V pátek získal třetí místo za studenty z Karviné a Prahy. 
„Zprávu o mém druhém místě v přírodovědné kategorii Talentu jsem dostal od bratra, který se vyhlášení soutěže zúčastnil místo mě," přiznává s úsměvem osmnáctiletý Jiří Guth Jarkovský z Borovan.

Logické vítězství

„První místo by mě ale potěšilo víc, protože dobře zní, Talent na rozdíl od olympiád není soutěž, kde by se podával nějaký výkon, ale je zhodnocením úspěchů za uplynulý rok. Soutěživost tam chybí.  Dobrá zpráva je to ale jistě pro naši školu mít mezi žáky Talenty. Na rozdíl od diplomu      v logické olympiádě mi ale tenhle titul pramálo pomůže        v tom pro mě nyní nejpodstatnějším – úspěšné přihlášce na univerzitu," svěřuje se sympatický  septimán.

„Na druhou stranu je to ale další úspěch, kterých není nikdy dost. Logická olympiáda, kterou jsem loni vyhrál, je především moc dobře zorganizovaná zábavná soutěž,  spousta sponzorů zaručuje dobré ceny pro vítěze a celá soutěž působí profesionálně. Sem tam se objevil nějaký lingvistický příklad, například něco mezi hrou Scrabble a osmisměrkou. Protože se považuji spíš za fyzika, tak jsem musel počítat s tím, že budu třeba někde jinde dohánět body ztracené za úlohy, jež pracují se slovy. Nejvíc mi naopak vyhovovaly úlohy kombinující různé logické  postupy, například bludiště, tetris 
a šachy. Těžko se zadání takových úloh popisuje, a nijak to navíc neusnadňuje ani fakt, že zadání úloh je celkem přísně tajné," sděluje šibalsky.

A proč mladého studenta uchvátila věda?
„Logika je vědní obor, který se ve škole neučíme a ani se o něm moc učit nedá," vysvětluje Jiří Guth Jarkovský.  „Největší  zalíbení jsem našel ve fyzice a racionální způsob myšlení společně s trochou štěstí zřejmě stačil na vítězství v logické olympiádě," přiznává student, který svými čelními místy na výsledkových listinách oživuje památku slavného jmenovce a předka Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského (1866-1943).

Jeho prapředek, ceremoniář prezidenta T. G. Masaryka a předseda Čs. olympijského výboru, se proslavil i díly, popisujícími pravidla slušného chování, ve kterých kladl důraz na slušnost, čestnost, skromnost a  vzájemnou úctu.

„O Jiřím Stanislavu Guthovi Jarkovském jsem si již párkrát informace hledal," pokračuje  student. „V dětství ze zvědavosti, nabádán otcem, který je na naši rodinnou historii patřičně hrdý, na střední škole pak z důvodu napsání domácího úkolu na angličtinu. Jedna z věcí, které o něm nevím, je, kolikrát pra- je to můj dědeček. Myslím, že dvakrát, nejsem si ani na 70 procent jistý, ale vím o něm dost," pokračuje Jiří.

„K dámám a starším se samozřejmě snažím chovat slušněji, než většina současných teenagerů, ale historie mého rodu na to přílišný vliv nemá. Pravda ale je, že když o něčem ze společenských mravů pochybuji, tak se zeptám otce s očekáváním, že bude znát odpověď. Nevyvozuji z toho vztahu nějaké závazky, ačkoli celkem pěkný životní cíl by byl stát se slavnějším, než byl můj předek. To si za cíl mohou dát pouze lidé se slavnými předky, což je asi jediná významná výhoda vztahu pro mě. Ze spolužáků o mém předkovi vědí možná dva, tři, možná víc, možná nikdo. Aktivně ale tohle jméno poznala většina mých učitelů dějepisu,"  dodává Jiří Guth Jarkovský.

Bratr v zastoupení

Druhé místo v soutěži Talent Jihočeského kraje za rok 2012 v českobudějovické koncertní síni Otakara Jeremiáše za bratra převzal minulé úterý mladší bratr  Tomáš.
„Máme v rodině několik Jiří Guth Jarkovských, jako byl náš prapradědeček, který sepsal základy etikety," prozrazuje Tomáš. „I když mě také baví matika, víc se zajímám 
o humanitní obory, byl jsem čtvrtý v okresním kole anglické olympiády," dodává další nositel známého příjmení Tomáš Guth Jarkovský.