Našli ho při domovních prohlídkách v jednom z jeho tří domů ve městě Macerata. Pravicový politik stíhaný za praní špinavých peněz v souvislosti s kulturním dědictvím obraz vydal dobrovolně.

Podle prokuratury bylo dílo odcizeno roku 2013 ze zámku v regionu Piemont. Pak se objevilo na výstavě v Toskánsku jako údajné vlastnictví Sgarbiho. Plátno o rozměrech 247x220 cm je poškozené - při krádeži bylo z rámu vyříznuto. Navíc byla na ně přimalována pochodeň.

„Sgarbi, uznávaný umělecký kritik, tvrdí, že se jedná o dva různé obrazy. Ten v jeho vlastnictví kdysi našel v opuštěném zámku,“ napsal DK.

Vánoční strom spořádají sloni

Povánoční sloní svačinka.Povánoční sloní svačinka.Zdroj: Zdroj: DK

Vánoční strom z vánočního trhu před zámkem Schönbrunn, 18metrový smrk ze Solnohradské komory, rozřezaný na menší kusy, byl předán ve čtvrtek odpoledne slonům v sousední zoo. „Sloní chobot má asi 40 000 svalů, díky kterým je velmi pohyblivý, ale také velmi silný,“ vysvětlil ředitel zahrady Stephan Hering-Hagenbeck. Podle DK takto pořadatel vánočních trhů recykluje stromky od roku 2008.

Při těžbě v lese bylo loni 36 mrtvých

V uplynulých šesti letech mělo smrtelnou nehodu při lesních pracích v Rakousku minimálně 197 dělníků, píše list. To je průměrně 33 za rok. Loni jich bylo 36. Navíc je v Rakousku při práci v lese zraněno ročně kolem 1600 lidí tak, že musejí být ošetřeni v nemocnicích. V Horních Rakousích utrpělo loni smrtelnou nehodu šest lidí. Nejvíc takových úrazů se stává v prvních třech měsících roku a v září. Čtvrtina obětí z roku 2022 byla zasažena padajícími stromy, 19 % zahynulo při jiných pohybech stromů nebo při dobývání pařezů, 17 % usmrtily padající větve.

Nezdolný stoupač na Luzný

Tradičně se jde projít na Luzný…Tradičně se jde projít na Luzný…Zdroj: Zdroj: PNP

O výstupech si vede záznamy.O výstupech si vede záznamy.Zdroj: Zdroj: PNPFranz Schuster (59) ze Schönbrunnu (okr. Freyung-Grafenau) už byl více než 3000krát na vrcholu své "domácí" hory Luzného (1373 metrů). Své výstupy si pečlivě zapisuje. Chodí tam skoro denně, občas dokonce dvakrát i třikrát za den.

Vždycky má s sebou malý zápisník se čtverečkovým papírem. Poznamenává si roky a počet výšlapů: 1995 - 33krát, 2001 - 123krát, 2016 - 222krát, 2023 - 233krát… Od roku 1995 do konce roku 2023 si tam vyšel 3148krát. „A před rokem 1995 to bylo přibližně tisíckrát,“ dodává. „To jsem si ale ještě nic nezapisoval…“

Když ho potkali 8. ledna na patě hory novináři z PNP a ptali se ho, kolikrát byl nahoře letos, řekl s úsměvem, že osmkrát, ale ne každý den, některý taky dvakrát nebo třikrát. V zimě, kdy jsou některé trasy těžce průchodné, si vybírá jednodušší letní nebo zimní cesty. „Ty jsou halt kratší. Proto po nich jdu ten den ještě jednou,“ říká.

V létě šlape na Luzný už časně ráno a večer mnohokrát opět. Mezi tím musí přece ještě do práce, do dřevozpracujícího závodu ve své obci.

Z domova jezdí autem pár kilometrů do Waldhäuseru, odkud vyráží pěšky, většinou bez batohu a bez proviantu.

V Schönbrunnu žil s matkou, která mu ale už zemřela. „Osamělý ale nejsem,“ říká v PNP. Nejpozději na hoře mluví s řadou lidí a doma na počítači ho často zastihují e-maily z celé Evropy. Z Francie se mu ozvala paní, která si o něm přečetla, a ráda by s ním jako s průvodcem šla na Luzný. K tomu říká se smíchem: Když chceš vidět pěknou ženskou, musíš jít nahoru… S tou Francouzkou by to byl jeho možná 4500. výšlap.

Jeho dědeček, jeden z posledních pastevců na území dnešního Národního parku, ho bral do lesa jako kluka. „Snad tím to všechno začalo,“ přemítá o své "závislosti" na Luzný. Na snímku pro web ze zdroje PNP míjí při jednom z výšlapů zasněženou skleněnou archu ze 480 střepů, skoro pět metrů dlouhou a tři tuny těžkou, společné dílo umělců z ČR a Bavorska.