„Pro pokoj a poctu církve, stejně tak pro klid v Božím lidu, s ochotným srdcem a úmyslem, aby se toto přání uskutečnilo, nařizujeme rádi to, co by mělo vést k pokoji, úctě a klidu … z podnětu a za souhlasu krále bylo město Konstanz (Kostnice) v církevní provincii Mohuč vybráno pro konání koncilu a jako začátek stanoven první den měsíce listopadu příštího roku."

Těmito slovy začínala papežská bula „Ad pacem", kterou byl vyhlášen nám Čechům tak známý kostnický koncil. Svolal jej 30. 11. 1413, na nátlak císaře Zikmunda, papež Jan XXIII. v italském městě Lodi.  Církev tehdy řešila zásadní problém: tři papežové (v Římě, Avignonu a Pise) současně vznášeli nárok na apoštolský stolec. Křesťanstvo bylo rozdělené a konflikty probíhaly po celé Evropě. Z těchto důvodů se sešli v letech 1414-1418 církevní i světští hodnostáři, aby sjednali klid a pokoj. V příštích letech bude, obzvláště v Kostnici, 600. výročí tohoto koncilu připomínáno.

Veškeré oslavy však začaly už na přelomu listopadu a prosince, a to právě v italském městě Lodi u Milána v Lombardii, kde byl koncil vyhlášen a svolán. Zúčastnili se jich zástupci partnerských měst: Lodi, Konstanz (Německo), Fontainebleau (Francie) a Tábora. Z Tábora byl přítomni zástupce Husitského muzea (Richard Vlasák) a tři delegáti táborských křesťanských církví: Ondřej Soběslavský (českobratrská církev evangelická), Alois Sassmann (starokatolická církev) a Jiří Koun (Církev adventistů sedmého dne). Dále byly přítomny české pracovnice z tzv. Husova domu v Kostnici.

Pozvaní delegáti z Tábora se nejprve dopravili do Kostnice, kde přespali a pak nastoupili do autobusu, ve kterém jela do Lodi kostnická delegace. Cestou nechyběl ani zpěv českých lidových a duchovních písní. Po příjezdu se konalo v budově městské knihovny v Lodi slavnostní zahájení oslav 600. výročí svolání kostnického koncilu. Akce byla nazvána „AD PACEM" (Pro pokoj) dle názvu uvedené buly.
Jihočeská výprava v Kostnici.
Přítomni byli starostové měst Lodi, Kostnice a  Fontainebleau. Jmény však byli přivítáni pouze táborští duchovní, což byla jistě pocta. Následoval projev Richarda Vlasáka o významu mistra Jana Husa a po něm vernisáž výstavy o životě a době mistra Jana, kterou připravilo táborské Husitské muzeum.  Výstava na panelech se setkala s velkým zájmem. Večer byl zakončen koncertem Jihoněmecké filharmonie a Vokálního souboru Konstanz v překrásném kostele Incoronata.

V galerii zasněženého biskupského paláce v Lodi  se konalo sympozium, na němž přednášeli profesoři z univerzit v Římě, Pavii a z městského archivu v Kostnici na témata týkající se kostnického koncilu a jeho vyhlášení. Velmi zajímavá byla např. přednáška profesora Antonia Manfrediho z Papežské vatikánské knihovny na téma: „Jeden císař a tři papežové".

Oslavy vyvrcholily ekumenickou bohoslužbou v katedrále sv. Bassiána, které předsedal sympatický římskokatolický biskup v Lodi, Mons. Giuseppe Merisi. Bohoslužby se  zúčastnili táborští duchovní, kteří se zapojili do zpěvů, modliteb a čtení z bible.

Dále byli přítomni zástupci protestantských církví. Obzvláště působivá byla přítomnost zástupců koptské ortodoxní církve z Eritrei a zazněly i krásné ortodoxní zpěvy v rumunštině. Bohoslužbu hudebně doprovázel katedrální chór s orchestrem. Při bohoslužbě stáli u hlavního oltáře vlajkonoši, kteří nesli vlajky měst Lodi, Kostnice,   Fontainebleau a Tábora. Vlajky České republiky a Tábora byly vztyčeny, když se zpívaly sloky bohoslužebné písně v češtině. Na konci obřadu pozvali kostničtí duchovní přítomné na příští rok do jejich města.

Na první neděli adventní, kdy bylo Lodi zaplaveno adventními trhy se starožitnostmi (zvláště pak betlémy), se konala prohlídka kostelů, po níž následoval odjezd do Kostnice, odkud se táborská delegace vracela domů s pocitem, že její přítomnost na velkolepé slavnosti byla důstojná a přijetí hostitelů velmi srdečné.

Alois Sassmann,
autor je starokatolický kněz