U Christiana Stummaira v Geboltskirchenu se učí dvěma oborům, prodeji a zpracovávání masa, a zatím všechny třídy absolvovala na velmi dobrou. Přání věnovat se řezničině, pro dámy atypické, v ní uzrálo v zemědělské škole v Andorfu. Profesně se jí líbí dělat uzeniny, osobně prý ale upřednostňuje práci s nezpracovaným masem. „Příští týden ji čekají další těžké zkoušky – myslivecké,“ pokračuje list. K lovecké vášni ji inspirovali dědeček a matka. Kromě toho se angažuje u hasičů, venkovské mládeže a v hudebním spolku…

Dunaj cyklistů

Před více než 30 lety byla na břehu Dunaje od Pasova po Vídeň zřízena první dálková cyklistická stezka v Evropě, připomínají OÖN. Projíždí po ní více než 600 000 kolařů ročně. Na jejím 40kilometrovém úseku z Pasova do Schlögenu bude v neděli 22. dubna opět akce „Kolo totál“, sportovní den bez aut, na němž se podílí dvanáct měst a obcí. Od 10 do 18 hodin budou z B130, B388 a okresní silnice mezi Obernzellem a Jochensteinem vyloučeny automobily. (www.donauregion.at)

„Irský“ je Lokálem roku

V lineckém kasínu prezentovali „Pivního průvodce 2018“, knihu o pivnicích v celém Rakousku o 434 stranách a se 1200 adresami. „Pivní papež“ Conrad Seidl v rámci akce vyhlásil nositele nejvyššího pivního ocenění, Pěti džbánků. Z Horních Rakous je získalo sedm hospodských, přičemž titul Pivní lokál roku připadl „Irisch“, Irské, provozované ve Steyru Dino Kargerem z Ternbergu. Ten nabízí 30 druhů piva, zanedlouho 40, uvedly OÖN. Z Mühlviertlu dostali Pět džbánků i Christoph Rudelstorfer (Foxiho zámecká taverna ve Freistadtu), Roland Feyrer-Schwarz (Bertlwieser‘s v Rohrbachu, kde mimo jiné zbytkový cukr v pivu karamelizují ponořením horkého železa) a Felix Schiffner (Pivní hostinec v Aigenu). Oceněni byli i sládci Michael Stockinger z Grieskirchenu, jehož „pale ale“ dochucuje v sudech pomerančová kůra, Michael Moritz z Baumgartenu, jehož Brau Rubin „dobarvují“ višně, apod.

Stifter: 150 let

Hrob Stifterových v Linci.

Letošního 150. výročí úmrtí Adalberta Stiftera, „rakouského literárního hrdiny 19. století s českými kořeny“ (OÖN) 28. ledna 1868 v Linci, si připomenou akce v místech jeho působení v Horních Rakousích, v jižních Čechách a v Bavorském lese. V neděli 22. dubna v 10.30 odhalí před kostelem v Kefermarktu tzv. Stifterův globus, připraveno je i 30 dalších akcí a pořadů, které se váží k osobě básníka Šumavy. Tak bude na hřbitově Sv. Barbory v Linci, kde je hrobka Adalberta a Amalie Stifterových (na snímku), v pátek 20. dubna od 14 hodin prohlídka, při níž průvodkyně osvětlí básníkův rodinný život a jeho dobu. (http://www.barbarafriedhof.at/)

Na 24. červen připravují u sousedů otevření Stifterovy vily v Kirchschlagu, kde bude kulturní a komunikační středisko.

Koleje a nacismus

„Černou kapitolu“ dějin železnice v Rakousku připomíná výstava v mauthausenském památníku, která byla zahájena 17. dubna a potrvá do 24. srpna. „Bez dráhy by nebylo možné systematické vyvražďování evropských Židů, Romů, homosexuálů, svědků Jehovových, politicky jinak myslících a z jiných důvodů pronásledovaných, válečných zajatců a nasazených. Tři miliony lidí byly vlaky dopraveny do likvidačních táborů,“ píše Volksblatt. Výstava přibližuje i osudy rakouských železničářů, kteří jako státní zaměstnanci byli povinováni „v každém okamžiku působit bez ohledů v zájmu nacionálně socialistického státu“ a byli celoplošně sledováni. „Přesto se řada z nich významně podílela na odporu,“ pokračuje list a cituje ze zprávy hlavního stanu říšské bezpečnosti, že „Ostmarka“ hraje v sabotážích od začátku války větší roli než „stará Říše“, protože „cizí zpravodajské služby a skupiny domácích odpůrců“ tu už předtím budovaly sabotážní organizace. Podle lineckého listu bylo 154 rakouských železničářů popraveno a 1438 umístěno v koncentračních táborech, kde zemřelo dalších 135 z nich.

Sousedé noviny „webují“

V posledním čtvrtletí minulého roku udělal linecký deník OÖ-Nachrichten, z něhož cituje často také náš web, další „internetový“ skok. Podle Rakouské webové analýzy všech online-platforem v republice (ÖWA) dosáhl tento list nového rekordu – měl měsíčně 1,12 milionu digitálních čtenářů, tzv. Unique Usern. Na webu četlo nachrichten.at denně více než 119 000 lidí, z toho přes 60 procent na mobilech. Meziročně to v obou ukazatelích představuje nárůst 60 procent, nejvyšší mezi rakouskými deníky. V absolutních číslech jsou OÖN těsně druhé za Kleine Zeitung (1,34 milionu) a daleko před třetím Tiroler Tageszeitung 584 000.

Nepolepšitelná

Nepolepšitelná 31letá řidička, která nemá řidičské oprávnění, padla během 24 hodin čtyřikrát do policejní sítě – podnapilá, píší OÖN. Ve středu v 17.35 nadýchala v Leondingu 1,4 promile. Když ji druhý den ráno v devět hodin ve stejném městě znovu zastavili, alkomat ukázal 0,74 promile. Sebrali jí klíčky, ale za necelých tři a půl hodiny byla na cestě jiným autem, tentokrát se 1,36 promile v krvi. Zase jí vzali klíčky, a ona si postěžovala, že teď musí jet do Leondingu tramvají, aby vyzvedla dítě ve školce. Vyrozuměli kolegy v tomto městě – a ti padli znovu na řidičku, kterou den předtím nechali pro podnapilost stát… Měla 1,76 promile, takže jí vzali i náhradní klíčky. „Při všech čtvrtečních kontrolách prohlašovala, že nic nepila,“ uzavírají OÖN.

To bylo „rychlíků“!

Při letošním 24hodinovém „maratonu blesků“ (náš web informoval) dopadla bavorská policie 8466 řidičů při překročení povolené rychlosti, informuje PNP. Přitom místa měření byla dopředu oznámena. Negativní rekord měl 35letý muž, který na okresní silnici v Dolním Bavorsku jel 189 místo přípustných 100 km/h. Hrozí mu za to dvouměsíční zákaz řízení, dva body do karty řidiče a pokuta 1200 eur.

Bojí se o vodu

Pracovní společenství (Arge) „Voda Šumavy“ v příhraničním Ulrichsbergu vypravilo petici, kterou už podepsalo více než tisíc občanů. „Vyzýváme starosty a obecní radní, aby už nepokračovali ve výprodeji našeho nejdůležitějšího přírodního pokladu, vody Šumavy, a místo toho aby se starali o zachování jejích zbývajících zásob v regionu,“ píše společenství.

Linecký deník OÖN uvedl, že Ulrichsberští zpozorněli, když se objevil investor, který chce z hloubky asi 200 metrů čerpat a prodávat šumavskou vodu – údajně firma Water of life podnikatele Johannese Pfaffenhubera z Kirchdorfu. Podle OÖN tak oživuje projekt Adolfa Bauera z přelomu tisíciletí. „Vynikající spodní voda je naší nejcennější hodnotou a musí zůstat zachována příštím generacím. Nemá být vykořistěna z důvodu pouhé lačnosti investora po zisku,“ uvádí petice, která zdůrazňuje sucha jako v roce 2015, kdy v oblasti vyschla řada zdrojů. Pro takové časy potřebuje Šumava dodatečné zdroje pitné vody. Její spotřeba ostatně stále stoupá i rozšiřováním průmyslové výroby.

Pamatujete tu hrůzu?

V linecké Ramsauerstrasse ve čtvrti Bindermichl provozovali nacisté od roku 1942 takzvaný průchozí lágr č. 39 pro dělníky na nucených pracích, především z východu, píší OÖN. Historikové nyní jeho provoz dokumentují a hledají svědky.

„Lágr měl zpočátku dvanáct dřevěných baráků a různé funkce. Lidé z ciziny, kteří byli k práci do Říše dopraveni násilně nebo ,dobrovolně´, tady byli lékařsky prohlédnuti, dezinfikováni a odvšiveni,“ říká Markus Rachbauer ze školicího a pamětního střediska na zámku Hartheim. Tam byla loni na jaře založena projektová skupina, která se zabývá historií domovů dětí „neněmecké nebo ne druhově shodné krve“, jak uváděly například Norimberské zákony. Za nacismu do nich umisťovali děti nuceně pracujících žen na území tzv. "Gau Oberdonau".

Při bádání tak byl „znovuobjeven“ zmíněný průchozí lágr, uvedl Florian Schwanninger z centra Hartheim, podle kterého zemřelo v těchto ubikacích mnoho dětí. „Podmínky v táboře byly velmi špatné, tucty dětí tady hynuly jako mouchy na různé nemoci,“ řekl. Zařízení podle něho distribuovalo muže a ženy z východu na pracovní místa, třeba do Hermann-Göring-Werke. „Pokud byly mladé ženy těhotné, byly nezřídka přinuceny k interrupci. Neví se ale, zda zákroky byly prováděny přímo v táboře,“ řekl. Dodal, že zatím co historie nacismu je v zemském hlavním městě v zásadě velmi dobře zpracována, „nezbyla po mnohých lidech, kteří ztratili život v tomto průchozím lágru, ani pamětní tabulka“. To se prý musí změnit, a proto jsou hledáni svědkové, kteří mají poznatky o skutečných událostech v místě v letech 1942-45.

Podle historiků už bylo prokázáno nejméně 300 usmrcení v Táboře. „Lidé, kteří by vědce mohli podpořit osobními zkušenostmi, se mohou ohlásit v pamětním středisku Hartheim (tel. 0 72 74/65 36-544). (office@schloss-hartheim.at)

Ať je učí číst noviny!?

Svaz vydavatelů novin v Bavorsku (VZB), zastupující zájmy téměř stovky tiskových podniků, požaduje, aby se žáci a učitelé v zemi lépe učili, jak zacházet s novinami, píše PNP. „Chtěli bychom, aby užívání médií bylo učebním předmětem,“ říká ředitelka svazu Anina Veigelová. „Jsme vehementně pro to, aby se žáci učili, co jaký sdělovací prostředek sleduje. Také učitelé by měli vědět ještě mnohem víc o nových médiích, protože žijeme ve velké informační záplavě.“

Kola se míň kradou

Bavorské policii bylo loni nahlášeno 27 346 krádeží jízdních kol, rok předtím na 29 000, informuje PNP. Počet odcizení se snižuje od roku 2014, kdy jich bylo více než 30 000. Současně se lepší objasněnost těchto skutků – loni byla 12,1 procenta, předloni 11,2. V uplynulém roce se bicykly kradly nejvíc v Horním Bavorsku – 271 na 100 000 obyvatel.

Bankomaty dosluhují?

Peněžní automat ztrácí ve všedním životě v Německu pomalu, ale nezadržitelně význam, napsala PNP. Poté, kdy banky celá desetiletí instalovaly každoročně několik tisíc přístrojů, počty „posil“ znatelně poklesly. Podle střešního orgánu svazu německých bank bylo s koncem loňského roku v SRN už jen asi 58 400 bankomatů. V roce 2015 jich bylo 61 100. Důvodem úbytku jsou podle svazu digitalizace a náklady. „Roční provoz jednoho automatu stojí mezi 20 000 a 25 000 eury. Ty také musí vydělat,“ říká Jürgen Gros, šéf bavorského svaz družstevních bank. „Trvalé dotování není žádným obchodním modelem…“

Pasovský list připomíná, že první peněžní automat v SRN byl uveden do provozu v Tübingenu v roce 1968. V roce 1994 už jich bylo 29 400 a do roku 2015 se jejich počet zdvojnásobil. V následující dvou letech jich ale 1600 bylo staženo z provozu.

Na brýlích nešetří

Rakušané loni vydali za jedny brýle průměrně 307 eur, uvedly OÖN. Koupili jich celkem 1,4 milionu. Ženy za jedny zaplatily průměrně o 53 eur víc než muži. Nejdražší kusy si pořizovali senioři, z nichž nosí brýle 77 procent starších 60 let. Ti za jedny brýle dali průměrně 413 eur, téměř dvakrát víc než 16-29letí (210 eur). Je mezi nimi také nejvíc zájemců o multifokální čočky, které stojí průměrně 543 eur. Optické sluneční brýle si už pořídilo 23 procent lidí.

Za otevření 1024,35 eura?!

Za otevření bytových dveří v Ambergu si klíčová služba naúčtovala 1024,35 eura, informuje PNP. Vchod si zabouchl 46letý muž a zavolal mobilní zámečnický provoz. Se zaměstnancem si telefonicky sjednal otevření za 300 eur. Ten si pak ale naúčtoval další různé zvláštní výkony a požadoval přes tisícovku… Údajně na zákazníka tak tlačil, že ten částku zaplatil, ale pak se obrátil na advokáta a podal trestní oznámení „za lichvu“. Pasovský list k tomu dodává, že policie v těchto případech radí nezaplatit a zavolat ji.

Budou oddávat lesbičky?

Svaz lesbiček a homosexuálů Bavorska (LSVD) uvítal rozhodnutí evangelické zemské synody otevřeně při bohoslužbách požehnávat párům stejného pohlaví jako krok k akceptaci menšin, uvedla PNP. Dosud to bylo možné jen v privátním rámci. Faráři mají nadále právo požehnání odmítnout, pokud je nebudou chtít udělit. Zemský předseda svazu Markus Apel k tomu dodává, že neuznávání manželství homosexuálních dvojic za rovná heterosexuálním je přesto „politováníhodné“. „Jsou spojeny láskou a vzájemnou odpovědností. Jejich svazek proto zasluhuje stejný respekt,“ dodal Apel.

Bavoři, pivní králové

Počtvrté za sebou bylo loni Bavorsko králem německého pivovarnictví – pivovary prodaly kolem 23 milionů hektolitrů tohoto moku, meziročně o 1,3 procenta víc. Na vývoz šlo 23,6 procenta – tři miliony hektolitrů do zemí EU a dva do jiných států. O milion méně dodaly pivovary Severního Porýní-Vestfálska. V Bavorsku sídlí 43 procent německých pivovarů.

Statistikové čísla vydali ke Dnu německého piva, který bude 23. dubna. Připomíná „zákon čistoty“, kterým se němečtí pivovarníci podle svých slov vzdali umělého dochucování a konzervačních přísad.