Prameny Vltavy patří mezi nejvyhledávanější místa na Šumavě. V létě k nim míří tisíce turistů a cyklistů, v zimě jsou tady upravovány běžecké stopy.

Skutečné prameniště Vltavy se rozkládá v širším okolí symbolické studánky, která tu vznikla v roce 1922 svedením vody podzemním potrubím z jednoho z nejsilnějších přírodních pramenů řeky na svahu Černé hory.

Vyschnutí pramene Vltavy je symbolickou národní tragédiíZprávu o vyschnutí pramene Vltavy jsem obdržel od starosty Kvildy právě v okamžiku, kdy ministr životního prostředí Brabec obhajoval v Senátu Rámcovou směrnici Evropské komise o vodě. On i Evropská komise hezky mluví o nutnosti zadržovat vodu v krajině, ale Plán péče, který poslal minulý týden starostům šumavských obcí, neumožňuje obnovit vodní nádrže, které v minulosti na Šumavě fungovaly, a jejichž obnova je již vyprojektována. Ministrem předkládaná novela zákona 114 také navrhuje většinu lesů NP Šumava ponechat přírodním procesům, tedy sežrat kůrovcem. Dnes je na Šumavě takto sežráno či odkáceno asi 15 tisíc hektarů lesa, a to jsou plochy, které dříve vodu zadržovaly a dnes tuto funkci neplní.
Vyschnutí pramene Vltavy považuji za symbolickou národní tragédii, neboť ještě před deseti lety byl tento pramen obklopen hlubokými lesy, pralesními zbytky se stromy až tři sta let starými. Všichni si vzpomeneme, jak ředitel parku Krejčí a ministr Bursík byli nadšeni z toho, že toto území přenechají divočině, tedy bude sežráno kůrovcem. Jestliže v širokém okruhu od pramene Vltavy není zelený les, ale suchý polom, není divu, že pramen Vltavy vyschl. Členové Hnutí Duha, kteří jsou za tuto tragédii spoluzodpovědní, mají národu co vysvětlovat.
Tomáš Jirsa, senátor

Pramen Vltavy nevyschlSenátor Tomáš Jirsa (ODS), slušně řečeno, mate čtenáře šířením poplašné zprávy, že vyschl pramen Vltavy. A prý je za to spoluzodpovědné Hnutí DUHA, když ponecháním lesů v národním parku přírodě uschly kvůli kůrovci staré smrky okolo pramene.
Tak především: pramen Vltavy nevyschl. Přestala téci voda z trubky do uměle vytvořené studánky, ke které chodí turisté v domnění, že vidí pramen Vltavy. Hlavní pramen Vltavy ale i nadále vytéká z níže položeného rašeliniště a je posilován řadou pramínků ze svahu Černé hory. Jeden z těchto menších pramínků nyní přestal dodávat vodu do trubky, která vede pod zemí k „turistické" studánce. Osobně bych ještě doporučil ověřit, jestli ta trubka není prasklá, což zatím nikdo neudělal.
Samozřejmě, že v tomto extrémním suchu prameny vysychají. Vidíme to všude. A naplní-li se prognózy globálních změn klimatu, budou taková sucha čím dál častější. Dávat za vinu vyschnutí jednoho z pramenů Hnutí DUHA je účelová lež jako věž, nad kterou rozumný čtenář jen zakroutí hlavou. Kdyby totiž byly stromy napadené kůrovcem kolem pramene Vltavy vykácené, jak prosazoval senátor Jirsa, a vznikla tam další velká holina, vody by bylo ještě méně. Půda alespoň částečně zastíněná suchými stromy totiž zachovává svou soudržnost a schopnost vázat vodu, kdežto půda na holině je vystavená přímému slunečnímu žáru a její struktura se rozpadá.
Příčinu dnešního stavu lesů u pramene Vltavy je třeba hledat v období ještě před orkánem Kyrill - v nerozumných těžbách pod vrcholem Černé hory v devadesátých letech. Vzniklé holiny pak rozšiřoval vítr, opakovaly se polomy, které dosáhly až ke zbytku pralesa nad pramenem Vltavy. Orkán Kyrill to pak dovršil. Kdyby se tehdy v roce 2007 polomy opět vytěžily, nenastoupil by možná kůrovec, ale rozšiřovaly by se dál holiny větrem. Šance na zachování „zeleného lesa" tam už tehdy nebyla.
Pro přírodu v národním parku je mnohem lepší ponechat uschlé stromy stát, aby chránily půdu i mladé stromky, které pod nimi vyrůstají, než napadené smrky vytěžit. Z kácení, které prosazuje senátor Jirsa, mají prospěch jen těžařské společnosti. Chceme-li, aby krajina lépe hospodařila s vodou, nedělejme v lesích holoseče. V národním parku nechme přírodě svobodu a v ostatních hospodářských lesích provádějme těžbu dřeva šetrně.
Jaromír Bláha, Hnutí DUHA