Režiséra nadchl Nadýmáček a mlýn vzala voda

Když předloni točil režisér Zdeněk Troška svou pohádku Čertova nevěsta, jako část lokací si vybral jižní Čechy, odkud pochází, a kde to má rád. V přírodním útvaru Židova strouha mezi Bechyní na Týnem nad Vltavou vyrostl pod romantickou skálou starý čertovský mlýn jako dokonalá kulisa. Interiér mlýna nechala produkce postavit 
v barrandovských ateliérech.

Po dokončení filmových prací neměl štáb v soutěsce, která je přírodní památkou, starost s rozebráním kulisy. Vše zařídila příroda. „Asi tři dny po dotočení se Židovou strouhou prohnala velká voda vysoká přes tři metry a mlýn odnesla snad až na Orlík," směje se režisér Troška, který při této práci musel velmi často čelit dešti.

Naštěstí se mohl opřít o bodré Jihočechy, kteří mu pomáhali. Třeba u rybníka Bezdrev. „Když víla Leknína tančí, byla by v pozadí záběru vidět auta na silnici. Záběr jsme si nazkoušeli, a pak  nám policie zastavila dopravu. Všude jsme se setkali s velkou vstřícností," děkuje ještě dnes Zdeněk Troška.

Pomocnou ruku filmařům podala i vltavotýnská radnice, která poskytla technické zázemí v kulturním domě Na Hlinkách. Pamatuje si to tehdejší starosta Karel Hájek. „Štáb bydlel v hotelovém areálu Blanice. Využíval i přilehlé parkoviště. Po dokončení filmu nás produkce pozvala na premiéru. Židovu strouhu ve filmu samozřejmě poznávám, je to známá a krásná lokalita," řekl exstarosta Karel Hájek.

Židova strouha učarovala i představiteli krále Davidu Suchařípovi. „Když jsme tu točili, tak jsem objevil kouzelnou pěšinu, hodlám si ji projít," řekl před dvěma lety Deníku David Suchařípa.

Další místo, které bylo pro film naprosto stěžejní, tvořil malý rybník Nadýmáček u gigantu Bezdrev v Hluboké nad Vltavou. Točit se mělo původně ve Staré oboře, ale pak režisér při procházce objevil v sousedství Bezdreva právě zarostlý  Nadýmáček. Ten ho svou „líbezností" doslova nadchl. Tady pak vznikla celá řada záběrů s vílami, čertem a hlavním hrdinou. Do lesa 
v okolí režisér umístil mimo jiné scénu královského honu.

Jihočeši na režiséra Zdeňka Trošku vzpomínají s chválou. Štáb nocoval v domově mládeže Střední odborné školy elektrotechnické v Hluboká nad Vltavou. Ubytovávala je vedoucí Jitka Jiránková. „Přijeli v půl dvanácté v noci, pan Troška se moc omlouval Báli jsme se, že jsou to herci a budou hluční. Byla to ale úžasná skupina, chovali se vzorně," řekla Jitka Jiránková.  Jednou se do kanceláře režisér naklonil a řekl: „Já nic nechci, jen jsem vás chtěl pozdravit." Tak milé chování personál internátu potěšilo.

V choustnické hospodě Zdeněk Troška ochutnal tlačenku

Lokace si filmaři našli také na Táborsku, vyhovovali jim tady především skály v lesním porostu. Jednu našli v Židově strouze u Bechyně, druhou v Choustníku poblíž Soběslavi. Místnímu znalci neunikne, že se v pohádce v pozadí ukáže i zřícenina choustnického hradu a takzvané kamenné pole za hradem, které hojně využívají i horolezci.

Zřícenina patří obci. Starosta Choustníku Jindřich Komárek podmínky natáčení s produkční dohodl asi půl roku předem. „Co přesně se tady dělo pak, ani moc nevím, protože v době natáčení jsem byl na dovolené. Ale dohodli jsme se hladce: vzhledem k tomu, že pan Troška točí hezké filmy pro děti, nechtěli jsme od nich žádné peníze. Nám stačilo, že se Choustník dostane do tohoto filmu,"  popisuje setkání s filmaři Jindřich Komárek.

Herci ani další lidé od štábu se přímo ve vesnici moc nezdržovali. Na kopci nad Choustníkem byli s pořízením záběrů raz dva hotovi, ale zaskočit do místní hospůdky na oběd stihli.

„Pamatuju si, že pan režisér Troška si dal u nás tlačenku. Ostatní si objednali buď minutku nebo hotovku, bylo jich celkem asi třicet, najedli se a zase odjeli,"  vzpomíná majitel Staré hospody Zdeněk Píše.

Vzpomínku, i když ne přímo osobní, má i Eva Mastixová, jejíž dcera se na práci na place došla podívat. „Zrovna dělali scénu, kdy se Štěpán přijde poradit, jak má princeznu zachránit. Když dotáčeli, začal hrozný liják, tak byli rádi, že z toho místa vůbec odjeli, protože tam při dešti bývá plno bahna" .

Syn komorné Štěpán bloudil 
v podzemí v Ortech u Hosína

Scéna, kdy hrdina Štěpán spadne od čarodějnice do podzemí a bloudí chodbami, vznikla v lokalitě Orty (z německého örtern – předkovat, pracovat na předku chodby)
u Hosína na Českobudějovicku. Filmaři využili důlní pozůstatek těžby kaolinického písku. Těžila tu firmy Hardtmuth z Českých Budějovic, rozmach patřil do druhé poloviny 19. století. Vytvořil se systém ručně ražených podzemních chodeb o celkové délce asi 3,5 km.

Těžba se rozrůstala. Razily se chodby, které se pravoúhle křížily. Statiku zajišťovaly nosné pilíře. Desítky křižovatek už více než sto let opuštěných chodeb vytvářejí tajemný podzemní labyrint, který posloužil i pohádce Čertova nevěsta.

Staré důlní dílo Orty je především technickou památkou, která nemá v České republice obdoby. Je také chráněnou přírodní památkou jako zimoviště netopýrů. Při sčítání v letech 1999–2001 tady bylo nalezeno 339 netopýrů. V současné době jsou Orty v péči správy Chýnovské jeskyně a vstup do podzemí je zakázán.