Zradikalizovaní Rakušané

Teroristické milice IS podle rakouského ministerstva vnitra už zrekrutovaly v Rakousku 130 mladých mužů a žen, z toho necelou desítku z Horních Rakousích, uvedly OÖN. Potvrdil to Michael Tischlinger, vedoucí zemského úřadu na ochranu ústavy. Tři nebo čtyři se podle něho z bojových územích už vrátili, ale jakékoliv účinkování při teroristických aktivitách popírají a důkazy proti nim nejsou, vyšetřování je obtížné. Těmto lidem je 15 až 25 let, často nemají kvalitnější vzdělání, ale ne vždy jsou nezaměstnaní. Jsou mezi nimi i dívky.

Podle expertů se v internetových chatech a platformách neradikalizují jen sociální outsajdři. Extremisty se nechávají oslovit často i mladí, kteří koketováním s násilím chtějí vyjádřit svou rozhněvanost ze západní civilizace a z pokračujícího ztrácení ideálních hodnot ve společnosti. A samozřejmě jsou mezi nimi i takoví, kteří hledají „adrenalin" v dobrodružství.

Podezření na teroristické aktivity umožňuje v Rakousku sledování osob, skryté vyšetřování a pořizování obrazového záznamu. Pokud se ale během devíti měsíců nezjistí informace o nějakém chystaném trestném činu, musejí být všechna data smazána. Tím je systematické podchycování teroristických aktivit výrazně ztíženo, píší OÖN. Ministr spravedlnosti Wolfgang Brandstetter teď chce zpřísnit trestněprávní postup proti kazatelům nenávisti, verbování mladistvých pro džihád a zakázaným aktivitám po internetu.

Nechtějí muslimy

Každý třetí Rakušan by nechtěl za souseda muslima. Koncem devadesátých let se tak vyjádřilo jen 15 procent lidí, v roce 2009 to bylo 31 procent a podle vídeňského politologa Benjamina Opratko poslední hrůzné zprávy o řádění IS v Iráku odpor zřejmě dál zvýšily, uvádějí OÖN s odkazem na zprávu Rakouské akademie věd. Opratko vysvětluje, že celoevropské nepřátelství k islámu nejprve rostlo v osmdesátých letech po iránské revoluci a aféře se spisovatelem Salmanem Rushdiem. Po útoku na World Trade Center v New Yorku 11. září 2001 se obraz islámu, jak byl prezentován politiky a médii, ještě zhoršil.

„Od té doby je ve veřejnosti zmiňován téměř výhradně v souvislosti s fundamentalismem a terorem," říká Opratko. Přitom podle něho 95 procent muslimů žije stejně jako jiní lidé v Rakousku – snaží se zvládnout všední den. Vzdělání, škola, zaměstnání, to je i pro ně středem zájmu. S náboženským fanatismem několika jedinců prý nemají nic společného, a už vůbec ne se „subkulturou", která se momentálně vytvořila ve větších městech v Rakousku a ve které je pokládáno za „cool" nadchnout se „světovým názorem džihádistů plným fantaziemi násilí a nenávisti".

Opratko v OÖN ujišťuje, že v mešitách a muslimských kulturních spolcích se často otevřeně vystupuje proti extremistům. Na úrodnou půdu naopak padá jejich propaganda v určitém prostředí mládeže – „ne u zbožných mladých muslimů v mešitách, ale u jejich vrstevníků na ulicích, pro které víra moc neznamená, kteří o islámu vědí málo a jejichž vyhlídky v Rakousku nejsou valné". Nechají se zaslepit sliby, že se stanou částí velkého celku dějinného významu, říká expert.

Byty z kasáren

Bundsheer vyklidí v příštím roce kasárny v Linci-Ebelsbergu, postavené v letech 1940-43. Od roku 2018 se tady mají během pěti- šestileté výstavby zřídit dotované byty, píše deník OÖN. A to nejen v areálu kasáren o 180 000 m², ale i na přilehlé 150 000 m² velké zelené ploše. Má jich být asi 3000.

Bavoři platí Němcům

Platby Bavorska do tzv. vyrovnávacího fondu spolkových zemí nadále silně rostou a letos by poprvé mohly překročit hranici pěti miliard eur, píše PNP. V prvním pololetí stouply o téměř 14 procent na 2,62 miliardy. Bavorsko tak táhlo 56 procent celkového objemu přesouvaných dotací. Loni odvedlo celkem 4,32 miliardy, což odpovídalo podílu 51 procent. Dalším dárci byly Bádensko-Württembersko (1,26), Hessensko (680 milionů) a poprvé Hamburg s 93 miliony. Největším příjemcem byl Berlín s 1,73 miliardy eur. „Tak to nemůže jít dál," říká ministr financí  Markus Söder.

Celkový objem těchto dotací ekonomicky slabším spolkovým zemím se letos do konce června proti loňsku zvýšil o asi deset procent na zhruba 4,66 miliardy. Loni za celý rok bylo přerozděleno 8,46 miliardy.

Prostředky se přesouvají podle klíče tzv. solidárního paktu, který bude muset být v roce 2019 nově stanoven. Bavorsko a Hessensko současnou praxi napadly stížností k ústavnímu soudu.

Nebezpečné cesty do školy

Každá šestá dopravní nehoda za účasti dětí v Horních Rakousích se loni stala při cestě do školy nebo ze školy. Bylo jich 76 a zranilo se při nich 79 dětí, píší OÖN. Dopravní klub Rakouska burcuje k dalším bezpečnostním opatřením. Mají jimi být mimo jiné zklidňující dopravní zóny v okolí škol a dostatečně široké chodníky. Zastávky školních autobusů musejí být dobře dostupné chůzí. Pokud leží na komunikaci ve volném terénu, měl by k nim vést chodník stavebně oddělený od silnice.  Klub dále radí rodičům ještě o prázdninách s dětmi opakovaně nacvičovat nejbezpečnější cestu do školy, a to z pohledu dětí, protože těm mohou bránit v rozhledu třeba zaparkovaná auta, přes která dospělý vidí…