V úvodu debaty zazněla pohádka Jana Wericha, která odstartovala celou diskuzi u Kulatého stolu hejtmana Jiřího Zimoly na téma Šumava.

Více než padesát let stará pohádka inspirovala jihočeského hejtmana Jiřího Zimolu k neobvyklému počinu. Společně s dalšími Jihočechy původem či srdcem, Kateřinou Neumannovou (olympijská vítězka a mistryně světa v lyžování), Jiřím Troškou (režisér známých pohádek) či Václavem Vydrou (král jihočeského pohádkového království) načetli pohádku Jana Wericha Jak na Šumavě obři vyhynuli.

„Okolo tématu Šumavy jsme svědky mnoha diskusí, proklamací, zavádějících informací či dokonce přímých lží. Nedalo mi to nevzpomenout si na pohádku Jana Wericha Jak na Šumavě obři vyhynuli, uvědomil jsem si totiž, jak nadčasové jsou někdy pohádky pro děti a zároveň jak pravdivé jsou pro náš dospělý pohled na svět. Požádal jsem proto mé přátele a společně jsme tuto pohádku načetli bez jakýchkoliv dalších komentářů či prohlášení. Myslím, že kdo chce, její poselství velmi snadno pochopí," řekl Zimola.

Jaromír Bláha uvedl, že chce, aby Šumava zůstala Národním parkem. "Chci, abychom se alespoň na malém procentu území dokázali vzdát představy, že přírodu řídíme, abychom si vzali poučení z toho, jak se příroda vyvíjí. Diskuze v Evropě se kloní k tomu, že by Evropa měla chránit pět procent své rozlohy jako divočinu. My tu takto debatujeme nad územím, které k tomu bylo ustaveno, přitom nechráníme ani 0,3 procenta. Přitom divokou přírodu potřebujeme, abychom měli informace, jak vypadají přírodní ekosystémy, ale také proto, že pomáhá nám samým. Do divoké přírody jezdí stále více lidí, organizují se tam léčebné pobyty. Lidé tam jezdí fascinováni odpočinout si od betonového světa," uvedl.

Pavel Eybert zmínil, že by byl rád, kdyby se pro Šumavu podařilo stanovit dlouhodobá pravidla, která by říkala, jak s ní dál nakládat. "Šumava se neobjede bez speciálního zákona. Nelze to řešit jedním obecným předpisem pro všechny národní parky," zdůraznil.

Na závěr debaty mluvil také Pavel Hubený. "Šumavské lesy pro mě nejsou smrkové monokultury, na šedesáti procentech rostou potomci původních pralesů. Mám rád lesy, louky, šumavské vsi i lidi. Je to úžasný prostor, musíme cítit zodpovědnost, abychom ho nezkazili. Zákon, pravidla, vše dělají lidi. Když spolu budeme častěji a normálně mluvit, půjdeme do lesa, časem zjistíme, že žádný zákon nepotřebujeme," uvedl.

Jiří Mánek zdůraznil, že podobné debaty chybí. "Na Šumavě jsou emoce příliš vyhraněné. Vzkazy se posílají přes média, podpásovky Šumavě neprospívají. Chci pro Šumavu klid, přál bych jí ho prostřednictvím precizně formulovaného zákona," zmínil.

Antonín Schubert uvedl, že Šumava by měla být především místem pro život. "Šumava nepotřebuje žádnou nálepku, vyvíjela se po staletí do nejkrásnější podoby. Nevytěsňujme žádnou formu života ze Šumavy, nevolejme po nálepkách, nic nám nepřinesou. Chápu pohnutky úpěnlivě bránit přírodu. Ale jsem velmi rozhořčen, že kolikrát se nám daří na základě úpěnlivé ochrany přírodu chránit až k smrti. Na Šumavě by měla být chráněna hlavně voda, řeky jsou tepny života, bez vody život nebude. Za mého působení na Šumavě jsem poznal, že Šumava vysychá. Věnujme se tomuto problému," komentoval.

Potřebuje Národní park Šumava zákon?

Jiří Zimola, jihočeský hejtman: Národní park Šumava svůj zákon rozhodně potřebuje. Šumava je natolik unikátní lokalitou, že je zapotřebí, aby měla svá jasná dlouhodobá pravidla rozvoje a aby byla chráněna zejména před neustálými úřednickými experimenty, které přináší téměř každá změna ministra životního prostředí.

Tomáš Jirsa, senátor: Národní park Šumava samostatný zákon potřebuje. Ale na ochranu proti zeleným fundamentalistům. Já jsem zastáncem co nejmenšího počtu zákonů a vždy jsem si myslel, že Národní park Šumava zvláštní zákon nepotřebuje.
Ale když jsem viděl, jak si zelení fundamentalisté dokážou překroutit obecné právní normy určené ochraně přírody, jak vydávají za ochranu přírody to, že nechají uschnout les, že zničí celý vzrostlý les, biotop tetřeva a dalších vzácných živočichů a rostlin, tak jsem přistoupil k tomu, že Šumava zákon potřebuje. Zákon, který by ji chránil proti zeleným fundamentalistům.
Když se podíváte, kdo dnes nejvíce křičí proti návrhu zákona, tak jsou to Hnutí Duha, nynější ředitel pan Hubený a tak zvaná Stínová vědecká rada Národního parku Šumava. Právě proti těmto lidem je třeba Šumavu chránit.
A že pan prezident Miloš Zeman avizoval, že bude zákon vetovat? My jsme se snažili maximálně vyjít vstříc požadavkům zelených fundamentalistů a dát maximum ploch do bezzásahového režimu, tedy oněch dvacet dva plus čtyři procenta, které jsou podle mě možným maximem únosným pro Šumavu.
Pan prezident si myslí, že těch dnešních patnáct procent je až až. Pokud se podaří, aby ten zákon prošel legislativním procesem, tak já si myslím, že se podaří pana prezidenta přesvědčit a že svůj názor změní.

Svatomír Mlčoch, právník zaměřený na agendu životního prostředí: NP Šumava byl vyhlášen vládním nařízením č. 163/1991 Sb., které platí dodnes. Tento stav není protiprávní (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 7Ao 6 /2010). Taktéž národní parky Krkonoše a Podyjí byly zřízeny v podstatě stejnými vládními nařízeními. Nikdo však nevolá po novém zákonu pro tyto parky, nikdo jej nepotřebuje. Proč tedy Šumava?
Dle platného zákona o ochraně přírody a krajiny se zonace NP řeší vyhláškou ministerstva životního prostředí a bezzásahový či zásahový režim plánem péče a lesními hospodářskými plány, které jsou nástroji na to určenými. Tak se to děje ve všech ostatních národních parcích v ČR. Nový senátní návrh zákona však chce  v přímém rozporu s tím učinit otázku zonace na Šumavě věcí zákona. Kde je logika? Proč jinak na Šumavě a jinak v dalších parcích ČR?
Odpověď na předchozí dvě otázky zní: protože určité skupiny (někteří majitelé pozemků a někteří místní politici) mají zájem na tom, aby mohly podnikat na co největším území Šumavy. Stavět zde hotely, restaurace, nové cesty, lanovky a sjezdovky. Pravda, dnes mluví o jedné lanovce, ale znáte to s těmi jezinkami? Proto je od těchto lidí velký tlak na zmenšení bezzásahových území a na zmenšení prvních zón – oblastí s nejpřísnější ochranou: tam přece podnikat nelze!
Senátní návrh zákona hodlá zbavit ve věci vymezování zón Národního parku Šumava dosavadních pravomocí MŽP a taky obce, s nimiž je povinno tuto záležitost MŽP dohadovat. Chce zavést dvojí legislativní režim v národních parcích České republiky. Jinak na Šumavě, a jinak v dalších parcích ČR!  Senátní návrh a jeho příloha o zonaci je fakticky odnětím pravomoci výkonné moci ve prospěch zákonodárné. Totéž platí pro přílohu „základní cestní sítě", která je návrhu také připojena. Vyhlašovat cesty formou zákona je absurdní rarita zřejmě nejen v ČR a těžko projde před Ústavním soudem, pokud se k němu dostane! Senát se vydává svým návrhem na cestu, na jejímž konci je převedení výkonné moci na parlament. Ve státě existuje přece dělba moci a neměla by se ohýbat podle aktuální potřeby nebo podle nálady zákonodárců.
Šumava tedy nepotřebuje mít svůj vlastní zákon. Stačí novelizovat stávající zákon o ochraně přírody a krajiny (§§15–24): doplnit výslovné formulace o zřízení těch národních parků ČR, které byly dosud platně zřízeny „jenom" vládními nařízeními, sjednotit ochranné podmínky a poopravit některé již zastaralé formulace. A hlavně neřešit na úrovni jednoho „šumavského" zákona to, co se může a má  vyřešit jinými právními nástroji.