"Celkem se má na jaře narodit osm hříbat. V současné době se nám narodila jedna klisnička a každým dnem očekáváme další dvě hříbata," těší se ředitel Zemského hřebčince Písek Karel Kratochvíle a doufá, že se co nejdříve zlepší počasí, aby začala více růst tráva a koně se mohli dostatečně napást.

Přestože pandemie podpořila zájem Čechů o domácí mazlíčky a hlavně pak psi jsou nedostatkovým zbožím, u koní tomu bylo naopak. Jde totiž o poměrně nákladné společníky. "Zájem o koně nejdříve úplně ochladl a v loňském roce se připouštělo jen velmi málo. Letos už jsme přece jen na lepších číslech. Ceny koní šly poměrně nahoru, především těch lepších, kteří už něco umí," upřesňuje Karel Kratochvíle.

Písecký hřebčinec pořádá pro odbornou i laickou veřejnost ročně několik desítek akcí, vzhledem k pandemii ale musela být řada z nich zrušena. "Na jaře vždy míváme jarní chovatelské přehlídky, hlavně pro veřejnost. Bývá tam 800 až 1000 lidí, takže jsme je museli zrušit, protože by to mohlo být semeniště koronaviru. Ponechali jsme pouze předvýběry hřebců, které proběhly s úplným vyloučením veřejnosti. Přenášeli jsme tyto akce prostřednictvím televize a internetu," vysvětluje Karel Kratochvíle a dodává, že také samotný hřebčinec tvrdě zasáhla koronavirová vlna. Nemocí prošel nejen on, ale i jeho zaměstnanci. "Ekonomický úsek hřebčince byl před koncem loňského roku úplně ochromený, protože všichni měli buď covid a nebo byli v karanténě v izolaci. Přelom roku pro nás byl velmi složitý, naštěstí jsme vše zvládli," uzavírá.

Areál Zemského hřebčince Písek byl vystavěn na přelomu 19. a 20. století a od 1. července 2010 nese status Národní kulturní památka České republiky. V současné době se toto státní zařízení stará přibližně o 170 koní. Pod písecký hřebčinec patří také odchovny hřebečků v Humňanech a Novém Dvoře.