Spořitelny a veřejné blaho

Pasov – Městský radní Karl Synek (Zelení) apeluje na sociální odpovědnost místních spořitelen, napsal deník PNP. „Požaduje, aby příjemcům sociálních dávek byly v budoucnu odpuštěny poplatky za vedení účtů," popisuje list. „Financováno by to podle Synka mělo být odpovídajícím zkrácením platů úřadujících členů představenstev."

Radní písemně vyzval pasovskou radnici, aby vyzvala jí vyslané zástupce do představenstva zdejší spořitelny (je mezi nimi i starosta Jürgen Dupper) k podpoře požadavku vedení účtů pro lidi na dávkách Hartz IV od 1. ledna zdarma a aby roční plat členů představenstev byl v nejbližším možném termínu redukován na roční plat bavorského premiéra.

Návrh Synek odůvodňuje tím, že právě pro lidi na dávkách není snadné otevřít si konto. Spořitelny to v zásadě tomuto okruhu klientů umožňují, ale s povinností platit zmíněné poplatky. „Momentálně je to 7,99 eura za měsíc, tedy téměř sto eur ročně. To je pro mnoho potřebných hodně peněz," říká radní a připomíná, že řada bank nevyžaduje za vedení girokonta žádné platby. Tomu by se spořitelny měly přizpůsobit. „Jsou veřejnoprávním podnikatelským subjektem a jako takový mají sloužit veřejnému blahu," tvrdí. Upozorňuje, že spořitelna Pasov má toho času kolem 95 000 klientů a vykazuje bilanční sumu 2,6 miliardy eur. Odhaduje, že navrhované odpuštění poplatků potřebným by ji mohlo stát kolem 70 000 eur, což je částka, která by velký peněžní institut nemusela bolet. Přesto se prý cítí povinen navrhnout „protifinancování" a předkládá proto ono zkrácení platů členů představenstev.

Připomněl, že premiér Horst Seehofer vyzval všechny vedoucí funkcionáře veřejnoprávních finančních institutů ke zveřejnění svých platů a prozradil i ten svůj – těsně pod 200 000 eur za rok.

Zneužívané děti

V Bavorsku je 3,9 procenta mladistvých ve věku 14 až 16 let obětí sexuálního zneužití. Vyplývá to z celoněmecké studie „Mikado". Ve srovnání s dalšími spolkovými zeměmi je to lehce nad průměr, řekl koordinátor studie, profesor forenzní psychologie Michael Osterheider z Řezna, v deníku PNP.

Čtyřletý projekt, který má přinést podklady k opatřením k lepší ochraně dětí a mládeže před tímto násilím, odstartoval v roce 2010. Spolkové ministerstvo rodiny jej podporuje 2,4 milionu eur. Spolupracuje na něm více lékařských, psychologických a kriminalistických výzkumných týmů z Německa a z Finska. Jeho součástí mělo být i rozsáhlé zjišťování ve třídách osmi- a devítiletých dětí, ale to bavorské ministerstvo školství odmítlo, píše list. Odůvodnilo to tím, že školy nesmějí být zneužity k získávání probandů pro vědecká zjišťování, zejména prý ne k tématům, která by mohla zranit intimní sféru nebo právo dětí na sebeurčení. K tomu by otázky byly podle úřadu způsobilé – dotazník mířil na nejintimnější oblasti detailně formulovanými otázkami po sexuálním životě a k nejrůznějším podobám sexuálního násilí.

Osterheider vytkl ministertsvu nerozhodnost. Nejdříve dalo průzkumu zelenou, pak otočilo. První dotazníky byly zeslabeny, drastické otázky vyňaty. „Je ale jasné, že se dětí musíme ptát i na krajně zraňující sexuální zkušenosti, falešný stud věci nepomůže," říká psycholog v pasovském deníku.

Vedlejšáky poslanců

Vedlejší příjmy poslanců Bundestagu činí podle studie nadace Otto Brennera odborového svazu kovo za čtyři roky celkem 32 milionů eur, tedy přes 170 000 eur na jednoho. A to k poslaneckým náhradám, které za tu dobu činily na 400 000 eur na každého. Napsal to deník PNP. Takto inkasují především právníci – ve sněmovně je jich 66. Podle studie připadá jen 30 procent „vedlejšáků" na opozici.

Autoři studie označují spočítaných 32 milionů za konzervativní odhad. Podle platných předpisů v Bundestagu musejí poslanci jen rámcově uvádět, zda jejich vedlejší příjmy činí 1000 až 3500 eur, výš do 7000 eur a přes tuto hranici. Od příštího volebního období budou nejvíce vydělávající muset uvádět své příjmy v sedmi stupních mezi 7000 a 250 000 eur, ale ani pak nikdo nemusí oznamovat přesnou výši .