Seehofer k Nečasovi: Oba jsme vykonali něco historického

Prásknou do koní

Linec – V hornorakouském Altenfeldenu bude od čtvrtka do neděle 22. ročník soutěže spřežení. Přijede k němu 100 startujících ze 16 zemí s třemi stovkami koní. Půjde tedy o jeden z největších mítinků v Evropě. Na programu budou drezúry, slalomy a maraton. „Především ten je pro diváky zajímavý – po desetikilometrové jízdě musejí kočí zvládnout se zápřahy osm překážek na kolbišti," píše deník OÖN. Ve čtvrtek a v pátek budou od 8 hodin soutěže v drezúře, v sobotu ve 20 hodin vyrazí účastníci k maratonu, v neděli v 9 hodin nastoupí spřežení k překážkám na cvičišti Panorama.

Co je opravdu selské

Mnoho velkoproducentů také v Rakousku sází na podvědomí zákazníků a nabízí průmyslově pečený „selský chléb" či „selský špek". „To už my zemědělci nehodláme déle trpět," říká v deníku OÖN Karl Grabmayr, viceprezident hornorakouské Zemědělské komory a sám jeden z těch, kteří nabízejí „produkty ze dvora". Agrární komory nasbíraly 40 000 podpisů pod požadavek vydání zákona a změny kodexu potravin k ochraně spotřebitele před klamáním. Chléb a pečivo, masné a mléčné produkty by směly být nabízeny s označeními „od sedláka" či „ze statku" jen tehdy, půjde-li skutečně o selské výrobky.

„V Horních Rakousích je 1978 zemědělců, kteří prodávají přímo, z nichž je 318 (před deseti lety 140) nositeli pečetí kvality Dobrota ze statku. Jsou kontrolováni a musejí dodržovat přísná pravidla, také hygienická. Prodávají na dvorech, na tržnicích, stále častěji plní i tzv. regionální regály v supermarketech a dodávají i do domácností," píše list.

Nespokojení pacienti

Téměř 1100 pacientů si loni v Bavorsku stěžovalo u znalecké komise na údajné chyby ve zdravotnické péči, napsala PNP. V necelé čtvrtině případů byl chybný postup skutečně zjištěn, jak uvedla spolková Lékařská komora v Berlíně. Tři nemocní v důsledku toho zemřeli, drastické omyly přesto byly výjimkou. Velmi často šlo o problémy pohybového aparátu a jejich ošetření.

Znalci prověřili konkrétních 800 stížností. Ve 240 zjistili lékařské nebo ošetřovatelské chyby, které ve 190 případech měly následky na zdraví pacientů.

V celém Německu komora napočítala 12 200 stížností. Ve 2231 pochybení lékařů zjistila. Někteří pacienti se přitom obracejí také na pojišťovny nebo přímo na soudy. Předseda stálé znalecké a smírčí komise pro zdravotnictví Andreas Crusius odhaduje, že ročně jde o asi 40 000 podezření. Zhruba v každém pátém bylo zjištěno, že příčinou vzniku škody byla chyba personálu. Crusius upozorňuje, že při 18 milionech klinických a 540 milionech praktických ošetřování ročně jde o malé procento chyb. K těm podle něho přispívá „chronické podfinancování" zdravotnictví.

Zachránili zříceninu

Sobotní hradní slavnost v hornorakouském Waxenbergu bude mít výjimečný rámec – připomene, že před 10 lety začal Josef Keplinger s dalšími nadšenci ruinu zachraňovat před postupující zkázou, píší OÖN. Tehdy ze zbytků zdí padaly uvolněné kameny a bylo nebezpečné se ke zřícenině  přiblížit, vzpomíná Keplinger.

Waxenberg byl jedním z nejstarších panských sídel v regionu. V 18. století zpečetil jeho osud úder blesku, který způsobil zničující požár. Od té doby byly staré zdi ponechány přírodě.

Josef Keplinger si vzal před deseti lety za cíl stabilizovat ruinu tak, aby z ní nehrozilo nebezpečí, a uchovat ji pro další generace. Na projekt neměl ani euro, ale podařilo se jim jej propojit s unijními fondy. Z nich nakonec dostali 100 000 eur. Keplinger znovu mobilizoval dobrovolníky, kteří se víkend co víkend pouštěli do práce. Pomáhalo zejména mnoho místních důchodců. Keplinger z nich chválí zvlášť nyní již 77letého Karla Richtsfelda, o němž říká, že je jejich „hradním polírem", protože se vyzná ve všem a žádná práce mu není moc náročná.

Po uvolnění zbytků zdí muži jednotlivé části obnovili a jejich vrcholy zajistili. S kamenivem a jeho užitím jim radili konzervátoři zemského památkového úřadu.

Tuto sobotu parta oslaví ukončení sanačních prací a otevření nové hradní zážitkové cesty. Slavnost začne ve 12 hodin a potrvá celé odpoledne. Ve 21 hodin bude zapálena velká slunovratová vatra.

Fotoexperiment

Před osmi týdny přistoupili tři mladí podnikatelé z dolnobavorského Traunsteinu, Sabine Bergerová, Stefan Kohler a Ingo Tauber z firmy Kamerakind, k pokusu o světový rekord ve vytváření „sběrného obrazu" (Deník informoval). V neděli výsledek své práce prezentovali v Clubu Kafka. „Během zhruba 170 hodin vytvořili s pomocí počítačové techniky ze 745 jednotlivých záběrů místního náměstí pořízených v časových intervalech z věže při zapojení 500 statistů gigantický obraz, na němž pozorovatel i při opakovaném prohlížení najde vždycky něco nového," popisuje PNP. Podle Kohlera nebyl světový rekord zatím oficiálně ohlášen, protože jeho zápis by prý organizátory přišel na 10 000 eur. Práce skupiny ale pokračuje. Chystá například digitalizaci obrazu do výlohy firemního studia, který by pak diváci mohli sami rozpohybovat prostřednictvím laserových kamer sledujících pohyby jejich rukou ve vzduchu…