Národní kulturní památka v docházkové vzdálenosti od města učarovala Peterovi Chvojkovi již před 16 lety. „Nejdříve jsem koupil objekt, potom jsem zjistil, že je třeba mít i pozemky, ty se mi po dlouhodobé snaze podařilo získat před třemi lety,“ upřesnil místní rodák, pedagog a realitní makléř.

Od pondělí 13. července je vydáno stavební povolení k obnově objektu. „V globálním měřítku se chceme přiblížit původní podobě, doufáme, že se tam vrátí i kultura. Chtěli bychom, aby se otevíralo ke 100. výročí od vydání románu Krakatit,“ zmínil Peter Chvojka.

POŽÁDAJÍ O DOTACI

S financováním by mohly pomoci dotace. „Chceme požádat ministerstvo kultury v rámci vhodných grantových titulů,“ dodal.

Peter Chvojka se pustil do rekonstrukce historické budovy, kterou navrhl jako své první dílo Josef Zítek. „Objekt je vzácný nejen pro svůj vzhled a dosah. Zjistil jsem, že v Čechách je mnoho zničených památek, zajímal jsem se o architekturu od útlého mládí a chtěl jsem přispět alespoň částečně k obnově dědictví,“ popsal prvotní impuls.

Snímky komety Neowise byly pořízeny 13.7. 2020 poblíž JE Temelín.
Jasnou kometu Neowise spatříte v létě i z Českých Budějovic

INSPIROVÁN REALITOU

Dle jeho mínění je zvláštní, že taková nevelká budova je zatížená takovým kulturním dědictvím. „Nejen spojitost s architektem Zítkem, ale také pobyt a tvorba Karla Čapka. Předlohou princezny z románu Krakatit je jeho platonická láska, které psal z Rudolfova dopisy, Věra Hrůzová,“ přiblížil Peter Chvojka.

Dům vystavěný na přání hraběte Černína dostal jméno po jeho synovi. „Součástí býval honosný zahradní altán, taneční sál, vnitřní výčep s balkonem pro hudebníky. Právě zde se inspiroval Čapek k dokončení románu, kdo Rudolfov zná či znal může ledacos skutečně v knize poznat,“ prozradil, že dílo se opírá o reálný svět.

Podle historičky novodobých dějin Lenky Dvořákové z Muzea Jindřichohradecka byla budova oblíbené výletní místo. "Restaurace se často stávala cílem vycházek přes sady do okolí města s výhledem na Jindřichohradecký zámek. Konaly se zde abiturientské a studentské večírky, Majáles a zábavy Sokolů, baráčníků a mnoha dalších spolků,“ sdělila Lenka Dvořáková, že šlo o místní korzo.

Maturitní večírek zde zažila v roce 1970 Miroslava Jonášová. „Rudolfov byl ideální místo pro rodiny s dětmi cestou z procházky i pro mladé páry,“ míní. Lokalita v pěším dosahu vzdálená dozorujícímu oku byla ideální volbou pro večírek před 50 lety. „Pro studenty jindřichohradeckého gymnázia interiér i venkovní prostranství – značka ideál,“ smála se.

Ilustrační foto.
Na jihu Čech se utopily dvě děti

PŘIJEDE ZAVZPOMÍNAT

Studenti ozdobili obloženými chlebíčky auto němčinářky Agnes a jedna spolužačka posilněná něčím silnějším než čaj začala roztomile tykat profesorům. "Až objekt restaurace opraví, ráda přijedu až z Prahy zavzpomínat na místo, kde se se spolužáky v 18 letech rozešli, aby se stali lékaři, právníky, redaktory, učiteli či dalšími profesemi," těší se Miroslava Jonášová.

Na svatební hostinu v roce 1972 v Rudolfově nezapomene také Anna Červená. „Přestože již od svatby žiji v Táboře, tak se každoročně do Hradce vracím. Od té doby jsem se byla na místo asi dvakrát podívat ještě s manželem a před dvěma lety jsme si udělaly s dcerou týdenní dovolenou, abych ji ukázala různá místa z mého mladí a došly jsme až k Rudolfovu. V té době byla opravená střecha, a tak jsem doufala, že se konečně dočká rekonstrukce do původní podoby,“ popsala s tím, že místo znali její rodiče i babička. „Do mých devíti let jsme bydleli v Nežárecké ulici u kapličky," uvedla na závěr.

Stavbu restaurace dle zadání hraběte Evžena Karla Černína projektoval začínající stavitel Josef Zítek v roce 1862 - 1863 a byla to jeho první stavba v Čechách. Později se proslavil stavbou Národního divadla, Rudolfina, pivovaru v Petrohradu, Mlýnskou kolonádou v Karlových varech či Zemským muzeem ve Výmaru v Německu. Restaurace byla pojmenována Rudolfov na počest syna Evžena Karla Černína. Mezi slavné hosty patřil například syn jindřichohradeckého hraběcího sládka - skladatel Bedřich Smetana, který se v Rudolfově v roce 1872 zúčastnil abiturientského večírku. Podle Společnosti bratří Čapků sem v roce 1922 přijel Josef Čapek s rodinou a v roce 1923 s sebou vzal i Karla Čapka, který zde dokončil Krakatit. Při vyhlášení I. světové války sloužila restaurace krátce jako ubytovací kapacita pro zmobilizované muže, která nepojmula kasárna a po 2. světové válce byl objekt konfiskován. Provoz převzal národní podnik Restaurace a jídelny. Dům je od roku 1958 památkově chráněný. V roce 1985 zde byl provoz pro havarijní stav ukončen. Budova restaurace je situována na půdorysu písmene T a původně se jednalo o hrázděnou konstrukci, která byla ve druhé polovině 20. století nahrazena cihlovým zdivem.