Asi nejznámějším dílem s borotínskou stopou je pohádka Honza málem králem z roku 1976 s Jiřím Kornem. Vznikly tady 
i dva dětské filmy: Do Nebíčka z roku 2007 nebo Údolí krásných žab (z roku 1973).

Krátce po spojenecké okupaci v roce 1968 se borotínský hrad,  zdejší rybník a nedaleký mlýn s hospodářským dvorem a pilou dostaly do ještě černobílého filmu známého režiséra Františka Filipa Odvážná slečna.  Právě sem unášela soudní sekretářka Miková děti z rozvedených manželství. Jedno z dětí představoval Roman Skamene.

Mlýn, který patří rodině Zelenků, už dávno nefunguje – ostatně repliku na to má ve filmu i mlynářský otec Mika 
v podání herce Zdeňka Kryzánka: „Tady už hubou nemelem. Ani mlejn, ani já". 
V mlýnském objektu vznikla vodní elektrárna, která pochází už z první republiky.

Jiřina Bohdalová a Stella Zázvorková mění u fiatky píchlou pneumatiku. Vzadu se tyčí hrad, pod ním je rybník.Přímým pamětníkem natáčení je Antonín Brož, který 
v Borotíně (cca 660 obyvatel) starostuje. Práci štábu před pětačtyřiceti roky okukoval jako patnáctiletý kluk.

„Pamatuji si, že filmaři nechali vyrobit repliku mlýnského kola. Kolo už mlýn tehdy neměl. Také vidím scénu, jak pan Kemr řídil fiatku dolů k hradu a měl přijet na prázdných pneumatikách. Režisér Filip mu nechal gumy vypustit. Dokonce mu zahodil ventilky," vypráví Antonín Brož. Ten si vybavuje, že šatny 
a kostymérnu štáb umístil 
do borotínské školy.

Antonín Brož je přesvědčen, že zásluhu na tom, proč režisér František Filip  natáčel právě v Borotíně, měl architekt filmu Jan Zázvorka. Zdejší venkovské prostředí moc dobře znal, protože měl 
v obci chalupu. Příbuzní na ni ostatně jezdí pořád.

Snímek Odvážná slečna je dnes částečně zapomenutý. Málokdo ho zná. „Film jsem jako borotínský patriot samozřejmě viděl," řekl Antonín Brož.

Demolice sudoměřické hospody začala v roce 1985

Dialog v Sudoměřicích. Vlevo je vidět část bývalého zájezdního hostince U Roškotů , který sloužil  jako tělocvična a v roce 1985 byla započata jeho demolice. Auto přijíždí od Borotína.

Pro sudoměřické obyvatele je velkým překvapením, že obec ležící nedaleko hranice se Středočeským krajem  figuruje ve filmu Odvážná slečna. Netušil to ani starosta František Mikulanda (39 let).  „Vím, že se 
u našeho rybníku natáčel kousek Pána ze Salcburku ze seriálu Třicet případů majora Zemana, ale toto je pro mě novinkou. Jsem velmi potěšen," usmál se starosta František Mikulanda.

Ve filmu přijede nákladní auto, z něhož vystoupí Jiřina Bohdalová, a pak si povídá na křižovatce se Stellou Zázvorkovou. Pěkně je tu vidět zaniklý sudoměřický hostinec 
U Roškotů. Za herečkami v pozadí mezi stromy je identifikovatelný domek, který je 
v současné době v soukromém vlastnictví a je využíván k rekreaci.

„Zajímavostí hostince U Roškotů je, že se jedná o rodný dům čestného občana obce Sudoměřice u Tábora a význačného projektanta a autora mnoha staveb –  Mohyly míru u Slavkova, Wilsonova nádraží, Hlávkovy koleje a dalších –  pana architekta Josefa Fanty," řekl sudoměřický starosta. Josef Fanta (1856–1954) byl žákem a spolupracovníkem Josefa Zítka a Josefa Schulze.  Je pohřben v Praze na Olšanech pod náhrobkem, který si sám navrhl.

František Filip se narodil v PískuRežisér František Filip.Jihočeský rodák – narozen v Písku – František Filip spatřil světlo světa za tzv. první republiky o Vánocích v roce 1930. Po absolutoriu na pražské FAMU se profesně oddal především televizní tvorbě. Stal se režisérem populárních seriálů, které viděly celé generace diváků: například Eliška a její rod, F. L. Věk, Byl jednou jeden dům nebo Chalupáři.

Filmografie Františka Filipa celkem obsahuje úctyhodných šest stovek filmů, seriálů, pořadů 
a inscenací. Z prací, které mířily k divákům přes filmová plátna, patří k vrcholům film Utrpení mladého Boháčka 
s Pavlem Landovským v hlavní roli. Film vznikl ve stejném roce jako Odvážná slečna – 1969. K nezapomenutelným skvostům jeho televizní tvorby patří inscenace Nezralé maliny s Milošem Nedbalem 
a Ladislavem Peškem nebo Ikarův pád  a Tažní ptáci s Vladimírem Menšíkem, Janou Hlaváčovou a Jaromírem Hanzlíkem.

Slavná značka: arch. Zázvorka Architekt Jan Zázvorka.Scénografem Odvážné slečny byl arch. Jan Zázvorka (1914–1991), bratr herečky Stelly a syn velmi významného architekta stejného jména Jana Zázvorky (1884–1963, autor Národního památníku na Žižkově). Rodinný pokračovatel architektonického řemesla, který se narodil na prahu první světové války, pracoval u filmu už jako devatenáctiletý mladíček jako malíř pozadí.

Asistoval starším architektům  a v roce 1936 samostatně vytvořil stavby filmu Vojnarka Vladimíra Borského. Byl ve službách 
O. Vávry, M. Friče, F. Čápa.  Postavil scény pro více než 130 filmů, např. pro tituly s Vlastou Burianem. Je podepsán pod tv. seriály a inscenacemi (Nezralé maliny, Chalupáři, Byl jednou jeden dům, Bohouš). Pracoval také pro zahraniční produkce pod jménem Johann Zark.

Miloval jižní Čechy. Desítky let chalupařil v Borotíně, kam jezdila i jeho sestra Stela.