Podle ředitelky Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hany Šťastné má na tom určitý podíl fakt, že stoupá výměra erozně ohro-žené půdy, na níž není dovoleno kukuřici pěstovat. „Když je příznivý rok, země-dělci někdy kukuřici původ-ně zasetou na siláž nechají dorůst do zrna, to se víc vyplatí. Ale jsme dobytkářským krajem a prioritou je nakrmit krávy, jichž máme nejvíce v republice. Potřebujeme kukuřici na siláž,“ vysvětluje Hana Šťastná.

Za 15 let se objem řepky v tunách zvýšil o 43 %. Zemědělci ji budou pěstovat, dokud to bude ekonomicky rentabilní. „Také rapidně klesly stavy hospodářských zvířat a něco pěstovat musí. A řepka je nejlépe zpeněžitelná,“ doplnila ředitelka agrární komory. Produkce podle ní už neporoste.



Pavel Půr, jednatel společnosti AGRIPROD Munice, uvedl, že plochu k pěstování řepky snížili oproti minulému roku o 30 % z 300 ha na 200 h a nebudou to měnit: „Je vynikající předplodina, ale náročná na vstupy – na hnojiva, osiva. Není-li ideální počasí na přípravu a setí, nesejeme ji, protože bychom prodělali.“ V ZD Hosín mají podle jednatele společnosti Jiřího Severy stále stejnou výměru řepky a je to jejich jediná tržní plodina. „Bez ní to nejde. V roce 1989 stála pšenice 4000 Kč a dnes je na stejných cenách,“ posteskl si Jiří Severa.

Pro 480 dojnic pěstují kukuřici na siláž. Miroslav Daňhel, majitel stejnojmenné společnosti z Týna nad Vltavou, řekl, že během 15 let zvýšili výměru pro řepku o pět procent na 500 ha. Naopak pěstování kukuřice na zrno omezili z 500 ha na 200 ha i kvůli potížím s černou zvěří.