Zpráva překvapila i koaliční lidovce. Zemský hejtman Pühringer řekl, že o jeho nemoci nevěděl.

Deníku OÖN Anschober řekl, že vypíná mobil, iPad i počítač. „Můj stav vyčerpanosti je natolik masivní, že terapie vyžaduje absolutní šetření se," uvedl v navazujícím prohlášení.

Symptomy vyhořelosti se prý u něho projevily už na jaře a během léta se zhoršily. Ani pokus redukovat pracovní penzum v posledních týdnech nic nepřinesl.  „Po dlouhou dobu jsem v prakticky kontinuálních osmdesáti až sto hodinách práce týdně své síly přetáhl," sdělil OÖN. Je prý ale přesvědčen, že během pauzy s dobrou lékařskou péčí zase nabude sil, aby mohl od roku 2013 ve své práci pokračovat plný energie.

Rudi Anschober byl už v roce 1986, tehdy jako 25letý učitel, šéfem Zelené alternativy v Horních Rakousích. Od roku 1990 seděl za Zelené v Národní radě, v roce 1997 přivedl svou stranu poprvé do hornorakouského sněmu, v roce 2003 získal křeslo v zemské vládě. „Jako expert přes obnovitelnou energii je znám daleko za hranicemi Rakouska," píší OÖN a označují ho za ikonu Zelených v zemi.

Z definice burn-out linecký list připomíná, že příčinou může být přespřílišné angažmá v práci nebo rozpor mezi očekáváním a realitou. Rudi Anschober je podle něj prvním rakouským politikem, který toto onemocnění veřejně oznámil. „Také na mezinárodní scéně by se sotva našel politik, který to učinil," uzavírají OÖN.

Ošidila letiště

Bývalá sekretářka a členka podnikové rady lineckého letiště zpronevěřila zaměstnavateli 585 000 eur, z nichž později 64 000 nahradila. Hájila se tím, že jen „vyrovnávala kolísání pokladny parkovacích poplatků", za kterou byla odpovědná – přebytky odebírala, ztráty prý nahrazovala ze své kapsy. Zemský soud jí za skutek uložil tři roky vězení, z toho dva podmíněně, a povinnost škodu splácet po 80 eurech měsíčně z příjmů z nynějších dvou zaměstnání v celkové výši 780 eur. Zástupce poškozeného marně mínil, že je to příliš málo, že by mohla vydělávat víc, neboť je prý řada domácností, které naléhavě hledají uklízečku. Za polehčující okolnosti soud označil doznání, dosavadní bezúhonnost a skutečnost, že žena byla propuštěna. Přitěžující byla naopak dlouhá době páchání činu – od roku 2002 do podzimu 2009. Rozsudek strany přijaly.

Bydlet v Hitlerově domě?

Hitlerův „rodný dům" v Braunau by prý mohl sloužit jako bytový dům. Starosta Johannes Waidbacher deníku OÖN upřesnil, že to je jen jedna z variant diskutovaných vlastnicí domu a ministerstvem vnitra, které jej má pronajatý. Dům už je rok prázdný (Deník informoval). Kritici myšlenky varují, že by dům mohli obydlit „věčně včerejší" obdivovatelé nacismu. Připouštějí jen možnost zřídit zde tzv. startovací byty pro mladé rodiny.

Jak jsme uvedli, mezi návrhy na využití domu jsou i zřízení pamětního místa, muzea či dokumentačního střediska. Vždy je varováno před tím, že by z nemovitosti mohlo být poutní místo neonacistů.

OÖN připomínají, že v tomto domě se v roce 1889 Hitler vskutku narodil. Žil tu ale jen dva týdny, než se jeho rodiče přestěhovali.

Linec nepřeje cyklistům

Co se podmínek pro každodenní jízdy na kole týče, je Linec na předposledním místě mezi hlavními městy rakouských spolkových zemí.  Vede Innsbruck, kde podle Dopravního klubu Rakouska byla v posledních desweti letech masově budována infrastruktura a přijata dopravní opatření přívětivá k cyklistům. Bylo například zřízeno mnoho krytých míst k parkování kol a rozšířeny možnosti jejich půjčování.  Zatím co v roce 2002 byl podíl kolařů na celkové dopravě v tomto městě o všedních dnech 13 procent, nyní činí 23 procent. Podíl cest vykonaných automobily naopak klesl ze 42 na 33 procent. Další pořadí měst v podílu cyklistů: Bregenz 20 procent, Štýrský Hradec a Salcburk 18, St. Pölten a Klagenfurt 12, Vídeň a Linec 6, Eisenstadt 5 procent.

Pracovití soudci

Rakouská justice je spolu s českou nejefektivnější ze 46 posuzovaných Evropskou komisí pro účinnost justice, zaznamenal deník OÖN. Na rakouských soudech studie cení především rychlé vyřizování civilných sporů (129 dnů proti průměrným 287 v Evropě). Sporné rozvody nyní v Rakousku trvají průměrně 167 dnů, zatím co v mnoha zemích střední a západní Evropy až třikrát déle, píše list.

Komise dále oceňuje velké penzum věcí, které rakouské soudy zvládají. „Spolu s Českem je Rakousko jedinou evropskou zemí, kde tzv. clearance rate (počet vyřízených případů k nově napadaným) je více než stoprocentní a současně doba vyřizování věcí je kratší než 180 dnů," uvádí deník.

Přibylo úpadků

Počet firemních insolvencí v Rakousku v prvních třech čtvrtletích roku výrazně stoupl, napsal deník Volksblatt. Počet podaných návrhů o 2,2 procenta, počet zahájených řízení o 8,7 procenta na 2662 případů. Většinu úpadků, 916, ohlásil obchod, následují stavebnictví a gastronomie. Nejvýrazněji, o 84 procent, stoupl počet insolvencí v Solnohradsku, o 35 procent v Burgenlandsku. Platební neschopnost úpadců ohrožuje aktuálně 11 472 pracovních míst (v minulém období 10 622). Celková pasiva stoupla ze 2,04 na 2,71 miliardy eur.

Na podobné úrovni jako loni je počet privátních insolvencí, kterých bylo zahájeno 7278. Pasiva těchto dlužníků se zvýšila ze 733 na 777 milionů. Průměrný dluh je 96 000 eur a zvyšuje se s věkem úpadců. Dlužník do 24 let „visí" průměrně 29 000 eur, starší 60 let 239 000 eur. Privátních úpadců je nejvíc ve Vídni -  41,74 procenta všech.

Rozumně se zákony

Chodci a cyklisté v Bavorsku mají mít v brzké době znovu možnost nakoupit alkohol na benzinkách i po dvacáté hodině a o svátcích. Napsal to deník PNP. Jak jsme informovali, platný zákon jim to neumožňuje. Po uzavírací době běžných prodejen smějí pumpy prodávat toto zboží jen „účastníkům dopravy", což jsou podle normy řidiči motorových vozidel a jejich spolucestující. Účastníky dopravy prý naopak nejsou „nemotoristé" - cyklisté a chodci.

Předseda bavorské vlády Horst Seehofer a předseda poslaneckého klubu CSU Georg Schmid ohlásili „velmi rychlé uvolnění příslušných prováděcích směrnic", napsal deník PNP a cituje Seehofera: „Musíme se zachovat dle práva, ale vykonávat je pokud možno s ohledem na realitu života a nebyrokraticky."  Předpis prý má dále platit, ale má být vykonáván „rozumně". – Kolik českých předpisů by si takový přístup exekutivy taky vyžádalo, o tom lze jen spekulovat… ‚(pozn. red. Deníku)

Začíná slavnost piva

V sobotu začne pivní veleslavnost, mnichovský Oktoberfest. Deník PNP připomíná, že vznikl k oslavě svatby korunního prince Ludvíka a princezny Terezie ze Saska-Hildburghausenu 12. října 1810. Čtyři roky pro proklamaci království měl podpořit pocit sounáležitost Franků a Švábů a umístění rezidence do Mnichova. Vrcholem pětidenní slavnosti byly závody koní 17. října, které pak byly řadu let opakovány. A přibývaly k nim šenky, kolotoče, varieté…

Loni Oktoberferst navštívilo 6,9 milionu lidí. Staralo se o ně 12 000 zaměstnanců. Návštěvníci utratili na výstavišti kolem 435 milionů eur. Vypili téměř osm milionů tupláků, snědli půl milionu grilovaných kuřat, 70 000 porcí vepřových kolen a 200 volů a telat. Slavnost spotřebovala tři miliony kilowatthodin elektřiny, roční potřebu 1200 domácností. Noclehy vynesly 403 miliony, nákupy, jízdy taxi a veřejnou dopravou apod. 276 milionů. Všichni vystavovatelé a hospodští prý ale užívají ekoelektřinu a pivní stany loni „přezbrojily" na LED. V toaletách je používána ke splachování voda z mytí pivního skla. Od roku 1980 byl odpad redukován z více než 8000 tun na loňských 900 tun, na hosta tedy místo 1,26 kg jen 130 gramů, píše PNP.

Tuplák letos stojí mezi 9,10 a 9,50 eura, průměrně o 3,86 procenta víc než loni.

Když se k sobě tulíme…

Sobota 22. září je dnem, kdy má narozeniny nejvíc Rakušanů – přesně 20 993.

„Proč je tomu tak, k tomu člověk nemusí být žádným sociologem rodiny,." píše deník OÖN. „Když je během tichých, slavnostních dnů Vánoc venku chladno, Rakušané se k sobě očividně víc tulí než jindy. Mezi Vánocemi a Třemi králi je každopádně v zemi počato nejvíc dětí."

V průměru má narozeniny 19 400 lidí. Sedm z deseti nejčetnějších narozenin připadá na druhou polovinu září. Další  období největší četnosti porodů je od poloviny ledna do poloviny března. Také tady je podle lineckého listu vysvětlení po ruce – nejen „mazlivé" vánoční svátky, ale i první teplé dny roku mezi dubnem a červnem zjevně povzbuzují touhy pánů a paní  v Rakousku.

Naopak podprůměrně málo je narozenin od začátku října do konce roku. Vůbec nejméně lidí slaví jubileum  25. prosince – 17 061 – a o den později – 17 262. (Že by se maminkám nechtělo o svátcích rodit? – pozn. redakce Deníku.) V přestupný den 29. února má narozeniny 4950 Rakušanů.

O sobotách a nedělích přichází na svět v průměru o dvě až čtyři procenta méně Nemocnice se prý totiž „práci" o víkendech vyhýbají různými opatřeními, nejen plánováním císařských řezů, mímí OÖN.

Ježčí kojenec.Zachraňuje ježky

V St. Lorenzu na Mondsee je jediný rakouský spolek na záchranu ježků. Vede jej Gabriele Reisingerová. „Nejkrásnější pro mne je, když jich vracím na jaře do přírody tolik," říká v OÖN. Momentálně opatruje 118 bodlináčů.  V prvním roce, kdy šla do důchodu, jich měla 185, loni 265, letos počítá se zhruba čtyřmi stovkami. Práci s nimi věnuje i sedmnáct hodin denně.Nejmladší jsou osmidenní, které krmí kapátky…  Ježek by měl mít alespoň 600 gramů, aby dobře přečkal zimu. Zvířata nyní o váze méně než 250 gramů by nepřežila a musejí být proto vykrmena.

Reisingerová instalovala ve svém bytě 70 boxů, ve kterých pečuje o ježaté nalezence z celého Rakouska. Váží je, prohlíží, zda nemají blechy, klíšťata nebo vajíčka much, a podává jim přípravky proti vnitřním parazitům.  V bytě zůstávají do hmotnosti 800 gramů, pak putují do garáže k zimnímu spánku. „Ježčí máma" hledá spolupracovníky či další lidi, kteří by se mohli o zvířátka postarat. A naléhavě radí nekrmit je mlékem, ovocem či zeleninou, protože jsou čistými maso- a hmyzožravci. Vhodné jsou prý pro ně i mleté maso či krmení pro kočky.

(www.igelhilfe.at.tc)

Zaniknou plesy?

Hornorakouský svaz učitelů tance bije na poplach – daně a poplatky prý ohrožují pořádání bálů a plesů v zemi. Po vymírání kin hrozí podle nich i konec tanečních zábav. „Podle  Klause Andexlingera, který s manežlkou vede taneční školu TopTanz v Linci, jsou vstzupenky na bály zatíženy téměř z 50 procent daněmi a poplatky. Protože DPH a odvody ochranným organizacím autorů jsou stálé, požadují učitelé tance zrušení obecní dávky ze zábavy předepisované i plesům," píše deník OÖN. Tyto poplatky se pohybují od deseti do 25 procent. Možnost upuštění od poplatku ze zábavy zemský zákone připouští jen sportovním a politickým akcím a dětským slavnostem, v případě kin záleží na libovůli obce.  „Chceme sem zařadit i bály, protože zánik venkovských plesů by byl společenskou ztrátou," říká Michael Horn z linecké Danceschool .

Situace ale zatím spíš houstne. Obce prý pátrají i na facebooku po „poloanonymních" tanečních pořadech pořádaných jednotlivými hospodami,  aby je mohly zkasírovat. Proboém ale doléhá i na velké pořadatele – vrchol linecké sezony, Květinový bál, už se koná jen jednou za dva roky, a tradiční Letecký bál ve Welsu už je minulostí, dodávají OÖN.

Když se k sobě tulíme

Sobota 22. září je dnem, kdy má narozeniny nejvíc Rakušanů – přesně 20 993.

„Proč je tomu tak, k tomu člověk nemusí být žádným sociologem rodiny,." píše deník OÖN. „Když je během tichých, slavnostních dnů Vánoc venku chladno, Rakušané se k sobě očividně víc tulí než jindy. Mezi Vánocemi a Třemi králi je každopádně v zemi počato nejvíc dětí."

V průměru má narozeniny 19 400 lidí. Sedm z deseti nejčetnějších narozenin připadá na druhou polovinu září. Další  období největší četnosti porodů je od poloviny ledna do poloviny března. Také tady je podle lineckého listu vysvětlení po ruce – nejen „mazlivé" vánoční svátky, ale i první teplé dny roku mezi dubnem a červnem zjevně povzbuzují touhy pánů a paní  v Rakousku.

Naopak podprůměrně málo je narozenin od začátku října do konce roku. Vůbec nejméně lidí slaví jubileum  25. prosince – 17 061 – a o den později – 17 262. (Že by se maminkám nechtělo o svátcích rodit? – pozn. redakce Deníku.) V přestupný den 29. února má narozeniny 4950 Rakušanů.

O sobotách a nedělích přichází na svět v průměru o dvě až čtyři procenta méně Nemocnice se prý totiž „práci" o víkendech vyhýbají různými opatřeními, nejen plánováním císařských řezů, mímí OÖN.

Slaví svého Mozarta

Malý Amadeus v Pasově.Pasov oslavuje „Mozartovskými dny" koncertů a přednášek čtvrt tisíciletí pobytu Wolfganga Amadea Mozarta v tomto městě. Na balkoně dnešního Café Kowalski jej připomíná deska, podle níž „za vlády arcibiskupa Thun-Hohensteina" v tomto domě, tehdy U Červeného raka,  bydlel šestiletý Wolferl Mozart od 20. do 26. září 1762. Na cestě, kterou rodina podnikla i do Mnichova a Vídně, kde otec Leopold chtěl šlechtě představit svou nadanou ratolest,  píše deník PNP.

„Jestli opravdu zázračné dítě tehdy nocovalo v hostinci na promenádě u Innu, se dnes ale nedá definitivně prokázat," uvádí list a cituje městského archiváře Richarda Schaffnera, že podle některých vědců bydlel ve Zlatém slunci. Rozhodně prý Mozart v Pasově hrál tamnímu biskupovi, ale co a kde přesně, to se neví.