2000 metrů čtverečních, pro menší je takové vybavení dobrovolné. "Čtenář našeho listu, který trpí střevní chorobou, prožil při nakupování opět nervydrásající hledání WC. Zachránilo ho nakonec, že vedoucí diskontní filiálky je jeho soused," píší Bayerwald-Boten.

Nyní CSU a Svobodní v bavorském sněmu navrhli, aby zřizování bezbariérových toalet bylo v nových prodejních projektech povinné. "Dosud zákazníkům menších obchodů nezbývá než se na toalety ptát personálu, a to je mnohým trapné. Kromě toho každý obchod nemá možnost nabídnout klientům přístup k záchodu pro personál - ty se nezřídka nacházejí relativně daleko od prodejního prostoru, zákazníci by museli procházet provozním zázemím obchodu jako sklady, kancelářemi a místnostmi pro odpočinek prodavačů. To je z technických důvodů ochrany dat vyloučeno, zajištěna musí být i privátní sféra zaměstnanců. Jestliže je ale provozovatel nebo personál donucen zákazníky hledající toaletu poslat pryč, musí počítat s tím, že už k nim nepřijdou," píše PNP.

Vysvětluje, že téma dosud není celostátně upraveno. Co do zákaznických toalet má každá spolková země vlastní koncept. Nic majitelům malých prodejen nepřikazuje, aby je zřídili, mají jen o nich ve vlastním zájmu přemýšlet. "I když je slogan U nás je zákazník králem už notně zaprášený, téma servisu je právě dnes v době konkurence klíčem k úspěchu, konkurence nespí a soutěž není jen výlučně o cenách a nabízených slevách. V kvalitě servisu je přitom zákaznická toaleta vysoko v kursu."

Její stavba je ale drahá a mnozí malí prodejci nevidí smysl takových nákladů. V Hessensku například převládá názor, že je úkolem radnic nabídnout občanům víc veřejných WC. V Bavorsku zamýšlejí změnit stavební předpisy tak, aby lidé na záchod měli právní nárok. V Berlíně je už od roku 2016 zákaznická toaleta povinností obchodu s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních. Do té doby se to týkalo dvakrát větších prodejen.

Protože jsou Němci "akurátní" a na všechno mají předpisy, zákaznická toaleta musí být chráněna před cizími pohledy, být uzamykatelná klíčem, otočnou koulí, zástrčkou nebo háčkem. Musí být dostatečně velká, aby ji nakupující mohl bez omezování užít k účelu služby. Musí být pravidelně čistěna a dezinfikována podle přezkoumatelného plánu. K dispozici musejí být prostředky k mytí rukou jako mýdlo nebo dezinfekce, tekoucí teplá a studená voda, papírové ručníky, osušovače nebo podobná zařízení k osušení rukou…

A protože jsou Němci také "všeradilové", nabízí PNP "chytré možnosti", jak pomoci zákazníkům "s náhlou potřebou". Když je krámek poblíž veřejných sanitárních zařízení, mohou tam prodejci kupujícího poslat. "Smysluplnou alternativou" je dohoda se sousedními obchodníky, kavárna naproti jistě WC pro hosty má, a za ochotu do něj pustit i zákazníka krámku bude na oplátku třeba obchod rozšiřovat letáky oné kavárny. "I takovou nabídkou pomoci z prekérní situace se může zákazník cítit brán vážně a snahu prodejci zapíše jako plusový bod," šíří svou osvětu PNP. 

Objeli si 705 km kolem Attersee

Amatéři cyklisté Gerhard Eder, Michael Stadlmann a Yannik Rehberger dokončili v sobotu pozdě večer v Nussdorfu záměr objet patnáctkrát nonstop Attersee. Zdolali v těžkých povětrnostních podmínkách 705 km se 3800 metry výškových rozdílů, v čistém čase bez zastávek těsně pod 24 hodin (23:47 h), napsal Salzkammergut-Rundblick.

Protože akcí sbírali prostředky pro sportování mládeže, získali k doprovodu na kusy cesty sportovní hvězdy minulosti jako lyžaře Thomase Sykoru, Hannese Trinkla a Hanse Enna, profesionálního cyklistu Thomase Mühlbachera, exmistra světa Rolanda Königshofera, bývalého fotbalového reprezentanta Andrease Ivanschitze, ale také prominentního vinaře Leo Hillingera a další. Sjeli si s nimi i žáci lyžařské školy Windischgarsten s ředitelem Markusem Gattingerem a mládež lineckého veslařského klubu Ister, která také patří k podporovaným v této benefiční akci ATTERSEE 15.0. Její náklady nesli její iniciátoři Michael Stadlmann a Gerhard Eder.