Týká se to omezení vstupu na sportoviště a do volnočasových zařízení a oznamovací povinnosti gastronomů hlásit správním úřadům data hostů podezřelých z nákazy covidem (platnost nařízení “padla” v prosinci). Soud to označil za hrubý zásah do základního práva na ochranu dat.

V prvním případě k omezení přístupu do zařízení brojil majitel rybolovného rybníka proti trestu, který dostal za to, že nezajistil, aby jeho areál nenavštívily cizí osoby. Sankce neměla oporu v zákonné normě, respektive ze spisu předloženého k věci ministerstvem zdravotnictví nebylo zřejmé, “jaké okolnosti z pohledu možného vývoje nákazy byly rozhodující pro vyslovení zákazu vstupu do zařízení,” řekl soud.

Pevné svazky

4,3 milionu 18-69letých v Rakousku žijí v pevném partnerském svazku, napsaly OÖN z průzkumu pro online-agenturu Parship. 37 % lidí je s aktuálním partnerem už víc než 20 let. Dokonce u lidí mladších 30 let trvá více než třetina partnerství déle než pět let. Páry, které se poznaly před rokem 2001, se našly především při procházkách (37 %), “přes známé” (21 %) a na pracovišti (20 %). S příchodem online-hledání partnerů internet odsunul do pozadí bary a diskotéky – v uplynulých 20 letech se nejvíc párů poznalo online (27 %). Asi polovina dotazovaných, jejichž vztah byl kratší než rok, “potkala” partnera na internetu.

Vyhodili učitele

Velký rozruch vzbudila informace listu Volksblatt, že pedagog z okresu Freistadt byl v únoru postaven mimo službu, protože se zdráhal nosil ve škole roušku. Za porušení služební povinnosti byl povolán “na kobereček” zemského školního ředitelství, a když domluvy a vysvětlování nepomohly, byl propuštěn. Stejný osud potkal také dva jeho kolegy, kteří rovněž nechtěli roušky nosit. Ostatní prý k plnění povinností přemluvili.

Vyhrožoval kvůli testování dětí

Dva měsíce podmíněně dostal v pátek v Linci 65letý občan. “Ze zloby nad testováním dětí ohlásil, že hornorakouského hejtmana Thomase Stelzera, jeho zástupkyni Christine Haberlanderovou a zemského školského ředitele oběsí,” napsal Volksblatt. Násilím hrozil také podnikateli, jehož nákladní vozidlo ho rušilo. Policii a okresní úřad označil za gestapo. Byl odsouzen za pokus o útisk a za pomluvu.

Ve vzteku napsal asi patnáct poštovních listů a dva dopisy. Jako odesílatel nevystupoval za sebe, ale za “skupinu lidu horního Mühlviertlu”. Psal v plurálu, což “zdvihlo” i úřad na ochranu ústavy, než se ukázalo, že dosud bezúhonný senior jedná sám.

Vymýšlel si dost drsně, podnikateli v dopravě například oznámil, že v příštích dnech zastaví jeho cisternu, řidiče přivážou za výfuk a kabinu zapálí”. Obžalovaný k tomu řekl, že formulace je totálně přehnaná, ale že jednal ve stresu a ve zlobě, protože firma na povolení výjimky jezdila i v noci a v neděli a působila značný hluk.

Koncem ledna napsal na dopisnici, že pokud děti ve škole nebo ve školce budou muset dělat testy, “chytneme” Stelzera, Haberlanderovou a školského ředitele “a pověsíme je na náměstí”. I to je prý přehnané, ale podle jeho názoru jsou tyto testy zneužíváním nezletilých. Třetí stíhaný dopis velitelství linecké městské policie uváděl, že se “chovají jako gestapo a Hitler, že jsou jako Goebbels”. Odůvodnil to kromě jiného tím, že byl na jedné demonstraci bez svého souhlasu fotografován.

Celkově připustil, že ”přestřelil”, ale nedělal žádné tajnosti se svou zlobou a nedůvěrou k policii a úřadům. Vysvětloval třeba, že zahodil svůj mobil, který strážníci při domovní prohlídce zkoumali – nemohl prý vědět, zda přístroj nezmanipulovali… Mírný podmíněný trest přijal.

Jak jsou kde lidé šťastní

K mezinárodnímu Dnu štěstí 20. března představili v OSN aktuální World-Happiness-Report. Staví na Gallupově anketě, která srovnává “míru štěstí” lidí ve 156 zemích. K tomu zohledňuje hrubý domácí produkt na hlavu, očekávanou délku života a korupci ve vládě a v ekonomice. “Letošní zpráva se koncentruje na ,štěstí ve společnosti´ a na to, jak sociální media a technologie, sociální normy, konflikty a politika vlády ovlivňují jednotlivce,” napsaly OÖN.

Pořadí “šťastlivců” počtvrté za sebou vyhrálo Finsko. Za ním skončily Island, Dánsko, Švýcarsko, Nizozemsko, Švédsko, Německo (loni sedmnácté), Norsko, Nový Zéland a Rakousko.