Rozpočet na její odstranění, 8,2 milionu eur, byl nad síly města, a tak rádo přijalo nabídku odprodat mohutnou stavbu za jedno euro stavebnímu podnikateli Güntheru Karlovi z Innenzellu. Ten ji do roka zboří a pozemek, který tak získá, dočasně pronajme Freyungu k uspořádání výstavy. Aby ho „nezdržovala“ likvidace inventáře, vybavení prostor, město jako dosavadní vlastník objektu otevřelo ve středu brány bývalé nemocnice všem občanům města, aby si z ní každý odnesl zadarmo, co by mohl potřebovat - „od rámečků na obrazy přes nádobí až ke stropním svítidlům či zábradlí u bazénů“, popsala PNP. Ve středu ráno přišly využít této nabídky stovky lidí, uvedl list. Obdobně byla „ruka páně“ otevřena ještě ve čtvrtek od 10 do 16 hodin.

Rekordní prška

Ve Vorarlbersku zaznamenali v uplynulých dnech nové rekordní srážky, napsal Volksblatt ze zprávy centrálního úřadu pro meteorologii a geodynamiku. Na některých místech napršelo od neděle víc než za celý průměrný květen dohromady. V Alberschwende spadlo za dva dny 220 litrů vody na metr čtvereční, o 15 litrů víc než při dosavadním rekordu z povodní 1999. V Sulzbergu to bylo 219 litrů, o 69 litrů víc než při rekordu z června 2013. Průměrné celokvětnové množství srážek v těchto místech je 200 litrů.

Kytku posílal jeřábem

Ve středu chtěl v Norimberku 40letý stavař vyznat lásku ženě, která mu padla do oka u staveniště v centru města. Po práci, kolem 21.15, přišel s kyticí v ruce a s asi dvěma promile v krvi, popisuje PNP. Místo zvonění a stoupání po schodech ke dveřím jejího bytu zvolil nápaditější cestu. Osedlal dálkově ovládaný jeřáb, odložil jeho lžíci na zem a na hák zavěsil kytku. Přestože byl opilý, s jistotou řídil jeřáb k balkonu oné dámy, „aby jí výrazně naznačil své city“, jak uvedla policie ve zprávě o události. Dáma ale byla kompletně iritována hákem bimbajícím se před jejími okny a zavolala policii. Ta vyzvala „jeřábníka“, aby akci neprodleně zastavil. Hluboce zklamán místo opustil a čeká ho přestupkové řízení za rušení veřejného pořádku, uvádí PNP. Jestli se zároveň nedopustil i nějakého přečinu, zkoumá policie.

Travička salátem

„Z tvrdohlavosti a lačnosti po penězích naservírovala 74letá žena 82letému manželovi otrávený bramborový salát, aby ho usmrtila, napsala PNP. Okresní soud v Mnichově jí za pokus vraždy a nebezpečného ublížení na zdraví uložil deset a půl roku odnětí svobody. Podle státního zástupce usilovala o dědictví a přidala mu do salátu nemrznoucí kapalinu. Oběť ale přežila.

Soud je přesvědčen, že čin dlouho plánovala. Už v roce 2014, den po svatbě, hledala na internetu možné způsoby zabití, třeba v podcastech jako „nechat lidi odejít ze života beze stop“. Nakonec si objednala láhev ethylenglykolu, fridexu – a plyšové bačkory. Loni v květnu podala muži téměř smrtící poslední večeři. Se svými plány nedělala tajnosti – při jedné rodinné oslavě se poptávala na vraha, kterému chtěla nabídnout 400 eur. „To už vyvolává podezření, že dokonce i manželství plánovala, aby si mohla užívat hezkého sklonku života,“ cituje PNP předsedu senátu. Kromě toho věděla, že byla vyškrtnuta z manželovy závěti a je tedy vyděděna. Ještě den před činem se snažila vystavit si generální plnou moc, aby po mužově smrti mohla jeho majetkem disponovat. Věděla, že se jako vdova bude mít líp…

Soud připomněl ještě to, že obžalovaná je recidivistkou – jednoho ze svých předcházejících tří mužů a jeho přítele omámila k.o.-kapkami a pak v restauraci partnera hledala peníze… „Rozsudek si vyslechla nevzrušeně, její obhajoba ale se chce odvolat,“ uzavírá PNP.

Nebezpečí pěšáků

Víc než půl milionu lidí na světě přijde za rok o život jako chodci, v průměru tedy každou minutu jeden, napsal Volksblatt. V Rakousku mělo loni na vozovkách nehodu téměř 4000 chodců, polovina z nich starších 65 let. Z nich 47 lidí zahynulo. 67 procent tragických nehod se stalo v intravilánech měst a obcí, většina za soumraku a v noci. Téměř každá šestá nehoda chodce se stala na parkovišti, téměř čtvrtinu způsobila couvající vozidla. 43 procent chodců přiznalo, že při chůzi občas píší textové zprávy, dvě třetiny telefonují. „Na rozdíl od řidičů chodci zpravidla rozhodují sami, kdy se vydají do dopravní situace hrozící možnými konflikty, například k přejití vozovky, a měli by být proto spíše schopni s telefonováním na tu chvilku přestat,“ říká autor studie Jörg Kubitzki z Allianz Centra pro techniku.