Je tu pochováno 2747 lidí, z toho 369 bývalých SS. Jména zemřelých jsou uvedena v rotundě. "Že tu poslední klid našli také esesáci, nebylo dosud tematizováno," píše list a pootevírá tuto kapitolu s otázkou k případné změně místa a obsahu tohoto dne.

Péče jako závazek

List připomněl, že Lidový svaz německé péče o válečné hroby se stará o více než 830 památek ve 46 zemích, na kterých leží asi 2,8 milionu válečných mrtvých. Jörg Raab, bavorský ředitel svazu, shrnuje v pasovském deníku, že v Hofkirchenu uložené oběti válek a násilí je dál třeba důstojnou formou vzpomínat - to je podle něho humanitární a společenskopolitický závazek, za jehož dlouholeté uznávání a organizaci je pasovský spolek vděčen. A dodává: "Na vojenských hřbitovech v Bavorsku odpočívají vedle německých vojáků první a druhé světové války také četné civilní oběti válek, zahraniční zajatci a lidé z nucených prací, popravení dezertéři, odbojáři i další oběti nacistické nadvlády. Nepomyslet na jejich hroby proto, že některé tam pochované osoby nesly těžkou vinu, by bylo protismyslné a znamenalo paušální odsouzení všech obětí válek… Leží tu také lidé, kteří se podíleli v různém objemu a intenzitě na válečných zločinech nebo zločinech proti lidskosti. Mnohým z těchto mrtvých nebylo a není možné prokázat individuální vinu. Jiní byli soudy ještě za života nebo následně prohlášeni za válečné zločince, nebo komisemi uznávaných historiků za vinné.

Přezkoumat životopisy není možné

Samotná skutečnost, že byl někdo příslušníkem SS, nestačí k tomu, aby byl deklarován jako válečný zločinec. O převážné většině mrtvých na hřbitovech v tuzemsku nebo v zahraničí nejsou známy žádné biografické detaily. Přezkoušení všech životopisů není možné. I nacističtí pachatelé, kteří jsou tam pohřbeni, by rádi našli poslední klid, i když způsobili nevyslovitelné utrpení mnoha lidem a jejich rodinám. Jejich zločiny jsou nám současně výzvou učit se z historie a také i za obtížných okolností vystupovat trvale za ctění lidských práv a důstojnosti."

Diferencovat?

Barbara Zehnpfennigová byla v letech 1999 až 2022 profesorkou politické teorie na pasovské univerzitě. Míní: „Když se zjistí, že na místě, kde jsou vzpomínány oběti druhé světové války, leží také nezanedatelný počet pachatelů, měla by se forma aktu zásadně změnit. Nelze vinné zločince jednoduše ignorovat nebo je mlčky přiřadit k obětem. Vyměnit kvůli tomu místo vzpomínky shledávám problematickým, protože to by si oběti nezasloužily. Podle mne by se mělo vzpomínat diferencovaně, se zmíněním zločinů a souvislostí s nacistickou nadvládou, které pachatelé sloužili. Z křesťanské perspektivy je odpuštění tím, co by mělo všechno zahrnout. Tomu ale předchází označení viny. Ta je sice individuálně rozdílná, ale u příslušnosti k SS je nezpochybnitelně dána…"

Nezamlčovat!

PNP shrnuje, že na vojenském hřbitově v Hofkirchenu by dál měla být uctívána památka obětí, ale také by se tu neměla zamlčovat existence možných hrobů pachatelů. Místo je důstojné k pořádání Dne národního smutku. "Jinak by mohlo být zapomento 2378 z 2747 obětí proto, že jsou pohřbeny s pachateli. Návštěvníci hřbitova by měli být informováni na dobře viditelném místě…" napsal deník.

Cituje ze zákona o pohřebnictví, že váleční mrtví mají právo na věčný klid. Podle ženevských zákonů má každý právo na důstojný hrob. V Bavorsku je dnes na 540 místech pohřbeno asi 167 000 mrtvých.