„Šlo o takovou cyklo poradu starostů kolem Vltavy, od Loučovic až po Zlatou Korunu. Jejím cílem bylo zkoordinovat plánování a vytváření budoucích cyklostezek v jednotlivých obcích tak, aby se na jejich hranicích potkávaly, dobře navazovaly a měly logiku," řekl včera Dalibor Carda. „Dohodli jsme se, že necháme pro uvedený úsek zpracovat projekt řešení cyklodopravy, aby měly další konkrétní kroky hlavu a patu. Financovat jej chceme prostřednictvím krajské dotace, o kterou požádáme my jako město," dodal.

Schůzky se účastnili 
i představitelé Nadace jihočeské cyklostezky zřizované Jihočeským krajem, Jihočeskou centrálou cestovního ruchu, ČSAD Jihotrans a třiadvaceti jihočeskými městy.

„Naše role je jednak koordinační, dále můžeme být partnerem v dotačních řízeních a v době realizace můžeme i poskytovat investorům některé dílčí finanční prostředky," vysvětluje Jan Vlášek, ředitel nadace, jejímž cílem je koordinace a podpora cyklistiky na území Jihočeského kraje.

Ze zúčastněných obcí, jsou – co do budoucnosti cyklistiky na svém území – nejdále Loučovice. Obec již má zpracovanou studii budoucí trasy, která má využít i stávající cyklostezky kolem Čertových proudů a vyústit ve Vyšším Brodě. Loučovická trasa začne napojením na lipenský okruh, který má být zdokonalen a propojen přebudováním jednoho chodníku na lipenské hrázi na cyklopruh.

Dalšími z těch, kteří podporovali návrat několik let staré myšlenky povltavské cyklotrasy na jednací stůl, byli vyšebrodský radní a zastupitel Jindřich Hanzlíček a starostka Rožmberka nad Vltavou Lenka Schwarzová.

„Aktuálně řešíme ve Vyšším Brodě změny územního plánu, tak jsem si vzal za své, aby v něm byla zapracována i tato cyklostezka. Mám na stole studii z Loučovic, kde již mají jasno. Snáze se tak vyřeší návaznost. Problémové úseky ve městě budou řešeny v rámci projektu, jehož provedení se dohodlo na schůzce. Myslím, že řešení tu jsou, včetně převedení cyklostezky na druhý břeh Vltavy. Cyklostezky je potřeba. Ve Vyšším Brodě je v sezóně nelehká dopravní situace, cyklisté jezdí po frekventované silnici a je to nebezpečné," říká Jindřich Hanzlíček.
„O záměru se hovoří již několik let a měla jsem pocit, že už by se mohlo něco dít. Je třeba tyto projekty, související s dopravní obslužností, řešit. Musíme si uvědomit, že dotace končí za pár let a bylo by dobré jich využít," vysvětluje svojí angažovanost v oživení projektu Lenka Schwarzová. „V územním plánu máme zanesenou jinou, trošku náročnější cyklotrasu směrem na Hrudkov. Nyní pracujeme na změně územního plánu, do které bude zanesena i tato budoucí vltavská cyklostezka," doplnila starostka.

Z Rožmberka má pokračovat cyklistická trasa přes Větřní do Českého Krumlova.
„Zatím nevíme, jak ji pořádně protáhnout městem, ale to by měl vyřešit právě zmíněný projekt. Českým Krumlov by měl být křižovatkou dvou větví cyklistických tras. O účast v systému cyklostezek totiž projevil zájem i Kájov, který by se z druhé strany napojil na Boleticko," konstatoval starosta Českého Krumlova Dalibor Carda.

Jak se záměr líbí veřejnosti, jsme se zeptali člena občanského sdružení Přátelé bicyklového sportu Přídolí, Jiřího Haniše.
„To by bylo skvělé. Náš spolek každý rok pořádá Přídolskou padesátku. Jezdíme horem z Přídolí přes Zátoň, Rožmitál až na Veverky. V podstatě kopírujeme Vltavu. Zpátky se pak vracíme spodem, přímo kolem řeky. Ještě se nám tam žádná nehoda sice nestala, ale ta silnice přes Rožmberk je v létě frekventovaná, a pro cyklistický provoz poměrně nebezpečná. Po stezce by to byla pohoda," říká cyklista.

Autor: Jan Houska