Skupina dorazila z Prahy do Alp až odpoledne a k túře vyrazila kolem 15 hodin od předního Gosauského jezera. Chtěla přenocovat v Adamkově chatě ve výšce 2200 metrů a druhý den zdolat Dachstein. Po šestihodinové cestě v hlubokém sněhu, místy až po pás, uvízla ve výšce 2000 metrů a dál turisté nemohli. Ve 21.15 vyslali nouzový signál.„Šli v trekingové obuvi, bez stoupaček a neměli přes vyhlášené lavinové nebezpečí žádné zabezpečení, " uvádí Egger. Protože přesně neznali svou polohu, hledali je záchranáři světelnými znameními. (Místo, kde byli nalezeni, a jejich zamýšlený cíl vyznačují červené body.) Svedli je dolů ve tři v noci na sněžnicích, které jim vynesli nahoru. „Vypadali sportovně a dobře trénovaní," popsal je Egger. Každý nesl objemný batoh mimo jiné se spacákem a stanem. „Nabídku záchranářů na pomoc při hledání noclehu odmítli a přespali ve stanu na parkovišti, kam je horská služba dovezla," dodaly OÖN. Na druhý den prý chystali další pokus o Dachstein, tentokrát z jižní strany…
Za červenou botou
close
zoom_in
„Ne jen nově vyparáděný pivovar bude dějištěm zemské výstavy," ohlásil starosta Freistadtu Christian Jachs čtrnáct dnů před zahájením této přeshraniční akce. Celé město prý bude jednou výstavní scénou. Cestu k pivovaru v historickém centru budou turistům například ukazovat četné červené střevíčky na nejrůznějších místech, ve výkladních skříních apod. Návštěvníky povedou k obří botě na náměstí. Každý účastník se tam pak bude moci zúčastnit výherní soutěže.
Organizátoři tímto „stopováním" symbolicky připomínají mottto výstavy – Staré stopy, nové cesty. „Stopařům při tom také nabízejí možnost zanechat stopy vlastní," pokračuje linecký deník. „Každý si bude moci vzít ve foyer pivovaru malou dřevěnou destičku, opatřit ji třeba svým jménem, vzkazem či obrázkem a přibít ji na připravenou společnou skulpturu. Půjde tak o narůstající umělecký objekt," říká grafik a karikaturista Rupert Hörbst. Růst díla bude také zviditelněn webovou kamerou.
Socha zůstane ve městě i po skončení výstavy, aby prezentovala Freistadt jako nákupní a kulturní centrum, uvedl starosta Jachs.
Také šéf Hospodářské komory ve Freistadtu Dietmar Wolfsegger (na snímku u boty se starostou a s organizátorkou projektu Wernitznigovou) očekává od výstavy společně pořádané i Bad Leonfeldenem, Vyšším Brodem a Českým Krumlovem, že bude nejen kulturním, ale i velkým ekonomickým přínosem. Očekává, že ji navštíví 100 000 lidí, z toho 20 procent ze zahraničí. Do regionu podle něho přinesou nejméně 90 milionů eur.
Na akci jsou prý dobře připraveni i živnostníci. Řada z nich údajně absolvovala kurzy češtiny, v mnoha obchodech se chystají přijímat i české koruny „za férový kurs". Pětadvacet hostinských kolem Freistadtu a Leonfeldenu nabídne hostům společné kupony, kterými bude možné hradit vstup i konzumaci v zúčastněných podnicích.
Přibylo Rusů
Od listopadu do února strávili ruští hosté v rakouských ubytovacích zařízeních 1,01 milionu nocí, o 11,7 procenta víc než v minulé zimě. Průměrný host z Ruska zůstává 6,9 noci a utrácí 155 eur denně, píše list OÖN a připojuje zajímavý detail – 62 procent těchto návštěvníků má akademické vzdělání. Ruský velvyslanec v Rakousku Sergej Něčajev při té příležitosti zmiňuje na druhé straně vzrůst rakouského exportu do Ruska o 10,2 procenta na objem 3,23 miliardy eur. Tím je Rusko mezi deseti nejvýznamnějšími obchodními partnery Rakouska.
Z ledovců ubývá
Přes rekordní množství sněhu na severním okraji Alp „couvly" rakouské ledovce za rok průměrně o 17,4 metru, píší OÖN. „Jen dva z 95 měřených zůstaly stát a žádný se nezvětšil," říká Andrea Fischerová, vedoucí alpské měřicí služby. Největší ztráty zaznamenal Pasterze ve skupině Grossglockner – zmenšil se o 97,3 metru. Podle Fischerové je to negativní rekord v měření prováděném od roku 1879. V minulých letech tohoto ledovce ubývalo maximálně 40,3 metru za rok.
