Kliknutím zvětšíteList popisuje případ muže v kostýmu žraloka, který pózoval před filiálkou obchodu ve Vídni a kvůli přestrojení byl sankcionován policií. Šlo o nápad PR-agentury, která o „žralokovi“ sama policii vyrozuměla, a která po akci jásala: 50 milionů shlédnutí – 150 eur trestu, bilancovala mediální „hypku“ na facebooku.
Pasovský deník připomíná, že právě o halloweenu policie u sousedů počítá se zvýšeným množstvím oznámení o lidech v převlecích. Cituje mluvčího ministerstva, že policistům, kteří mají postupovat s „jemným citem“, lze prý věřit, že dovedou posoudit rozdíl mezi zahalením z náboženských důvodů a halloweenským kostýmem. Mají prý vážit celkové souvislosti a zohlednit přiměřenost. „Jenomže už šála přes obličej je problém, protože zákonodárce neuvedl žádné teploty, od nichž je toto oblečení už ochranou proti mrazu,“ pokračuje PNP.
Bilancuje, že v prvních dvou týdnech účinnosti zákona zasahovala vídeňská policie v asi 30 případech. 21krát bylo zahalení tváře po upozornění sňato a případ zůstal netrestán – týkalo se to hlavně turistek. Osm osob bylo oznámeno, z toho dva „provokatéři“. Aktualizovaná čísla údajně nechtěla policie sdělit - „počet úřední jednání prý není v úměře k pozornosti věci věnované,“řekl mluvčí k mnoha titulkům v souvislosti kolem „zákazu burky“.
Právní střet se rozhodně rýsuje v případě 28leté psycholožky z Německa, kterou rakouská policie zastavila kvůli šále. Strany sporu se nemohly shodnout, zda jde o legální, nebo nelegální zakrytí tváře. Žena to chce teď s pomocí právníka nechat objasnit u soudu.
PNP článek uzavírá slovy jednoho z hlavních iniciátorů normy, pravděpodobného kancléře Sebastiana Kurze (ÖVP): „Mám plnou důvěru v naši policii, že v této věci bude postupovat se selským rozumem.“ Podle něho ale je třeba postavit najisto, že v Rakousku není žádné místo pro symboly jakékoliv „protispolečnosti“. Úplné zahalení burkou nebo nikábem má Kurz za příkrý rozpor se základní hodnotou rovnosti mezi mužem a ženou.
Za sehnání číšníka 500 eur
Alexander Pilsl, šéf hotelu Guglwald v Schöneggu (okr. Rohrbach), nabídl 500 eur tomu, kdo mu sežene vrchního číšníka, píše deník OÖN. K přece jen ještě neobvyklému postupu Pilsl říká, že je „holt“ jednou třeba myslet jinak – najít dobré lidi je prý těžké, zejména když to chvátá… Už před dvěma roky takto získal dva lidi do servisu a kuchyně. „Když uchazeče po ,očichání´ přijmeme, bude 500 eur pro toho, kdo ho zprostředkoval,“ opakuje šéf. Prémii zaplatí z vlastní kapsy.
Thomas Mayr-Stockinger, předseda odborné skupiny gastronomie v Hospodářské komoře, o takové prémii, která je vypsána i pro lidi mimo podnik, říká, že to slyší poprvé. Momentálně jsou časté prémiové modely uvnitř firmy – když zaměstnanec získá nového kolegu, dostane za to v řadě podniků odměnu.
V gastronomii letos podle něho běží obchody velmi dobře, ale „kdyby byli lidé“, mohlo by to jít ještě líp. „V září bylo v této branži v Horních Rakousích podle úřadů práce kolem 1300 volných míst a současně 3200 nezaměstnaných. Mayr-Stockinger požaduje, aby se zvětšil rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti a příjmerm. Odmítá přitom názory, že mzdy v gastronomii jsou příliš nízké. Tvrdí, že její marže je jen 1,4 až 1,8 procenta a vyšší platy by se promítly do cen,“ pokračuje list. Zaměstnavatelé se snaží reagovat například tím, že lidem dávají dny klidu navíc. Že jde o branži atraktivní, dokládá čísly – v září zaměstnávaly hornorakouské hotelnictví a gastronomie 21 818 lidí, v roce 2008 jen 14 000.
Pilsl ke své akci dodává, že generálně personální problémy nemají a jeho zaměstnanci zůstávají v celoročně otevřeném hotelu nadprůměrně dlouho. 90 procent z nich je z Mühlviertlu.
Odpolední školku už zaplatí
V Horních Rakousích budou školky od 1. února vybírat od rodin za odpolední opatrování dětí poplatek. Kolik, to je podle OÖN ještě otevřené – při prezentaci rozpočtu uváděných 70-95 eur prý bylo jen orientačních, podle Dolních Rakous, řekla zemská radní pro vzdělání Christine Haberlanderová. Odborný útvar uvažuje v ještě větším rozpětí, ale Horní Rakousy prý „absolutně horní hranice“ 150 eur určitě nedosáhnou, stejně jako částka nebude začínat od 70 eur. V jeslích je to minimálně 49 eur, v tomto řádu by to prý mohlo být i u školek.
V každém případě bude poplatek stanoven podle příjmů rodiny a doby opatrování po 13. hodině. K tomu mají být zohledněny vícečetné rodiny a sociální případy. Od těch obce nemusí dokonce vyžadovat nic. Celkově má ale nově zavedená platba za odpolední provoz do školek přinést 13 milionů eur. Stejnou částku pak prý země vynaloží na výstavbu nových zařízení.
Rozhodnutí nazvali Zelení „trestní daní zaměstnaných matek“. Zemská mluvčí Maria Buchmayrová řekla: „V roce 2014 se hrdě ohlašovalo, že školky zdarma ušetří každé rodině tisíc eur za rok. Teď, pár dnů po volbách, je všechno jinak…“
Ski-bazar o víkendu
V linecké TipsAreně bude 3. a 4. listopadu 35. lyžařský bazar, který má opět přilákat denně až 5000 návštěvníků, píší OÖN. Akci pořádá ASKÖ Skiverein Linec vždy první víkend po Všech svatých. Také letos se do tohoto „velkoblešáku“ zapojí přes sto členů klubu. Majitele má v těchto dnech vyměnit více než 6000 použitých sportovních artiklů – lyže, boty, oblečení atd. Aby byly věci kvalitní, na to budou šéf podniku Manfred Schauberger a jeho lidé dohlížet zkušenýma očima, uvádí list. Že do bazaru berou jen dobré věci, svědčí už 35 let jeho konání.
Příjem zboží bude v Areně v pátek od 14 do 19 hodin, prodej je koncentrován na sobotu od 7.30 do 15 hodin. Neprodané věci nebo výtěžek si původní majitelé mohou potom vyzvednout. V rámci akce nabídne Sport Haderer jako partner skiklubu výprodej svého skladu.
Německy „maturitně rychle“
Mohammad Mustafa Azizi (20), v Rusku narozený Afghánec, přišel s matkou v listopadu 2014 do Wernsteinu a začal navštěvovat gymnázium v Schärdingu. Po pouhých třech letech na něm maturoval, informují OÖN.
„Jsem rád, že jsem s rakouskými žáky udržel krok,“ říká v listě. „Protože jsem ještě němčinu neovládal, seděl jsem nejdříve v šesté třídě, ale nesledoval jsem vyučování, učil jsem se samostatně každou hodinu německy. Na konci šesté třídy už jsem ji uměl natolik, že ředitelka Brigitte Reisingerová souhlasila, abych se spolužáky postoupil do sedmičky, zpočátku jako mimořádný student.“
Vyučování bylo pro něho těžké, třeba rozumět německým příkladům z matematiky, ale s pomocí kolegů, učitelů a obzvlášť prý podpoře předsedkyně třídy Johanny Bauböckové, kteří se s ním dlouhé hodiny učili, nakonec zvládl všechny zkoušky. Přitom až do posledních týdnů postrádal otce a velmi ho zatěžovala nejistota, jestli v Rakousku bude moci zůstat, pokračují OÖN. „Ve škole ale bylo mnoho lidí, kteří mě vždy motivovali a povzbuzovali, a také mnoho lidí ve Wernsteinu mě podporovalo,“ říká Mustafa „Před rokem jsem byl přijat jako jeden z jedenácti hornorakouských žáků do stipendijního startovacího programu. Kurzy a notebook, který jsem dostal k dispozici, mi velmi pomohly maturitu udělat…“
Centrální zkoušky složil z němčiny, matematiky, angličtiny a latiny, ústně udělal zkoušky v latině a ruštině. Odbornou práci napsal rusky na téma dětí, jejichž mateřštinou je němčina a ruština. Teď si chce rok vydělávat a připravovat se na test ke studiu medicíny, uzavřel list.
Na snímku je Mustafa Azizi s ředitelkou Brigitte Reisingerovou (vlevo) a třídní předsedkyní Johannou Bauböckovou.
Podporují vodu pro Brazilce
V roce 1992 odstartovali Josef a Margareta Linsmaierovi z Welsu rozvojový projekt „Voda pro Rui Barbosa“. V pátek 3. října od 19.30 oslaví výročí koncerterm French Connection Plus s francouzskými šansony, ale i verzemi Chucka Berryho nebo Joe Cockera, píší OÖN.
V onom roce 1992 byl pan Josef st. (zemřel 2012), zámečník a otec šesti dětí, už v penzi, ale zůstal mužem činu, uvádí list. „Končilo jeho stavební spoření, měl našetřeno 50 000 šilinků. Jeli tehdy navštívit přítele Ediho Ploiera, předsedu Katolické akce. V autě manželce řekl, že chce peníze darovat rozvojové pomoci,“ uvádí list.
Ploier jim poradil projekt v Rui Barbosa. Dva roky po převodu prvních peněz chtěl pan Linsmaier vidět, co se s jeho penězi stalo, a jeho návštěva měla „následky“. Brazilci v místě neměli přes období dešťů čistou vodu, protože sbírali jen povrchovou. Linsmaier inicioval postavení cisteren. Zhotovili dešťové svody ke sběru cenné komodity. Se spolupracovníky zřídili agrární školu, organizovali mikrokredity pro zemědělce, kteří chtěli chovat prasata, kozy nebo drůbež, a založili mládežnické centrum..„Vsadili jsme na udržitelný rozvoj,“ říká dnes Josef mladší (61), od roku 2003 předseda welského spolku. „Důležité je, že jsme lidem ukázali perspektivu místo útěku z venkova.“ Dodává, že 350 kilometrů odtud je město Salvador se třemi a půl milionem obyvatel. „Polovina z nich ale žije ve slumech. Kdo tam skončí, je ztracen,“ uzavírá.
Spolek Voda pro Rui Barbosa získává prostředky i prodejem ručních prací, kromě jiného na adventních trzích. „Kdo by chtěl pomoci třeba háčkováním, ať se prý hlásí u Josefa Linsmaiera (0699/1122 7374),“ končí deník.
Úspora sousedů: i méně než 16 000 eur
Polovina Rakušanů má po odečtení dluhů naspořeno méně než 16 000 eur, napsal linecký Volksblatt ke Světovému dnu spoření 31. října z čísel Pojišťovny Allianz . „Tvoří tak ,podtřídu´ s méně než 30 procenty průměrného čistého jmění na hlavu, které je 51 980 eur.“
Podle Allianz je lpění Rakušanů na vkladní knížce brzdou, která dolní polovině občanů brání vyšvihnout se výš. Neměli by se prý tak spoléhat na tvorbu úspor z příjmů ze mzdy, ale „nechat své peníze pracovat“, uvádí list.
Hospodářská komora připojila, v Rakousku činily výnosy z privátního spoření v letech 2012-15 po odečtu inflace jen jedno procento, protože střadatelé sázeli nadále na formy úspor silně orientované na ty nejbezpečnější. Tak je tato země prý poslední v Evropě.
Podle studie vedle poloviny „podtřídních“ patří dalších 40 procent ke střední třídě s majetkem mezi 15 590 a 93 560 eury (180 procent průměru). Jen deset procent má víc.
Riskovali vítr
Jak náš web uvedl, v rámcovém programu „prodejní neděle“ ve Waldkirchenu měli naplánováno vystoupení artistů sourozenců Weisheitových na visutém laně na náměstí. Kvůli vichru musela být první avizovaná show zrušena, ale pořadatelé a skupina se spolehli na předpověď meteorologů o uklidňování situace a představení od 16 hodin neodvolali. Alespoň menší část riskantního vystoupení pak renomovaná durynská skupina četnému publiku předvedla, píše PNP.
Na snímku je balanc s motocyklem ve 40metrové výšce.
Na Javor turisté nesmí
Od 1. listopadu do 30. června příštího roku platí v regionu Javoru opět zákaz vstupu kvůli ochraně tetřevů, píše PNP. Chráněné území je od Mühlriegelu (1080 m) přes Malý a Velký Javor k Bretterschachten, k Malému a Velkému javorskému jezeru. Pro psy zde platí celoročně povinnost vodítka.
Podzim par excellence?
„Zlatý podzim“ podle OÖN završil v Rakousku říjen, který byl nadprůměrně slunečný a teplý. Slunce svítilo v celé zemi o 15 procent déle než v průměru. Podle meteorologů na tom nemohl nic změnit ani chladný a částečně bouřlivý konec měsíce. Srážky pak byly, jak už to v říjnu často bývá, velmi rozdílně rozmístěny.
„Při zohlednění prognózy pro poslední dny leží tento měsíc 1,4 stupně nad průměrem, někde až o 3,1 stupně. Tím patří mezi 25 nejteplejších říjnů za asi 250 let měření,“ řekl meteorolog Alexander Orlik. Především druhá dekáta byla velmi mírná, v řadě míst se dokonce vracelo na čas léto – v Innsbrucku, Salcburku a ve Vídeňském Novém Městě naměřili teploty nad 25 stupňů.
Doba slunečního svitu v říjnu byla v Korutanech a v jižních částech Štýrska o 30 až 75 procent vyšší než v dlouholetém průměru. „Mühlviertel byl s deficitem 10-20 procent relativně nejzamračenějším regionem Rakouska,“ uvedl linecký list. Srážky odpovídaly dlouholetému středu, velmi sucho ale bylo na jihu státu, kde napršelo o 50 až 90 procent méně. Severně od Alp bylo srážek naopak o 30 až 135 procent víc.
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
