V Horních Rakousích je sedmačytřicet žen ve funkci starostek, informují OÖN. V Rakousku celém jejich počet poprvé dosáhl 200.

Jubilejní křeslo obsedla v pátek Margit Wennesz-Ehrlichová (ÖVP) v Oslipu v Burgenlandsku. Ženy tak vedou 9,5 procenta ze 2095 obcí. Před deseti lety byl jejich podíl pětiprocentní (119 ze 2357), před pěti lety sedmiprocentní (146 ze 2100). V Dolních Rakousích jich je teď nejvíc - 75, v Horních 47, nejméně v Solnohradsku 9 a ve Vorarlbersku 6. Na snímku je Nicole Zehetner-Graslová, první žena šéfující Hofkirchenu v Traunkreisu, nejmladší starosta Rakouska (25 let).

Jak vozit fanoušky

Švýcarské spolkové dráhy SBB upravují 35 vagónů podle speciálních přání sportovních fanoušků, zaznamenaly OÖN. Jsou určeny například pro jejich cesty do měst soupeřů. Mají 80 míst k sezení, jsou klimatizovány a neumožňují otevírat okna, aby se zabránilo vyhazování předmětů z nich. Jsou snáze čistitelné, koberce jsou vyměněny linem, řekl podnik v sobotu. Místo obvyklého uzavřeného systému WC s bioreaktory šetřícími vodu jsou normální tanky, které jsou po jízdě vyprazdňovány. "Tím jsou vagóny přebudovány na krátké a intenzivní užívání toalet," shrnul mluvčí. Přestavba má být dokončena v příštím roce.

Chata bez masa

Franz Fischer-Hütte ve výšce 2020 metrů v pohoří Radstädter Tauern v Lungau je první a jedinou chatou rakouského Alpského svazu, která kompetně rezignovala na jídla z masa, píší OÖN. Získala za to pečeť spolku ochrany životního prostředí, jehož přísná kritéria daleko překročila.

Nájemkyně Evelyn Faberová vede chatu pátým rokem, od loňska čistě jako vegetariánsko-veganskou. Vaří a peče chuťově intenzivní, výživné a bezmasé alternativy regionální horské kuchyně. Kromě ní získaly pečeť svazu další ekologicky hospodařící horské chaty, třeba Hubertushaus (946 m) v Gutensteinských Alpách v Dolních Rakousích. Rakouský, německý a jihotyrolský alpský svaz vyznamenaly pečetí 134 svých chat. Foto: Deník/OÖN/P. Pileschnegger

Sdílená kola se slevou

Vídeň, podobně jako Praha, propojí nabídku dopravního podniku a sdílených kol, informoval náš web Martin Landa z Eurocommu, zahraniční kanceláře Vídně v Praze. V ulicích se objeví 300 nových kol, která budou trvale jezdit v barvách dopravního podniku. Držitelé předplatných kuponů si je půjčí za poloviční tarif, na 30 minut za 30 eurocentů, tedy asi osm korun.

Kola WienMobil jsou podle magistrátu sedmipřevodové smartbiky s elektronickým zámkem. Budou vybaveny GPS, která umožní půjčování a vracení v klasických i digitálních stanicích. Obsluhu zajistí stávající aplikace WienMobil dopravního podniku.

Chrání městské byty před Airbnb

Představitelé webové služby oznámili, že platforma v budoucnu přestane nabízet krátkodobé pronájmy obecních bytů ve Vídni, uvedl dále Martin Landa. Město, které spravuje 220 000 bytů, jejich stažení z nabídky požaduje dlouhodobě.

O zákazu pronajímání obecních bytů na platformě Airbnb rozhodl Obchodní soud ve Vídni 10. května 2021. Podle městské radní pro bydlení Kathrin Gaálové se Vídni „vyplatil energický přístup proti zneužívání obecních bytů, díky kterým vytvořilo město dostupné bydlení, které musí být k dispozici obyvatelům Vídně". Cílem magistrátu zůstává, aby nedocházelo k ilegálnímu užívání obecních bytů, a to bez výjimek, uvedla zástupkyně starosty.

Ve Francku pěstují lanýže

Jako pravou senzaci to sděluje Donaukurier (DK). Po osmi letech experimentu s jejich pěstováním na pokusné ploše Zemského úřadu pro vinice a zahrady (LWG) ve Francku mohla ministryně zemědělství Michaela Kaniberová předvést první plod, který "vyčuchal" psík „Elli“. V místě našli pět "pravých burgundských", uvedl list. Podle ministryně jou v Německu tyto "brambory" pěstovány celkem na asi 400 hektarech osázených mj. lískou, buky a duby s kořeny "naočkovanými" lanýži.

Sběr divoce rostoucích lanýžů je zakázán. LWG ve Veitshöchheimu v Dolním Francku nyní zkoumá marketingový potenciál jejich cíleného pěstování. "Nejnapínavější otázka pravděpodobně je, jak vlastně ,francké´ lanýže chutnají," řekla Kaniberová. První zprávy k aktuálním nálezům jsou prý pozitivní. Na snímku drží Kaniberová jeden z prvních "produktů". Foto: Deník/DK/Judith Schmidhuberová

Miliony tun potravin v odpadu

V Německu končí každým rokem kolem dvanácti milionů tun potravin v odpadu, píše DK. V Bavorsku z toho asi 992 000 tun, tedy asi 55 000 naložených nákladních aut. Vyhození asi 6,7 milionu tun by se dalo předejít.