Projekt průmyslové zóny se dočkal změn, usměrnit ho chce i nový spolek

Nejen petenti, ale i zastupitelstvo nesouhlasilo v mnoha bodech s původním návrhem soběslavského průmyslového parku, který původně zahrnoval čtyři haly o zastavěné ploše 70 tisíc metrů čtverečných, 97 doků pro kamiony a 789 míst pro osobní auta.

Změn je mnoho

Jak informoval jednatel společnosti Exprin Property Petr Prokop, požadavkům petičního výboru se snaží jako investoři vyhovět, ale změny nejde zahrnovat donekonečna.

„Na přepracování projektu se stále intenzivně pracuje, změn je spoustu. Aktuálně jsme řešili biologický posudek, který se bude zabývat dopady na přírodu, krajinný ráz a dalšími věcmi s tím spojenými,“ zmínil s tím, že například ornitologické zhodnocení lze provést až na jaře.

Soběslavští zastupitelé znovu řešili průmyslovou zónu, diskuse trvala hodiny

Finální podoba až na jaře

Celkové vyhodnocení nového projektu EIA je reálné až v první polovině příštího roku. „Do konce roku počítáme s další schůzkou s radou města, abychom si vyříkali naše představy,“ dodal, že veřejnou prezentaci projektu vidí také až na příští rok.

Vzniká také nové dopravní posouzení lokality. „Chceme, aby bylo všem zúčastněným jasné, že doprava bude adekvátní a že zatížení lokality oproti původnímu záměru bude poloviční. Přepracováváme připojení zóny, aby nebylo pouze ze silnice do Chlebova, ale severní část připojíme jen na přivaděč z dálnice D3,“ ubezpečil Petr Prokop.

Zastupitelstvo města v září také odsouhlasilo několik základních bodů, kterých se chce město při jednání s developerem držet. Například, že samospráva nesouhlasí s výstavbou bez znalosti konkrétních uživatelů staveb a způsobu využití či že při návrhu dopravního řešení je nutné dbát na bezpečnost a kvalitu pohybu chodců a cyklistů na komunikaci vedoucí do osady Chlebov. Řešení by mělo zahrnovat chodníky a cyklostezky, které budou propojovat obě městské části.

Soběslavští se semkli proti průmyslové zóně, zastupitelstvu předali petici

Tvrdé limity

Některé usnesení jsou dle názoru jednatele Petra Prokopa už celkem tvrdými limity. „Jsou to tvrdší požadavky, než je platný územní plán, všechno akceptovat bohužel nemůžeme, protože do projektu se vstupovalo na základně platné legislativy,“ podotkl s tím, že územní plán je platný více jak 10 let.

Všechny dosavadní úpravy, které si při jednáních dohodli, však dle dohody zapracovali. „Už nejsme připraveni dál zásadně ustupovat, to bychom se konečné verze nikdy nedopracovali,“ konstatoval Petr Prokop, že by projekt postrádal ekonomický smysl.

Už nyní je dle jeho slov zapracováno 40 procent zeleně, přibyl třetí poldr na dešťovou vodu a došlo i ke snížení výšky plánovaných budov v rozsahu od tří do pěti metrů, aby byl dopad na krajinný ráz menší.

Vznikne v Soběslavi obří průmyslový areál?

Včas určit podmínky

Rada města na zastupitelstvu dostala úkol dále o tématu jednat s petičním výborem. Podle člena petičního výboru Miloše Bučinského je důležité včas specifikovat požadavky. „Je důležité, abychom věděli, co chceme a na jakých podmínkách pro projekt bude Soběslav trvat. Vždyť developer může brzy představit svoji aktualizovanou představu,” míní.

Konstruktivní jednání

Petiční výbor zastupuje v diskusi Pavel Plát, Gabriela Pospíšilová a Zdeněk Rux. S radou města jednali v úterý 13. října a jako první krok připravily společné prohlášení k výstupům uplynulého zastupitelstva a oficiálnímu vypořádání petice. “Napsali jsme společně článek do soběslavského měsíčníku a ukázali tak, že spolu dokážeme konstruktivně jednat,“ vysvětlil Zdeněk Rux.

Petiční výbor se rozhodl zájmy obyvatel nově reprezentovat také skrze spolek Naše Soběslav. Jeho zvoleným předsedou je právě Pavel Plát, který vysvětlil důvody jeho vzniku: “Petice byla oficiálně vypořádána, nicméně naše iniciativa nekončí. Spolek s právní identitou bude v započaté práci pokračovat a bude se účastnit případných stavebních či územních řízení,” slíbil.

Jednání nekončí

Podle dalšího člena výboru Martina Kákony je jednání se zástupci rady a petičním výborem i vypracování společného stanoviska podstatným krokem v hledání konsensu mezi občany a radnicí. „To ale neznamená, že jsme s výsledky zcela spokojeni. Jednání budou i nadále pokračovat. Jedním z cílů, kterého jsme zatím nedosáhli, je dialog s občany o budoucí podobě průmyslové zóny. Některá přijatá usnesení na posledním zasedání zastupitelů, ale dávají jasný směr dalšímu vyjednávání,“ přiblížil svůj názor.