"Skutečně systémově relevantní podniky a skutečně relevantní jejich zaměstnanci“ mohou dostat ze zákazu cestování omezené výjimky. Dotčené firmy se mají neprodleně hlásit okresnímu úřadu, aby tato povolení získaly.

Jaké podniky jsou „systémově relevantní“, vyplývá prý ze sdělení Evropské unie z 30. března 2020. Od středy 17. března bude policie pouštět do Bavorska jen pendlery s negativním testem a potvrzením (jejich relevantnosti) okresním úřadem. To může být vydáno jen individuálně osobám, kteří vykonávají „systémově relevantní činnost“ podle zmíněného stanoviska EU.

Široký okruh

Tam patří zaměstnání ve zdravotnictví včetně terapeutických a diagnostických služeb nezávislých na lékařích a v opatrovnictví. Výjimky se vztahují i na vědecké experty ve zdravotnictví a zaměstnance lékárenské a medicínské produkce včetně těch, kteří obstarávají dodávky, instalaci a ošetřování takového zboží. Povolení dostávají akademici a srovnatelní odborníci informačních a komunikačních technologií a technici v těchto oborech, dále lidé vykonávající inženýrská povolání včetně elektrotechniků a udržujících „systémově relevantní“ či jinak významnou infrastrukturu.

Listina dál uvádí profesionální hasiče, policisty, vězeňský dohled, bezpečnostní dozor a protikatastrofické složky, „osoby činné při výrobě a zpracování potravin a v příbuzných povoláních“, obsluhu strojů v potravinářském a obdobném průmyslu, pracovní síly v dopravě, obzvlášť řidiče. Patří sem i „personál veřejných zařízení pověřený systémově relevantními funkcemi“.

Spolkové ministerstvo vnitra v pokynu okresním úřadům zdůrazňuje, že se jedná o výjimku, při které je třeba vyjmenování podniků a činností chápat restriktivně a úzce. Okresní úřad ve Freyungu k tomu dodává, že s ministerstvem byla sjednána přechodná fáze do středeční půlnoci. „V této době bude dotčeným pendlerům umožněn vstup, jestliže splní ostatní podmínky a vykáží se negativním testem, na hranici předloží kopii své pracovní smlouvy a věrohodně doloží, že vykonávají systémově relevantní práci,“ cituje PNP.

Firmy mají okresnímu úřadu co nejrychleji písemně odůvodnit, proč se samy a své pracovníky považují za systémově relevantní podle směrnice EU. Čeští zaměstnanci v něm musejí být uvedeni jmény a popisem jejich „relevantní“ činnosti, s poznávací značkou jejich vozidel a kontaktními daty odpovědných osob v Čechách k ověření údajů.

Výjimečné povolení musí být stejným způsobem vyžádáno i pro Čechy, kteří už v Bavorsku jsou a jejich podniky je ubytovávají. I oni potřebují dále negativní koronatest ne starší 48 hodin.

Kolony na přechodu

Tlačenice…Tlačenice…Zdroj: Deník/PNP

První pracovní den po zavedení protikoronových kontrol museli na bavorsko-české hranici lidé vjíždějící do Německa hodiny čekat, uvádí PNP v reportáži z Philippsreutu (foto Deník/PNP/Christian Karl).

„Až deset kilometrů dlouhé fronty se tvořily na hraničních přechodech v Dolním Bavorsku a Horním Francku,“ cituje deník mluvčího spolkové policie. Ve Philippsreutu to byly dopoledne tři až čtyři hodiny a také odpoledne byla situace napjatá, pokračuje list. Při každé třetí kontrole posílaly hlídky řidiče zpátky do Čech. Často jim chybělo digitální ohlášení nebo negativní koronatest. Podle PNP bylo přezkoušeno každé vozidlo, nikoho prý „neodmávali“. Šlo o množinu jednotlivých případů, o kterých museli individálně rozhodovat. Pouštěli v zásadě jen pendlery se „systémově relevantním“ povoláním, jak uvádíme výše. „Řemeslník nám musí například už přesně vysvětlit, proč ho za hranice musíme pustit,“ řekl v deníku mluvčí spolkové policie. „Když produkuje ve sklárně ampulky pro sérum, může jet. Když chce ale někde instalovat branku, musí bohužel čekat.“

Bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann ohlásil v pondělí „co možná nejrychlejší určení nezbytných míst pro pendlery – systémově relevantní provozy a zařízení musíme bezpodmínečně držet v chodu“. Znovu vyzval okresní úřady k neprodlenému ohlášení takových podniků a činností a k vystavování nutných dokladů pro příslušné pendlery.

Sousedé volí tradiční jména

Linečané jsou ve volbě křestních jmen svých dětí tradicionalisté, píší OÖN. Loni byli nejoblíbenější Anna a Lukas. „Časy Kevinů a Jasmín se zdají být pryč. I když v Top Ten jsou také pořád exotická jména Mateo a Noah, převažuje ,klasika´,“ píše list.

Aniček se narodilo 50. Následovalo je 33 Sophií a 23 Marií, dále jsou Emilia, Elena, Sarah, Katharina, Lea, Mia, Emma a Lena. Vyrovnanější boj svedli kluci, vyhrál Lukas 25 přes Eliasem 18 a Davidem 17. Za nimi jsou Alexander, Mateo, Jakob, Jonas, Paul, Noah, Philipp a Tobias.

List uvádí i pořadí jmen všech obyvatel Lince. Nejvíc je Marií (3111), za kterými jsou Anna (2493) a Christine (2087), z mužů Johann (2060), Michael (1952) a Christian (1822). Na linz.at/zahlen je možné podívat se, v jaké věkové skupině je jaké jméno nejčastější.