Organizátoři návštěvníkům nabídnou spoustu kulinářských lákadel – brambory restované, pečené jako řízek, rozpékané, do polévky v těstíčku, jako sladké pečivo ke kávě, bramborové taštičky, také jako destiláty…, rozepisují se OÖN. V programu je v sobotu od 10 hodin také procházka za podunajskými ságami s návštěvou „pstruhového cirkusu“, a řada atrakcí.

První den od 14 hodin se o muziku postarají mládežnické orchestry, od 20.30 budou hrát k tanci lidové kapely, v neděli dechovky a další krojované hudby. Návštěvníci budou moci druhý den od 9 hodin testovat e-kola, vyzkoušet si přírodní produkty, obdivovat řemeslnou výrobu (přihlášeno je 40 vystavovatelů), své zábavné stánky budou mít děti – a poprvé proběhne soutěž o největší a nejskurilnější bramboru. Hobby pěstitelé „citronů severu“ (to kvůli vysokému obsahu vitamínu C v hlízách) jsou zváni, aby se přišli pochlubit. Produkty budou vystaveny do 11 hodin před radnicí, ve14 hodin budou ve stanu laskomin vyhlášeny a odměněny největší a nejzvláštnější brambora. Vítězní pěstitelé budou odměněni měděnými rýči, které prý mají řadu výhod a pozitivně ovlivňují růst rostlin…

Víc němčiny

Třídy s podpůrnou výukou němčiny na základních školách se od nového roku rozjedou i v Rakousku. Má jich být 732 a v nich 11 300 žáků, napsaly OÖN. Každá pátá, celkem 153, je plánována v Horních Rakousích. Po Vídni (308) je to druhý největší počet v republice. Učit se v nich má na 2000 dětí. Projekt byl ohlášen teprve v květnu. Hornorakouský ředitel vzdělávání Alfred Klampfer očekává, že školy a žáci problém ale včas zvládnou. Velká část těchto tříd je v centrálním prostoru, kde už učitelé mají s žáky nerakouského původu zkušenosti a jsou i speciálně proškoleni. Ministerstvo pro „speciálky“ povolilo 60 učitelských míst, ale ne navíc, musejí být přerozděleny. Nyní je na základkách v Horních Rakousích 14 300 kantorů a 107 000 žáků.

Do tříd s podpůrnou výukou němčiny musejí děti, které nemohou kvůli jazykovým problémům dostatečně sledovat vyučování. V 15 až 20 hodinách týdně budou vzděláváni podle speciálních učebních plánů, na předměty jako kreslení, hudební výchova a tělocvik půjdou do „normálních“ tříd. Pro zařazení do zvláštních tříd bude rozhodující test po každém semestru.

Každý čtvrtý je tetovaný

Podle studie IMAS si už každý čtvrtý Rakušan nechal vytetovat jednu nebo víc „kerek“ - obrázků nebo výroků, informují OÖN. Fenomen pozorují i kožní lékaři. Podle nich se během deseti let „tattoo“ staly společensky trochu akceptovatelnějšími, říká například dermatoložka Karin Nitterlová z řádové kliniky ve Welsu. Tetováno je 40 procent mladších 35 let. Podle studie se pro to rozhoduje stále víc lidí ze vzdělanějších vrstev. „Protože tato zdobení jsou na věky, v Německu nyní například politička CDU Gitta Connemannová žádá zákaz spontánních tattoo. Jejich realizace by měla být podmíněna lhůtou na rozmyšlení ze zákona,“ uvádí list.

Pokračuje, že v Rakousku o takové úpravě neuvažují. 69 procent občanů vidí tetováž jako čistě privátní záležitost, jen 15 % se obává, že může poškodit zdraví. Odborné studie na toto téma zatím nejsou. Ve Welsu registrují jen záněty a tvorbu jizev. Vážnější následky zákrok způsobuje alergikům na nikl – někdy je místa tak svědí, že celá kresba musí být vyříznuta. Druhým problém je pomíjivost díla – co 20letý viděl jako neuvěřitelně cool, ve 40 letech je mu trapné, a někdy taky partner, který svého času ozdobil něčí rámě, je už někde za horami…

Nitterlová zmiňuje ještě jeden problém – že tetovaným lidem nelze provádět magnetickou rezonanci kůli drobounkým částicím v ozdobě, které se při ní rozžhavují.

Módní portál Cosmoty.de vyhledal nejžádanější motivy kerek na googlu. Vede tradiční symbol kotva se 14 800 objednávkami za měsíc. O druhé místo se dělí kompas, lev a vlk, třetí jsou růže a tribalové vinuté kresby. Oblíbené zůstávají i lebky a kříže všeho druhu.

Přišel směnit kufry mincí

Dva středně velké pojízdné kufry přivezl ve čtvrtek na linecké Hlavní náměstí občan. Nebyl v nich cestovní proviant, nýbrž nesčetně měděných a stříbrných mincí. „Jsem sběratel a vždycky jsem doufal, že jejich cena jednou stoupne. To se ale nikdy nestalo, tak je teď vyměním,“ vysvětlil.

Zda mu ve speciálním směnném autobusu Národní banka (OeNB) vyhověla, OÖN nepíší, Mluvčí OeNB Herbert Rathgeb uvedl, že staré měny – šilinků – je v oběhu pořád ještě sedm miliard, což dnes odpovídá 507 milionům eur. Ve velké části jde o šilinkové mince a groše, papírových platidel bylo směněno už 98,4 procenta. Od roku 2002 bylo jen v autobuse banky vyměněno na 600 milionů šilinků, z toho 52,7 milionu v Horních Rakousích.

Bayern mistrem „eko“

Německá pomoc životnímu prostředí (DUH) vyznamenala FC Bayern před startem 56. sezóny bundesligy jako „mistra návratnosti“ nápojových obalů, píší PNP. Diplom má klubu předat v pátek večer v Allianz-Areně před zápasem s Hoffenheimem zastupující spolková ředitelka DUH Barbara Metzová. Její organizace sdělila, že v uplynulé sezóně bylo ve 36 stadionech I. a II. bundesligy po zápasech posbíráno více než 11,5 milionu jednorázově použitých plastikových kelímků, z toho 1,4 milionu „z produkce“ Bayernu. Proto DUH vítá, že se to má změnit – od zápasu s Hoffenheimem budou v Allianz-Areně používány jen vratné nádoby šetřící životní prostředí, dodává list. Na vratné obaly při domácích utkáních už přešlo deset klubů bundesligy. V Mnichově je „půjčují“ na zálohu dvou eur.