Sledovalo ji na 30 000 diváků ve 24 zemích.

„Před 75 lety mohl být ukončen největší zločin v lidských dějinách. Těch 75 let je Mauthausen místem proti zapomínání,“ řekl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. „Nikdy víc“ dnes znamená žádnou toleranci k rasismu a antisemitismu. Připomněl, že Mauthausen „nespadl z nebe“, byl hrůzným vyvrcholením. Na začátku bylo „mlčení, dívání se stranou, když antisemitismus a nacismus se plíživě zmocňovaly společnosti“.

Vzpomínkový formát na internetu převzal řadu tradičních prvků, od přečtení výtahu z mauthausenské přísahy mladistvými v sedmnácti jazycích po „hymnu“ bývalých vězňů, píseň “Die Moorsoldaten”, Zajatci močálu. Složili ji vězni lágru Börgemoor u Papenburgu, horník Johann Eser a herec a režisér Wolfgang Langhoff, na hudbu obchodníka Rudiho Goguela v roce 1933. Dnes existuje asi 500 verzí, v angličtině například jako The Peat Bog Soldiers. Zpívali ji například i Paul Robeson, Pete Seeger, Die Toten Hosen… (Na snímku je obálka písně od Hannse Kralika, vězně KZ Börgermoor 1933–1934.)

Daleko silněji ale byly na internetu zastoupeny vzpomínky svědků.

Náměstí bez aut?

Linecký místostarosta pro dopravu Markus Hein chce letos přes léto zkusit vyloučení motorizované dopravy z Hlavního náměstí, píší OÖN. Počítá, že prázdninový nárůst vozidel nebude tak velký jako jindy, protože práce z domova místo pendlování praktikovaná při koronakrizi se zřejmě mnoha lidem zalíbí. Náměstí chodců, tramvají a cyklistů by také mělo být ozeleněno. Osázení je ale složité kvůli podzemním prostorám bunkru a garáží. Zohlednit se musí také tradiční masové akce jako vánoční trhy a open-air koncerty. Experti váhají mezi dvěma variantami – stromy na západní a východní straně, nebo uprostřed náměstí. „Rozhodnuto je v každém případě, že autodoprava na náměstí bude už před létem omezena,“ uvádějí OÖN.

Chrousti nastupují

Ilustrační foto.Zdroj: Deník/repro PNP
Bavorsko má zase starosti s očekávanou invazí ponrav chroustů, které loni zdecimovaly obrovské plochy zemědělské půdy a pěstitele připravily o úrodu. Boj s nimi je ale těžký, protože v Německu není přípustný žádný účinný přípravek proti nim, uvádějí OÖN. Obilná zrna porostlá myceliem houby, povolená v Rakousku, jsou v Bavorsku zakázána. Bavorské ministerstvo výživy, zemědělství a lesnictví vydalo stanovisko, podle něhož patří k nejúčinnějším opatřením mechanické potírání ponrav. Pokus z roku 2004 se zpracováním půdy frézou a znovudosetím zredukoval více než 90 procent škůdců, v Rakousku užívaná zrna melocontu měla účinnost 60-65 procent. Opakování pokusu v roce 2005 výsledky potvrdilo a frézování je od té doby uznáváno jako vyzkoušená metoda boje s ponravami.

Útočí na děti

V Bavorsku vyšetřovala policie loni 1699 případů zneužívání dětí, oznámila PNP. Je to 13 události na 100 000 obyvatel, tedy pod celostátním průměrem 16 (nejvíc v Durynsku 27). Číslo v zemi je konstantní, předloni bylo těchto přečinů 1696. V Dolním Bavorsku bylo loni útoků na nezletilé 645, z toho 170 se sexuálním motivem. V celé SRN se počet případů zneužití zvýšil meziročně ze 12 321 na 13 670.

Holubi trpí pandémií

„Pandémie Covid-19 dále zhoršila už tak drastickou situaci holubů ve městech,“ napsala PNP. Už za normálních podmínek tito ptáci nemají dost možností najít přiměřenou potravu, a to zvyšuje současná absence lidí na veřejných místech. Ochranáři se proto obrátili na 78 německých měst, jejich veterinární úřady, komise životního prostředí a starosty, a vyzvali je ke zrušení zákazů krmení holubů a k organizování komunální pomoci. Tak v Kolíně nad Rýnem dostalo asi 25 ochránců svolení od města zásobovat holuby na vybraných místech jádrovými krmivy, také v okolí dómu, aby v době omezení kontaktů neuhynuli hlady. Normálně je i v tomto městě tato činnost zakázána pod pokutou až 1000 eur.