Jak uvedl Jan Erhart z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky (AV ČR), sezona klíšťat začíná, když se teploty drží dlouhodobě nad 10 stupni Celsia. „Každý rok je tak sezona jiná. Loni začala sezona klíšťat v polovině března, letos je to až na začátku dubna,“ řekl více Jan Erhart.
Co se týče jejich největší aktivity, tak ta je dle jeho slov odvislá od dostatku vlhkosti. Ta je totiž pro přežívání klíšťat rozhodující. „Pokud je dostatek srážek, mohou se klíšťata vyskytovat klidně během celé sezony. Nejvyšší vrchol aktivity je však v květnu až červnu a o něco nižší na přelomu léta a podzimu,“ dodal.
close
info
Zdroj: Deník / Miroslava Jindrová
zoom_in
Pro člověka představují klíšťata nebezpečí ze dvou důvodů, jsou přenašeči klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy.
Jitka Luňáčková z Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje v Českých Budějovicích uvedla, že v loňském roce onemocnělo klíšťovou encefalitidou, na niž ale existuje očkování, 103 Jihočechů, lymeskou boreliózou pak 453 lidí.
Ne každé klíště však musí být přenašečem. K nakažení klíštěte dojde dle slov Jana Erharta až od infikovaného hostitele, například myši, nebo při společném sání s jiným, již nakaženým klíštětem. „Největším potenciálním nebezpečím je pro člověka stadium nymfy. Toto stadium napadá člověka nejčastěji a zároveň je u něj promořenost patogeny relativně vysoká,“ vysvětloval s tím, že infekční je zhruba každé páté klíště.
Když už si tak domů z lesa klíště přineseme, vodou si na něj nepřijdeme. „Klíšťata jsou vůči vodě totiž velmi odolná a i účinek repelentů je omezený,“ řekl více Jan Erhart. Radek Šíma z Parazitologického ústavu AV ČR dodal, že důležitou roli v nakažení se od klíštěte hraje čas. „Je jedno, jakou při odstraňování použijeme techniku, pokud klíště odstraníme do 24 hodin, je riziko nákazy zejména u lymeské boreliózy velmi nízké,“ radil.
