„Podle Spolku proti zvířecím fabrikám (VGT) tím nejen porušuje důstojnost zvířat, ale taky zákon,“ uvedly. Pan Maier se ve čtvrtek vyjádřil uznale – jestli je to opravdu zakázáno, bude se tím řídit.

Jeho dobytek na horské pastvině na Gerlitzenu v okrese Villach-venkov už léta poutá pozornost namalovanými nápisy jako "Podmáslí“, „Jablečný štrúdl“ nebo "Kasnudl" (Plněné taštičky), a dělá tak reklamu blízkému gastronomickému podniku, což prý ochráncům zvlášť vadí, líčí linecký list. Podle spolku zejména nápis „Špek“ má „velmi negativní a děsivou pachuť, když i tyto krávy budou dříve nebo později usmrceny, zpracovány na maso, pravděpodobně prodány oné chatě a tam snědeny“.

VGT se odvolává na rakouský zákon o ochraně zvířat, a skutečně je tam od novely z roku 2017 text, který se na věc hodí. „V paragrafu 7 – o zákazu zásahů na zvířata – vedle kupírování ocasu nebo uší také stojí, že tetování nebo barvení kůže, peří nebo srsti z estetických nebo komerčních důvodů je zakázáno,“ cituje list.

Maier se tváří překvapeně, prý to nevěděl, ale je mu známo, že nevědomost nechrání. O oznámení se dozvěděl od právníka. Srst některým kravám na jeho loukách barví už patnáct let. „Užíváme výlučně přírodních barviv, které zvířatům nikterak neškodí,“ říká a tvrdí, že u barvení byl vždycky taky kadeřník. Do úvahy pro toto zdobení připadají jen „na ruku krotké“ krávy – jednak prý proto, že neklidný dobytek by si to nenechal líbit, jednak proto, že své krávy nikdy nevystavují stresu…

Na výletě

close Vyjel si na sever. info Zdroj: Deník/repro zoom_in

Jednoho dne sedl 81letý pan Emminger z Lochenu (okr. Braunau) za volant svého VW Tiguan a vyjel si na Island, píší OÖN. Sám, na trasu 5400 kilometrů během deseti dnů. Bez navigace, bez mapy – do Hamburku, Flensburgu, Hirtshalsu na špici Dánska, a odtud přívozem, s mezipřistáním na Faerských ostrovech. Po třech dnech byl na Islandu.

close Světoběžník Emminger. info Zdroj: Deník/repro zoom_in

Diví se, že se jiní diví – po Evropě jezdí autem všude, na tom prý přece nic není, říká. Tedy pokud funguje zdraví a člověk odhadne své možnosti. Po úrazu má protézu nohy, ale omezovat se tím nenechá. „Toulavá“ ho popadla v mládí, jenže to mu brzy došly peníze. Austrálie, Afrika, Rusko… A rozhodně ne luxus, i na Islandu spal vždycky v autě, které si zařídil na pohodlí. Mobil vozí s sebou, ale skoro nikdy jej nezapíná. „Jednou mi zavolal z Norska a že mu není dobře. Tak jsem mu řekla, že má jet někam do kempu, aby netábořil sám. Pak se tři dny neozval, to už jsem měla velké obavy. Vysvětlil mi potom, že už druhý den mu bylo znamenitě, a tak prý zkrátka zapomněl zavolat,“ vzpomíná manželka.

A kam teď? - Snad prý do Řecka, koncem podzimu…, končí OÖN.

Biostarosti

Michaela Langer-Weningerová, nová prezidentka hornorakouské Agrární komory, má starosti – ceny za bioobilí padají a padají, píší OÖN.

„Máme dobrou úrodu, jen jen těžké ji prodat,“ říká Martin Ziegler, ředitel výrobního společenství Bio-Getreide Oberösterreich. Loni dostávali za tunu kvalitního zrna ještě 420 eur čistého, letos prý jsou rádi, když to bude 300 eur. Za krmné obilí bývalo 340, teď je 280 a méně.
Největší „přetlak“ je v Burgenlandsku, kde je hodně velkozemědělců a politika tu prosazovala 100 procent bioprodukce. Poptávka po ní ale není a výrobci musejí prodávat za konvenční cenu, méně než 200 eur. Problémy nastaly v exportu. „Němečtí a švýcarští zákazníci teď kupují ve východní Evropě. S tamními cenami se srovnat nemůžeme,“ dodává Ziegler.

Přidali zvonění

O pět minut déle než obvykle zvonily v pátek od 15 hodin – v Kristovu úmrtní hodinu – kostelní zvony ve více než 3000 obcí v Rakousku a v Jižním Tyrolsku, informují OÖN. Akcí chtěly Caritas vyslat znamení proti hladu ve světě, dodává list. Hladoví 821 milionů lidí, zhruba každý desátý – 11 procent obvatelstva – nemá dostatek jídla.

Milionář si dá hlavně sekanou

Čtyřicetiletý sázející z Horního Francka vyhrál koncem června 18 927 585,40 eura v Eurojackpotu, napsala PNP. Vsadil 20 eur a zaplatil manipulační poplatek. Výhru objevil až po třech týdnech náhodou, když si chtěl znovu vsadit. „Jako první ,investici´ plánuje ,sekanou v housce na délku (Weggla) s troškou hořčice´ a při jídle si chce v klidu rozmyslet, jak by ty miliony měly jeho život změnit,“ uvedl list. Zatím prý zůstane tak jako tak všechno při starém – bude dál chodit do práce, nebude říkat šéfovi, co si myslí, a neodpálí žádný ohňostroj radosti…

Vyšetřují „péesáky“

„Dobře 30 let po systémové změně v Československu vedou bavorské orgány šetření proti četným členům tehdejšího vedení komunistické strany a státu pro podezření mnohonásobné vraždy uprchlíků z NDR,“ napsala PNP. „Ke 41 podezřelým patří vedle bývalých členů ústředního výboru KSČ také českoslovenští pohraničníci, jak v pátek sdělily prokuratura ve Weidenu a bavorská kriminálka. Vyslechnut ale ještě žádný nebyl.“

Pasovský list doplňuje, že v letech 1967-86 hlídky na hranicích tehdejšího ČSSR zastřelily čtyři občany NDR na útěku do západního Německa a do Rakouska. V srpnu 2016 podala generálnímu státnímu zastupitelství trestní oznámení čtyř případů Platform of European Memory and Conscience, organizace k vyšetřování zločinů totalitních režimů. „Protože oběti byly občany NDR, jsou dnes ke stíhání pachatelů příslušné úřady Spolkové republiky, řekl vedoucí hlavní státní zástupce ve Weidenu. Jeho složku pověřil vyšetřováním Nejvyšší spolkový soud. Státní zastupitelství pracuje na věci společně se zemskou kriminálkou v Mnichově a s úřady v Česku,“ cituje PNP ze zprávy.