Vystudovaný chemik, který pracoval v policejních laboratořích 
od roku 1975, si dnes druhým rokem užívá zaslouženého důchodu. Vášnivý rybář našemu Deníku řekl, že případů, které za roky své aktivní služby řešil, je hodně a většinu si ani neuvědomuje. Pamatuje si spíš úsměvné kuriozity, které jeho profesi také provázely.

Lupič, nebo četník?

„Vzpomínám třeba na vyšetřování partičky mladých zlodějů, kteří věděli, že musejí mít při krádežích rukavice. Jaksi jim však nedošlo, že cyklistické bez konečků prstů nebudou to pravé ořechové," usmívá se kriminalistický expert Nováček.

Podstatnou součástí jeho práce později bylo i zkoumání pravosti dokladů, razítek či úředních listin. „Při pasové kontrole na přechodu do západního Německa kdysi chytli osobu, která se prokázala podezřelým pasem. Proto ho 
k nám poslali na zkoumání. Zjistil jsem, že je pravý, ale byla tam pozměněná fotografie 
a další věci. Jméno a jiné náležitosti však seděly. Při prováděné kontrole se zjistilo, že ten pas byl vydán v Ostravě 
na osobu, která je celostátně hledaná," vzpomíná Václav Nováček.

To, že stráví více než čtyři desítky let u policie, by ho podle jeho slov nikdy nenapadlo. Už při klukovských hrách 
na lupiče a četníky byl totiž raději takříkajíc na druhé straně barikády. „Pro práci u policie mě kdysi inspiroval seriál Kriminalistická laboratoř. Současné kriminálky občas sleduji také, ale musím se tomu hodně smát," dodává.