Linec - Do hornorakouského sněmu volilo 76,37 procenta z oprávněných 1 093 727 občanů. Lidovci (ÖVP) zemského hejtmana Thomase Stelzera získali 37,61 % hlasů (+1,2).

Svobodní (FPÖ) zástupce zemského hejtmana Manfreda Haimbuchnera dosáhli 19,77 % (-10,6). Sociální demokraté (SPÖ) mají 18,58 %. Do sboru se dostali i odpůrci očkování proti koroně (Menschen – Freiheit – Grundrechte, MFG), kterým dalo hlas 6,2 % voličů. Jejich jednička Joachim Aigner řekl: "Oslovili jsme problémy lidí." Ve sněmu prý chtějí otevřené diskuse ve všech oblastech.

V Linci-městě byl výsledek ÖVP 26,84, SPÖ 25,61, Zelení 18,82 atd. Starosta Luger musí v přímé volbě k formálnímu "rozstřelu" - měl 44 %, protikandidát Baier 16,5 %. Ve Welsu naopak už první kolo vyhrál dosavadní starosta Andreas Rabl (FPÖ) se 60,1 %. V příhraničním okrese Rohrbach přišlo k urnám 83,20 % voličů, rozhodli takto: ÖVP 46,85, FPÖ 18,69. Ve Freistadtu měli lidovci 39,59 %, SPÖ 19,90 %.

Ve 438 hornorakouských obcích bylo k volbám oprávěných 1 184 000 osob s hlavním sídlem v zemi. To je o 90 000 lidí víc než voličů do zemského sněmu, protože na rozdíl od něj jsou pro volby komunální oprávněni i občané států EU.

"Výsledkem, který by mohl vzbudit celoevropskou pozornost, skončily volby ve Štýrském Hradci," píše Volksblatt. "V rakouském druhém největším městě zaznamenal starosta za ÖVP od roku 2003, Siegfried Nagl, těžké ztráty - jeho strana spadla ve voličské přízni o více než 12 % na 25,7 %. Naopak vyšplhala Komunistická strana Rakouska (KPÖ) městské radní Elke Kahrové na 28,9 % (bez korespondenčních lístků) a mohla by být první komunistickou starostkou hlavního zemského města v Rakousku. Nagl ještě před oznámením výsledků řekl, že odstupuje." Na snímku z volební párty ÖVP je zemský hejtman Thomas Stelzer. Foto: Deník/OÖN/Volker Weihbold

A ještě pohled do Německa. V Dolním Bavorsku přišlo k volbám 79,8 % oprávněných. CSU tu zaznamenalo 31,7 % hlasů (-7 %), SPD 18,0, Zelení 14,1, FDP 10,5, AfD 9,0 a Svobodní voliči 7,5 %. Drobným překvapením bylo přímé zvolení Jamily Schäferové (28) ze Zelených, která se 27,5 % hlasů v okrsku Mnichov-jih "přemohla" kandidáta CSU Michaela Kuffera (26,8). Zelení tak poprvé v historii jdou do bundestagu z přímé volby.

Pohled do Německa

Vedoucí odvodu stočného města Grafenau Muhanad Al Halak (31) se stal novým poslancem Spolkového sněmu. Dostal se tam ze 14. místa zemské kandidátky FDP. "Přišel s rodinou do Německa v roce 2000 z Iráku. Od roku 2016 je členem FDP, loni přijal první stranické funkce. Od září 2006 pracuje ve veřejných službách města," představuje ho PNP.

Budou v Berlíně vyvlastňovat byty?

V Berlíně doplnilo volby všelidové hlasování k vyvlastňování velkých bytových koncernů, uvádí PNP. Chce to 56,4 % voličů, 39 % je proti. Minimální kvórum účasti čtvrtiny oprávněných bylo splněno, berlínský senát je tedy nyní vyzván k zavedení veškerých opatření, které jsou potřebné k převedení nemovitostí do vlastnictví města.

"Hlasování ovšem není pro politiky právně závazné," uvádí list. "Nebylo totiž o konkrétním návrhu zákona, který by plebiscit formuloval. Přesto se budou zákonodárci vzešlí z nových voleb muset předlohou zabývat."

Pasovský list vysvětluje, že jde o v Německu jedinečný záměr dotýkající se bytů privátních společností v Berlíně, pokud slouží zajištění zisku. Takové mají být "zespolečenštěny", tedy vyvlastněny za náhradu a převedeny na zařízení veřejného práva.

Iniciativa směřuje především proti společnosti Deutsche Wohnen, se 110 000 byty největšího pronajímatele v hlavním městě. Vyvlastněny mají být ale i v Německu největší Vonovia, švédský Akelius nebo Covivio z Itálie. V Berlíně jde podle iniciátorů o asi 240 000 z půldruhého milionu nájemních bytů. Při stoupající poptávce usilují "zespolečenštěním" zastavit růst nájmů a dlouhodobě zajistit únosné nájemné.

Odvolávají se na ústavu, která v článku 15 říká: "Půda a pozemky, poklady přírody a produkční prostředky mohou být za účelem zespolečenštění převedeny zákonem, který stanoví způsob a rozsah odškodnění, do veřejného vlastnictví nebo na jiné formy obecního hospodářství."

Podle senátu by náklady odškodnění mohly dosáhnout 29-36 miliard eur. Podle předkladatelů by společnosti podnikání s nemovitostmi nedostaly peníze, ale 40 let by pobíraly procenta z nájmů.