Loni jelo bez pásů 88 395 řidičů, za volání za volantem zaplatilo pokutu 130 540 řidičů.

"Škodiči" u májek

V Neunkirchenu na náměstí a v radničním parku ve Wiener Neudorfu někdo v noci na pondělí nařízl májky, tu v parku ze dvou stran. Podle hasičů tam pachatelé překonali ochranné mříže na stromě nejspíš z výsuvného žebříku. Obě musely pak být poraženy. V Heidenreichsteinu byly "načaty" dvě májky vztyčené dětmi.

Víc káceli

V Rakousku bylo loni pokáceno o pět procent víc, než je průměr posledních pěti roků a o osm procent víc než desetiletý průměr. Asi 60 procent vytěženého dřeva "dodalo" na trh 140 000 malovlastníků s méně než 200 hektary, 30 procent 1600 velkovlastníků a desetinu státní lesy. 84 % bylo jehličnanů. Z listnáčů byly dvě třetiny na topení. Pily platily za smrk o 12,2 % víc než předloni.

Ze 19,36 milionu plnometrů bez kůry bylo 7,26 milionu napadeno, asi polovina z toho kůrovcem, třetina vichřicemi.

Májka na Zugspitze

Třicet chasníků spolku Hammersbach v obci Grainau postavilo v pondělí 18metrovou májku na Zugspitze. Protože byl ohlášen silný vítr, byl strom pro jistotu připevněn na malý jeřáb. Naštěstí tolik nefoukalo a atrakci sledovali četní zájemci.

V týdnu předtím byla májka ukradena přímo z vagonu zubačky, která ji dopravila na horu. Jako výkupné dostalo 19 "zlodějů" jízdu na Zugspitze zdarma - včetně svačinky.

Soud o šampaňské za 13 000 eur

Spor o "obzvláštní láhev" šampaňského, vypitou v restauraci ve Frankfurtu, bude rozhodovat soud v Düsseldorfu. Asi před rokem byl v této hospodě host z Neusseru se skupinou přátel a chtěl jim tuto šestilitrovou láhev Roederer Cristal, tzv. metuzalemskou, věnovat. Žalující strana v tomto sporu tvrdí, že host nabídku ceny 13 000 eur s nadšením přijal, láhev sám otevřel nožem a s partou ji vypili.

U soudu číšník a provozovatelka restaurace ujišťují, že láhev nabídli za 13 000 eur, žalovaný host zase tvrdí, že mu uvedli cenu 1300 eur. Protože se zdráhal zaplatit víc, končí věc před soudem.

Hledají nacistický poklad v Nizozemsku

Bedny plné šperků měli zahrabat němečtí vojáci za druhé světové války v Nizozemsku. Historici už poklad marně hledali, v těchto dnech ještě zkouší skupina z Ommerenu jednu z posledních možností, kde by mohl být - kopají v provincii Gelderland. Informovala o tom veřejnoprávní stanice NOS.

V srpnu 1944 trefila jedna z bomb banku v Arnheimu. Rozletěly se i bezpečnostní schránky. Němečtí vojáci tehdy klenoty, drahé hodinky a jiné cennosti z nich nabrali a v bednách zahrabali v Ommerenu.

Němec Helmut Sonder z Baden-Badenu, který tehdy sloužil v Arnheimu, v roce 1946 vypověděl, že s kamarády šperky našli a v bednách od munice je na jaře 1945 zahrabali. Nizozemský národní archiv později zveřejnil starou naskicovanou mapu, na níž jsou i údaje k pokladu. To vyvolalo hon na předpokládaný úkryt.

Obec Ommeren poté zakázala privátní hledání pokladu a zastavila lidi, kteří za ním vyráželi s detektory kovů. Místní jednota historiků nyní dostala výjimečné povolení kopat na místě, které uvedl nejmenovaný znalec, ale po bednách nebyla stopa…

Holandské úřady nařídily už v roce 1946 hledání, které bylo marné. Nato povolaly Sondera. Ten 22. června 1947 sám hrábl rýčem do půdy, ale nenašel nic. Vyslovil domněnku, že jeho tehdejší rotmistr se na místo tajně vrátil a poklad vyzvedl. Mezinárodní pátrání po něm ale bylo bezvýsledné. Historici a úřady pochybují, že cennosti jsou v Ommerenu…

Vyjdou smyšlené Hitlerovy deníky?

Před 40 lety byly ve Sternu zveřejněny údajné Hitlerovy deníky. Několik dnů poté se ukázalo, že to jsou padělky zhotovené Konradem Kujau. Zrodil se jeden z největších mediálních skandálů spolkové republiky.

V průběhu "jubilejního" roku budou originály padělků předány spolkovému archivu v Koblenci a ten je zpřístupní, sdělili Bertelsmannův koncern, který je před 40 lety vydal, a archiv.

Deníky navíc prozkoumá institut pro dějiny - Bertelsmann tak chce získat co nejobjektivnější obrázek, jak a proč ke zveřejnění mohlo dojít. Komise zasáhne i čas před založením Sternu Henrim Nannenem 1948 až do jeho odchodu 1983. Nannenova role za nacismu byla nově otevřena v květnu 2022 příspěvkem veřejnoprávní stanice NDR, který naznačil jeho spojení antisemitských letáků za druhé světové války.

Důchodce trefil přes milion eur

73letý penzista z Horního Bavorska v sobotu vyhrál v lottu 1 265 163,30 eura na čísla12, 24, 14, 40, 9 a 23. Za tikety zaplatil 64,30 eura…

První stránky rakouských deníků dnes vyšly bez textu

Titulní stránky rakouských deníků vyšly na Den svobody tisku prázdné. Média tím protestují proti plánované novele zákona o televizi.

Ta má stanici ORF dát "další veřejné peníze a výrazně víc možností rozšířit její aktivity a nabídky v digitálním prostoru". To je dobré pro televizi, a špatné pro různost médií, uvádějí vydavatelé novin. "S minimálně 710 miliony eur příspěvků vstupuje veřejnoprávní vysílač posíleně do konkurence s privátními novinářskými médii, kterým je tím ořezána jakákoliv možnost budoucího rozvoje. Rakouská mediální četnost je tak existenčně ohrožena…"

"Vydavatelé novin požadují proto kroky proti hrozícímu monopolu myšlení a přepracování zákona o ORF. Demokracie potřebuje různost názorů, aby stránky novin nezůstaly bílé," napsali v dopisu k Mezinárodním dnu svobody tisku. Na druhých stránkách vydání vyšel otevřený dopis kancléři Karlu Nehammerovi, členům vlády a Národní rady se zdůrazněním, že "bez mediální různosti není svoboda volby a bez ní liberální demokracie"…

Našli modrého kraba v Baltském moři

Na pobřeží Mecklenburska-Předpomořanska našel chodec na procházce u Ahlbecku mrtvého 20 centimetrů širokého kraba, nápadně modrého. Podle Ines Martinové z Německého mořského muzea ve Stralsundu je to "senzační nález", první důkaz o tomto druhu v jižním Baltiku. Doma je ve vodách západního Atlantiku a Mexického zálivu.

V Evropě se objevil kolem roku 1900 na francouzském pobřeží Atlantiku, v Severním moři pak 1964 u Cuxhavenu. V Baltu byl zmíněn dvakrát, 1951 u Kodaně a 2007 ve Skagenu.

Nalezený exemplář bude konzervován v alkoholu a stane se součástí sbírky korýšů, kterých má muzeum přes 5500.