Z navazujícího slavnostního aktu v hostinci Pammer v Leopoldschlagu list cituje hornorakouského hejtmana Josefa Pühringera: „Ostnatý drát, strážní věže, miny byly symboly uzavření a rozdělení Evropy: Tady pro nás končil svět…" Čtvrteční oslava byla také poklonou před lidmi, kteří před 25 lety měli odvahu postavit se proti režimu. „Výsledek nebyl v žádném případě tak jistý, jak se dnes myslí," uvádí deník slova tehdejšíhio předsedy KNV Jiřího Vlacha.

Jiří Zimola, současný jihočeský hejtman, vyrostl v příhraničí, pokračují OÖN. „Nevěděli jsme nic. Byli jsme zvědaví, co ,tam´ je," popisuje čas bezprostředně po otevření hranic. „Naše děti dnes nemohou věřit, že před pětadvaceti lety bylo všechno jinak. Pro ně to byl pravěk…" Dodal, že občané Česka a Rakouska od politiků očekávají řešení pro budoucnost. „Setkáváme se nyní jako opravdoví přátelé, což ale neznamená, že musíme mít ve všem stejný názor," parafrázuje ho linecký list. Tyto rozdíly pak pojmenoval Pühringer: elektrárna Temelín a historické zpracování vyhnání sudetských Němců. „Ani v dobrém partnerství nebudou tato témata zametána pod koberec," uvedl.

„Musíme si uvědomit, že pád železné opony dal dějinám druhou šanci," dodal. Toho je třeba využít co nejširší možnou spoluprací – v hospodářství, v politice a v neposlední řadě ve společných vzdělávacích a kulturních projektech, rozvinul.

Odpoledne se členové obou politických grémií sešli ke společnému zasedání v Bad Leonfeldenu. Přijali prohlášení, z něhož vyjímáme:

Nová fáze spolupráce

Horní Rakousy a jižní Čechy vítají a podporují skutečnost, že 25 let po pádu železné opony vstoupily sousedské vztahy mezi Rakouskem a Českou republikou do nové fáze. Vlády potvrdily začátkem tohoto roku odhodlání dát spolupráci obou zemí nové impulsy. V popředí má stát vědomí si společného. Odlišnosti jako třeba zásadně jiné postoje k využívání jaderné energie nebo rozpory v otázkách společné minulosti mají být posuzovány v duchu otevřeného, věcného dialogu.

Se vstupem České republiky do Evropské unie dosáhl nové kvality i vztah mezi Horními Rakousy a jižními Čechami. Bilaterální styky se staly pestřejšími a intenzivnějšími. Mnoho společných projektů v oblastech vědy, vzdělávání, výměny mládeže, společných unijních projektů atd. bylo úspěšných. Zároveň musejí být odbourány a transformovány hranice, které ještě zůstávají v myšlení a v praktické politice.

Je naléhavé dynamicky rozvíjet projekty vedoucí ke konkrétnímu prohloubení integrace v srdci Evropy. K těm patří například zlepšení přeshraniční dopravní infrastruktury, zaručení energetické bezpečnosti, na praxi orientované vzdělávání jako významná součást boje s nezaměstnaností, rozvoj vědy, výzkumu, výměna mládeže, spolupráce složek zdravotnictví a záchranného systému, společné využívání bohatosti přírody a kultury v příhraničních oblastech. Horní Rakousy a jižní Čechy nadále podporují také přeshraniční sportovní akce.

Hlubší znalost společné historie pomáhá také k věcnému pochopení jejích těžkých a bolestných kapitol. Horní Rakousy a jižní Čechy vítají a podporují finančně projekt „Česko-rakouské knihy o historii" zadaný v rámci stálé konference českých a rakouských historiků.

Naše společné příhraničí patří k nejbezpečnějším regionům s jednou z nejnižších kriminalit.  Horní Rakousy a jižní Čechy vítají úzkou spolupráci policie, hasičů a záchranných složek, která na tom má důležitý podíl.

Oba regiony vítají, že Boletice už dál nepřicházejí v úvahu jako možné konečné úložiště jaderného odpadu. Vítají pokroky ve výstavbě dopravních spojení, zvláště obchvatů Freistadtu a Českých Budějovic, a apelují na centrální vlády, aby zajistily dobudování dálničního a železničního spojení z Lince přes České Budějovice do Prahy nejpozději do roku 2021. (Parafrázováno)