Zdůrazňuje, že komise velmi dbá na to, aby byl zvyk nadále živý a pěstovaný. „Řehtání praktikují téměř ve všech rakouských obcích, i když samozřejmě s místními rozdíly. Zpravidla je organizováno katolickou církví. V mnoha místech jsou řehtačky velké, v jiných spíše malé. Většinou s nimi procházejí děti od odpoledne na Zelený čtvrtek do Bílé soboty po ulicích a jejich výrazným klapavým zvukem nahrazují zvony, které v tuto dobu podle lidového výkladu ,odletěly do Říma´. Pilnými řehtačkáři jsou ale i členové krojovaných spolků, kteří například v Linci obcházejí politiky s koledováním."
Výrobu zavíracích nožů – údajně s 38 pracovními operacemi - si v Trattenbachu předávají generaci od generace. V obci mají půldruhého kilometru dlouhou tématickou cestu k historii této „kudličky" s několika ukázkovými dílnami pokračujícími v jejich výrobě.

„Dohrávají" volby

Ve 45 hornorakouských obcích musí nové starosty určit druhé kolo přímých voleb. Mělo tomu tak být i v Eferdingu, ale úřadující starosta Johann Stadelmayer (52, SPÖ) rezignoval na „play-off" s 22letým studentem práv Severinem Mairem (ÖVP) s odůvodněním, že nesplnil svůj cíl vyhrát v prvním kole – získal „jen" 43,3 % hlasů. Jeho protějšek dostal 35,8 %. Občané přesto musí znovu k urnám, aby formálně hlasovali pro, nebo proti Mairovi.
V Munderfingu a ve Schwandu v Innviertlu FPÖ získala po třech mandátech, ale měla jen po dvou kandidátech! Donominovat další zástupce nelze, v obou místech tedy sníží počty členů zastupitelstev.
V Ansfeldenu poprvé v historii vyhrála FPÖ s 39,66 procenta hlasů (plus 14,88). Strana starosty Manfreda Baumbergera, SPÖ, ztratila šest procent na 38,20 %. Poražení přičítají úspěch konkurence její politice „znejisťování občanů tématem azyl". Volební vítěz Christian Partoll zůstal v přímé volbě starosty jen o devět procent za Baumbergerem, půjdou tedy do „baráže". Partoll se podle OÖN na úřad starosty cítí, ale prý ví, že to nebude jednoduché…

Brambor jako za války

V důsledku horkého léta s mnohatýdenním suchem je letošní úroda brambor v Bavorsku výrazně menší než v předcházejících sezonách. Zemský úřad pro statistiku oznámil, že bude sklizeno jen 1,42 milionu tun, což by bylo druhé nejnižší množství od konce druhé světové války, píše PNP. Ve srovnání s loňskem sklidí bavorští zemědělci o 450 000 tun brambor méně. Podle výrobců odpovídá odhad statistiků jejich předpokladům. Počítají s růstem cen. Loni stál kilogram průměrně 50 centů, nyní 68 centů. Němci sní brambor za rok průměrně 28 kilogramů, dodává PNP.

Jak to vidí maličká Syřanka.Obrázek je pravý!

„Většina čtenářů a uživatelů internetu byla hluboce pohnuta šokujícím obrázkem namalovaným syrským děvčátkem, který zveřejnil list PNP," píše pasovský deník. Opakuje, že obrázek zveřejnila spolková policie v pátek na svém twitteru.
„Někteří čtenáři ale po síti vyjadřovali námitky a pochybnosti o pravosti kresby. Tak jeden z uživatelů napsal na facebookové stránce listu, že ,naši propagandistickou mašinu napadají stále nové skurilní věci´. Další mínil, že ,je vždycky znovu a znovu odpudivé, když se z dětí dělá nástroj politiky´. Další uživatelka vidí ve zveřejnění kresby jen ,zatlačení na slzné kanálky´. Posléze další kritik míní, že ,žádné dítě nemaluje střechu v perspektivě´."
Frank Koller, mluvčí policejní inspekce ve Freyungu, se takovému osočování vehementně brání, pokračuje deník. Znovu vysvětluje, jak ke zveřejnění došlo. V minulém týdnu se u nich dva mluvčí mnichovského policejního ředitelství v Pasově seznamovali se situaci v terénu. Byli upozorněni na nástěnku služebny s obrázky, které namalovaly děti běženců, a mluvčí si je vyfotografovali. Jejich kolega, který má na starost twitter spolkové policie, snímky vyhodnotil a kresbu děvčátka vybral jako „eyecatcher", který má upoutat pozornost. „Byla to čistě náhoda, nic z toho jsme neplánovali," říká Koller. Vznesené výtky označuje za nepochopitelné.
PNP pokračují, že také policista Michael Piltz, který obrázek v Pasově dostal od asi sedmi, osmileté dívenky, odmítl ve Spiegelu-online osočování z falšování. „Seděli jsme ve vstupním prostoru přijímacího střediska v Pasově u stolu, když ke mně holčička přišla, dala mi kresbičku a zase odešla," řekl.

Jinak příliv běženců do Německa dál stoupá. V sobotu jich dorazilo 3600, v neděli 4160, v pondělí 5380. Podle bavorského premiéra Horsta Seehofera dorazilo do Bavorska od začátku září 169 400 běženců. „Skutečná čísla mohou být podle úřadů až třikrát vyšší," píše PNP. Převážná část přichází přes Rakousko – denně podle zasvěcených do problému jezdí až 3000 lidí zvláštními vlaky přímo do záchytných středisek. Každý den je hlavně ze Salcburku vypravováno čtyři až pět vlaků mířících bez kontroly na hranici nonstop například do Düsseldorfu nebo Lehrte u Hannoveru. Teprve tam jsou uprchlíci registrováni.
V Rakousku běženci podali v minulém týdnu 2816 žádostí o azyl (průměrně tedy 402 denně). To je o 47 procent víc než týden předtím. Většinou žádají Syřané, Iráčané, Afghánci a Iránci. Azylové řízení trvá průměrně pět měsíců, informovalo ministerstvo vnitra.

Komu šest týdnů dovolené?

Nárok na šestý týden dovolené – pět dalších pracovních dnů - má zhruba každý desátý zaměstnanec v Rakousku. Téma otevřeli odboráři před podzimním kolem mzdových vyjednávání, píší OÖN.
Rozvádějí, že loni vykazovalo 351.000 pracujících ve mzdě zaměstnání po dobu 25 a více let v jedné firmě. Je to 9,8 procenta z celkového počtu 3,57 milionu pracujících. Tito zaměstnanci mají nárok na šestý týden dovolené. Jejich počet od roku 2010 klesá. Před pěti lety jich bylo 362.700, z celkového počtu zaměstnanců 10,5 procenta. Rok nato jich bylo 10,3 %, potom 10,0 a předloni 9,9 %.
OÖN připomínají, že nyní má nárok na šestý týden dovolené jen ten, kdo pracuje 25 a více let u stejné firmy. Odboráři a sociální demokraté požadují tuto výhodu i pro ty, kteří takovou dobu pracovali i pro různé zaměstnavatele. Politicky je podle lineckého listu téma už dlouho „na stole". Předsedkyně svazu zaměstnanců a ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitnerová (ÖVP) řekla loni, že příslušnost k jedné firmě už nesmí hrát roli v nárocích na dovolenou.
Podle statistiky pracují Rakušané u jedné firmy průměrně kolem devíti a půl roku, dodávají OÖN.