Nacházejí se ale i v Čechách, jednotlivě ve Francii, Španělsku, Maďarsku a Irsku. Pocházejí z vrcholného středověku, tedy od počátku 11. století. Slovo z "dolnorakouštiny" by nám neználkům asociovalo nejspíš "stáje v zemi", ale třeba renomovaný National Geografic (NG) je přisuzuje pojmům Stelle (místa) nebo Stollen (štoly). Mají jen jeden vchod a vedou do okruhu nebo ke konečné úžině. "Kromě toho mají všechny společné, že jim dosud nemohl být přiřazen žádný účel," uzavírá NG z 10. února 2022. Předsedkyně kruhu pro jejich výzkum Birgit Symaderová v listu říká, že jsou "šíleně velkou archeologickou záhadou, které ještě nikdo neporozuměl". Archeologicky prozkoumány byly prý jen tři.

"Všechny mühlviertelské zná přesně Josef Weichenberger," uvádějí OÖN. Ten je dlouholetým spolupracovníkem hornorakouského zemského archivu a "tunely" se zabývá 45 let. Většina staveb měří od 10 do 40 metrů, chodby nebyly vyzdívané, byly asi 60 cm široké a do 1,4 metru vysoké. Podle něho některé měly kultovní význam - byly svým způsobem prázdným hrobem duší předků, které lidi chtěli mít v blízkosti…

Albín aligátor přežil.
Od sousedů: Vídeň zavede povinné kurzy pro zájemce o exoty

MeinBezirk.at napsal 22. prosince 2020 o fondu malých projektů Interreg Rakousko-ČR, do něhož bylo zařazeno i téma těchto chodeb z iniciativy zájmové společnosti „Kultur Plus“ z Lince. Mělo být realizováno společně se správou Národního parku Šumava a Kulturním fórem Bad Zell od února 2021.

Podle OÖN byl projekt ukončen. Jeho vedoucí Elisabeth Schiffkornová z "Kultur Plus" v listě píše, že mj. srovnali základní črty jednotlivých míst a kladli si otázku, proč mnoho z nich zakotvilo v ústně předávané lidové kultuře jako sídlo zlých démonů.

Většina tunelů v Rakousku je v privátním vlastnictví a přístupná jen okruhu známých, několik jich je využíváno i turisticky, třeba "Ratgöbluckn" v Pergu nebo erdstall u hostince Populorum v Bad Zellu. Ta je součástí historického provádění městem, nabízeného každý druhý čtvrtek. (Na snímku je Josef Weichenberger.) 

Pohřbívání bez rakví?

Od minulého roku je také v Bavorsku povoleno pohřbívání bez rakve. Zákaz aktuálně platí jen v Sasku a Sasku-Anhaltsku.

Rozhodnutí obcí závisí také na vlastnostech hřbitovní půdy, říká Matthias Liebler ze svazu bavorských pohřebníků. Tuto praxi už zavedli v Mnichově, Augsburgu a Würzburgu, testují ji v Norimberku. V Augsburgu pohřbili ve lněném rouchu z náboženských a světonározorých důvodů 15 nebožtíků. Mnichov to zkoušel "pohřbíváním" figurín na různých místech, aby získal poznatky o tlení v různých terénech. Od října 2021 jsou pohřby ve lnu povoleny na třech hřbitovech města.

V Norimberku hledají, jak zajistit, že mrtvý bude hlavou směrovat k Mekce. Ve Würzburgu umožňují muslimům pohřeb bez rakve podle náboženských rituálů. Pozůstalí o to musí správu požádat.

Královnini plyšáci dětem

Postavička dětských knih, paddingtonský medvídek, našla zvláštní spojení k britské královně Alžbětě. K její sedmdesátce na trůně k ní plyšák zašel v animovaném videoklipu na čaj. Královna to doprovodila komentářem, že má stejně jako medvídek vždycky po ruce sendvič s marmeládou, a hned jej vytáhla z kabelky. Film má už kultovní status. V sociálních médiích si jej otevřelo kolem čtrnácti milionů uživatelů. Medvídek má i vlastní twitteraccount «@paddingtonbear», kde královně děkuje za všechno. Líbil se už asi milionu uživatelů.

Královna a její medvídkovský sendvič.Královna a její medvídkovský sendvič.Zdroj: Deník/YouTube

Medvídek královnu doprovodil i na poslední cestě. Po její smrti položili občané před Buckinghamský palác a zámek Windsor kromě květin také víc než tisíc plyšáků. Ty mají dostat nový život - budou věnovány organizaci dětské pomoci Barnardo`s, jejíž patronkou je od roku 2016 Camilla, manželka krále Charlese III. Budou vydrhnuty, aby v novém domově vypadaly dobře, uvádí prohlášení.

Záběr je z klipu virtuální návštěvy medvídka u královny, který byl promítán na fasátu Buckinghamského paláce. Foto: Deník/Youtube/BBC News