Vysvětlil, že posudek vlivu stavby na životní prostředí hodnotí projekt „mimořádně kriticky". „Musel by být prokázán naléhavý veřejný a turistický zájem, který by správu kraje přiměl víc se o projekt zasadit," parafrázuje list starostu. „Pokud by se toho dosáhlo, musela by se dál najít kompenzační opatření k poskytnutí náhradního životního prostoru ohroženým zvířatům jako tetřevům a také rostlinám. Teprve pak by bylo vůbec možné myslet na žádost Evropské komisi o podporu projektu." Jeho získání by ovšem bylo podmíněno vyjádřením všech možných složek a organizací.
On sám prý ztratil víru v tento projekt. „Pokud by byly všechny tyto předpoklady splněny, mohlo by se o realizaci záměru přemýšlet až tak od roku 2031," míní podle OÖN. Přitom není zajištěno ani financování – potřebných deset milionů eur by muselo být získáno nejspíš z privátních zdrojů. „Zejména v této vysoce citlivé oblasti přírody má podle jeho názoru nakonec ochrana životního prostředí v ruce lepší karty," končí OÖN. (Neautorizováno)

Čilé hasičstvo

130 dobrovolných hasičů ve Welsu zasahovalo loni 2233krát, což je o 13 procent častěji než předloni. Rok 2014 byl slabší, protože nedošlo k žádným živelním pohromám, bilance 2015 podle velitele Franze Humera odpovídá dlouholetému průměru. 143krát vyjížděli k požárům, z nichž ale 24 už při jejich příjezdu uhasili obětaví kolemjdoucí.
Jednotka se chlubí mládeží – ve věku od 10 do 16 let má rekordních 38 členů. Na jejich získávání pracují systematicky – reklamou na městském autobuse, organizováním prohlídek – všichni žáci třetích tříd národních škol ve městě byli na návštěvě centrální základny, druhou adventní sobotu pořádají den otevřených dveří pro děti a jsou prý zavaleni zájemci, píší OÖN.
Práce hasičů sklízí ve Welsu všeobecné uznání. Místostarosta Gerhard Kroiß například citoval pro OÖN pověřence místních firem pro učební poměr, že učni, kteří jsou u hasičů, většinou vykazují vysokou sociální kompetenci.
Změna školy či stěhování bývá příčinou odchodu některých dětí ze sboru, ale z desetiletých začátečníků zůstávají u nich do 21 let čtyři z deseti. A mnozí z „odpadlíků" se vracejí, když se usadí v zaměstnání nebo v rodinách.
Oblíbená je práce u hasičů i u civilní služby – někeří odvedenci na místo u jednotky čekají i tři roky, uvedl Humer.
Loni jeho muži zachránili 224 lidí – několik při těžkých dopravních nehodách, ale řadu například z výtahů: podle zákona je musejí ze zaseknutých kabin vysvobodit do 30 minut po nouzovém signálu. Ve městě je nyní na 500 výtahů a další přibývají.

Investují do silnic

Rakousko investuje do silničních projektů letos miliardu eur. Z toho 300 milionů půjde na rozšiřování tunelů o druhé „roury". Pro Horní Rakousy je rozpočtováno 106 milionů.
Nejvýznamnějším projektem v této zemi zůstává tzv. Pyhrnská dálnice A9. U Klasu budou do roku 2018 vybudovány čtyři tunely v celkové délce 6,4 kilometru, staré stavby projdou generálkami. Dostanou i „uši" – zabudované mikrofony zaznamenají atypické zvuky a vyvolají poplach, píší OÖN.
Druhým velkým projektem je rozšíření dálnice údolím Innu A8. Dvanáctikilometrový úsek mezi Haagem a Riedem dostane plnohodnotný odstavný pruh. Vylepšování této silnice začne v dubnu, dokončení je plánováno na konec srpna 2017. Denně po A8 jezdí na 35 000 vozidel. Pro usedlíky bude zřízeno dalších 14 400 metrů čtverečních protihlukových stěn. Na mühlviertelské rychlostní silnici „by mohlo dojít" na západní obchvat Rainbachu.
Celkově v Rakousku bude letos rozestavěno 24 tunelů.

Riziko být policistou

992 rakouských policistů bylo loni ve službě zraněno cizím zaviněním, z toho 94 těžce, píše linecký Volksblatt. Oproti minulým rokům je to víc – v letech 2009 až 2012 bylo při nasazeních zraněno průměrně 925 policistů ročně, z toho 61 těžce. Policejní odbory vyzývají k přísnějšímu trestání útoků na muže zákona.
Při výkonu služby zahynulo v uplynulých dvanácti letech jedenáct policistů. Policisté zastřelili za posledních šest let osm lidí, jen jeden střelec byl odsouzen – za zastřelení 14letého přistiženého při vloupání do supermarketu ve Křemži dostal osm měsíců podmíněně za nedbalostní usmrcení ve zvlášť nebezpečné situaci, uvedl list.

Stříhal „modelkám" vlasy

35letý muž od Burghausenu přes internet kontaktoval dlouhovlasé ženy, vykládal jim smyšlené historky o fotoshootingu a sliboval tisíce eur za to, když se jím nechají nafotografovat v účesu, jaký jim dle jejich volby připraví. Promptně jim poté ustříhl vlasy, jen k placení se nikterak neměl, napsala PNP.
Poprvé za to před dvěma roky dostal 15 měsíců podmíněně, protože modelka kromě ztráty vlasů neutrpěla žádnou tělesnou škodu, ale pět týdnů poté znovu přes facebook a whatsapp psal dlouhovláskám z Neuöttingu, Eggenfeldenu a jiných míst Dolního Bavorska. V tu dobu už se jeho „proslulost stříhajícího podvodníka" po sociálních sítích značně rozšířila a po stopě se mu vydala policie. Zaznamenala desítky případů kontaktů, při nichž ale k dokonání nůžkami nedošlo.
Stříhač byl obžalován z podvodu. Soudu v Altöttingu státní zástupce předložil osm takových útoků. Sedm zůstalo v kvalifikaci pokusu, jeden z června 2015 ale soud vyhodnotil jako dokonaný čin – s poškozenou uzavřel smlouvu, že jí za dvě stříhání uhradí 7000 eur plus náklady, ale i tentokrát nezaplatil nic.
„Proč je vůbec tak žhavý na stříhání vlasů ženám, k tomu se nechtěl v pondělí před soudem vyjadřovat. Místo toho mluvil o dlouholetém užívání drog, z nichž ho prý napadaly ,samé ,blbosti´ . Podle znalce jde u něho ale o poruchu sexuální preference," píše list. „Blbostem" z drog neuvěřil senát i proto, že jeho činy shledal důkladně promyšlenými a naplánovanými.
Kvůli fetišismu už mu bylo před dvěma roky nařízeno ambulantní sexuální léčení, ale nikdy je nenastoupil. „Proč? Nikoho jsem přece neznásilnil," mínil k tomu i v pondělí.
Loni koncem července mu proto byla podmínka z prvního odsouzení přeměněna na výkon trestu. Před soudem v pondělí ujišťoval, že vězení na něho zapůsobilo a chce svůj život kompletně změnit, aby se už ničeho trestného nedopustil. Soud ale dospěl k názoru, že nová výchovná podmínka už nepřichází v úvahu. I když připustil u poslední poškozené jistou lehkomyslnost, obžalovanému jako klasickému porušovateli podmínky „uštědřil" patnáct měsíců natvrdo. Od uložení ochranného léčení psychiatrického v ústavní fomě ale soud upustil vzhledem k menší závažnosti jeho činů. Možný i několikaletý pobyt v ústavu by jí nebyl přiměřený.

Zachráněn z nočníku

Německá policie osvobodila pomocí oleje na střelné zbraně jednoročního chlapce z dětského přenosného nočníku, napsala PNP.
Dítě cestovalo s rodiči vlakem z Mnichova k babičce do Norimberka. Chlapečkovi se chtělo, tak se chopil svého nočníku. „Když sedátko před výkonem zvědavě ještě jednou zblízka zkoumal, vlak zabrzdil na vjezdu do nádraží v Ingolstadtu – a hups, už kloučkovi uvízla hlavička v otvoru sedátka," popisuje deník z policejní zprávy. Veškeré tahání a cukání nepomáhalo. Policisté nakonec pomazali kraje nočníku a chlapcovy uši olejem na střelné zbraně a smolaře vysvobodili.

614 mrtvých z nehod

V Bavorsku loni zahynulo na silnicích 614 lidí, o pět méně než předloni. Je to nový rekord za 60 let vykazování statistiky. V oblasti působnosti dolnobavorského policejního prezídia přišlo o život 85 osob, o devět méíně než v roce 2014.
Počet dopravních nehod v celém Bavorsku naopak stoupl o skoro šest procent, celkem na 391 125. Při nich bylo zraněno 71 161 lidí, o 2,3 procenta víc než předloni. Nebezpečné byly hlavně okresní silnice, kde počet nehod stoupl meziročně o deset procent na 111.799 a zahynulo 393 lidí. Na dálnicích, kde přibylo devět procent nehod na 29 708, bylo mrtvých 84. Motorkářů zahynulo loni 140 (+10 %), cyklistů 81, dětí 13.
Příčinou čtvrtiny smrtelných nehod byla nepřiměřená rychlost. Alkohol byl v pozadí smrti 49 účastníků havárií. 67 obětí nebylo připoutáno.

Návrh památníku nenarozených.Nenarozeným dětem

Na hřbitově v Gramastettenu plánují zřízení pamětního místa dětem, které se narodily mrtvé, píší OÖN.
Myšlenka vznikla v místní Ženské iniciativě kolem Petry Burgerové, která přípravu návrhu svěřila pedagožce Ulli Matschekové, také jedné z poškozených. O první dítě přišla v osmém týdnu těhotenství, ale od té doby se jí narodily tři další zdravé. Vzpomínky na to ztracené má i po dvaceti letech nadále živé a říká, že možnost plánovat památník nenarozeným vzala jako dar. Také jí tehdy chybělo místo, v němž by mohla za své dítě smutnit, s kým se o bolest rozdělit.
Při rešerších tématu pamětních míst navštívila také linecký hřbitov sv. Barbory a v knihovně tamního správce narazila na pojem „děti-motýlci" pro mrtvě narozené. Působivý symbol se rozhodla dále rozpracovat. Našla motýla, který v němčině nese ve jméně Trauermantel smutek - babočku osikovou. Nechala zhotovit její trojrozměrný obraz jako symbol ultrazvukového snímku plodu, prvního záznamu života dítěte. Umístí jej na tři skleněné plochy památníku.
Na jeho vytvoření budou spolupracovat i její žáci z místní střední školy. Střed památníku kolem vodního sloupu vyplní oblázky z řeky. Každý pozůstalý si bude moci některý vybrat a dotvořit jako osobní vzpomínku, říká autorka projektu.
Místo má být otevřeno letos o Všech svatých. K získání potřebných 35 000 eur pro jeho zřízení bude mimo jiné nadcházející sobotu v sále místní fary uspořádán benefiční koncert.