Jak si vědec nebo vědecký tým vybírá své téma? Podílí se na tom vedení?
Každý ústav by měl mít hlavní výzkumné linie, ale pochopitelně, když se objeví nějaké zajímavé téma, proč se na něj nevrhnout. Akademie věd má docela volné pole působnosti. Když přijdete       s nějakým tématem a získáte peníze od grantové agentury, teoreticky si můžete bádat nad čímkoliv. Vedení ústavu na to však pochopitelně vliv má. V současné době vedení Akademie věd vytyčuje hlavní oblasti výzkumu především s ohledem na potřeby společnosti, aby užitek z vědeckého bádání pro společnost byl větší než dosud. Na druhou stranu někdy i zdánlivě zbytečný výzkum může později vést k zásadním objevům.

Podobně přece vznikal i významný objev předchůdce parazita, který způsobuje malárii…
Ano, jeden z nejzásadnějších objevů centra za posledních deset let vznikl tak, že náš kolega, Miroslav Oborník, zkoumal řasu, která byla objevena na korálovém útesu v Austrálii. A řeklo by se, co to má společného s parazity? Provedl molekulární analýzu a zjistil, že tato řasa je velmi dávný předchůdce výtrusovců, což jsou velice významní cizopasníci, k nimž patří nejen toxoplazmóza, což je náš nejběžnější parazit, ale zejména původce malárie. Objev byl zveřejněn v časopise Nature, což je skutečně první liga světové vědy. Tím chci dokumentovat, že věda je velmi komplikovaná, nepředvídatelná a cesta k poznání, například původců nemocí a způsobů, jak se jim bránit, je strašně složitá.

Celý rozhovor s profesorem Tomášem Scholzem si můžete přečíst ve čtvrtečním Deníku.