Firma Glas Wiesbauer z Mauthausenu realizovala návrh Holanďana Geralda Van der Kaapa. Vyrobila podle něj na milimetr přesně 632 skleněných prvků o celkové váze 40 tun. Více než rok hledali firemní specialisté způsob, jak zajistit digitálním potiskem 3D-efekt autorova záměru. Loni v lednu poslali do Amsterdamu první tři vzorové panely v originální velikosti k posouzení a půl roku poté byla podepsána smlouva o dodávce. Loni na podzim začaly v Mauthausenu sedmiměsíční práce na zakázce. Firma za ni získala řemeslnou cenu Hospodářské komory Rakouska.

Jak říká ředitelka společnosti Michaela Wiesbauerová, k největším výzvám pro ně patřilo stoprocentní sladění struktury a barev všech 632 panelů, aby celkový obraz dosáhl plné účinnosti. Náročné bylo také přesné ukládání skel v naplánovaném pořadí při montáži těchto nadrozměrných „puclíků“ podle očíslování na zadních stranách dílů.

Do Amsterdamu šly ve 29 speciálně zhotovených transportních kontejnerech. Striktní časový plán dodávky Mühlviertelští dodrželi – koncem července byla stanice "Europaplein" otevřena, uzavřely OÖN.

Na snímku jsou Wiesbauerovi s kalkulantkou Johannou Klugovou a vedoucím produkce Christianem Fabianem v dokončené stanici metra.

Na Dům a bydlení

Veletrh Dům a bydlení bude 16.-18. listopadu v lineckém Design City. Obeslalo jej rekordních 150 vystavovatelů, výstavní plocha poprvé překonává 8000 metrů čtverečních. V doprovodném programu bude denně deset odborných přednášek k indivivuální výstavbě, designu světla, konceptech topení, „digitálně inteligentnímu bydlení“, tzv. Smart Homes, atd. V pátek a v sobotu bude otevřeno od 10 do 18 hodin, v neděli od 10 do 17. (www.messe-haus-und-wohnen.at)

Drahá „márnice“

V Kumhausenu (okr. Landshut) chce radnice po pozůstalé 497,84 eura za použití márnice, v níž bylo uloženo tělo její zesnulé 88leté matky po čtyři dny do pohřbu. Místnost, kterou její dcera nazvala „dírou“, do níž jsou ostatky jen „dočasně odkládány“, má tedy přijít zhruba na tolik jako čtyřhvězdičkový hotel s polopenzí

Starosta, u kterého si stěžovala, vysvětlil, že jde o celkovou kalkulaci veškerých nákladů, které obci vyvstanou v souvislosti s pohřbem – včetně výstavby a provozu márnice. Když se umírá míň, rozdělují se náklady na méně pozůstalých. Obec prý má málo jiných možností – investice a provoz musejí být finančně pokryty. Oni prý kromě toho účtují méně, než by vlastně měli, „normálně“ by bylo umírání v obci ještě dražší, řekl pro PNP.

Stephan Zellner, vedoucí úseku pohřbů v Landshutu, vysvětluje, jak obec poplatky pohřbu skládá. „Čtyři dny chlazení stojí u nás dohromady sto eur, použití márnice za tuto dobu dalších 120 eur. K tomu každá obec kalkuluje provozní náklady zařízení jinak.“

Dražší taxi v Pasově

Od 1. února 1019 bude taxi v Pasově dražší – ze 24 eur za hodinu se zvyšuje na 27 eur. Kromě jiného má nová cena nahradit tarif čekání nebo jízd pomalejších než 15 km/h. Základní cena nočních jízd stoupne ze 3,40 na 5,50 eura, nejnižší noční kilometrovné ze 3,50 na 5,50 eura. „Toto zdražení má taxikářské firmy povzbudit k tomu, aby daly k dispozici víc řidičů po delší dobu,“ píše PNP.

Lyžování i za 50 eur denně

Svaz pro informace konzumentů zjistil, že jednodenní lyžařské permanentky v Rakousku stoupnou průměrně o 2,8 procenta, šestidenní o 3,4 procenta, napsaly OÖN. Podklady svaz opatřil z více než stovky domácích areálů a po deseti ze Švýcarska, Bavorska a jižního Tyrolska. V Rakousku denní jízdenka podražila až o tři eura (Glungezer/Tulfes), jen v jediné oblasti, Raggal/Grosses Walsertal, zůstala beze změny.

Nejdražším je dál Kitzbühel s jeho 215 kilometry sjezdovek, kde denní karta stojí nově 57 eur, o dvě eura víc než loni. Druhý je Saalbach-Fieberbrunn (270 km) s 55 eury (+2), který ve zdražování z popředí „vytlačil“ Arlberg (305 km) a Ischgl (172), ale i Sölden (142). V těchto tradičních místech podražilo denní jízdné na 54,50, tedy o 1,50 eura.

V patnácti lyžařských oblastech musejí dospělí platit za den přes 50 eur. Nejdražší šestidenní permanentka bude v Ischglu – 298,50, v Soldenu a v Obergurglu/Hochgurglu 293,50 eura. Ve zmíněném Raggalu ve Vorarlbersku (7 km tratí) budou dál jezdit den za 22 eur, permanentka na šest dnů ale podražila na 233 eur, protože má platnost i pro dalších 31 areálů v této zemi.

Ve Švýcarsku je lyžování výrazně dražší - v St. Moritzi, Davosu, Lenzerheide a Flims-Laax-Fallera stojí denní karty mezi 61 a 74 eury. V Mořici nejsou ceny pevné, řídí se denní poptávkou. Kdo lístek koupí patnáct dnů předem, dostává slevu 30 procent.

Povolání a vzdělání

Při největší informační platformě Mühlviertlu v těchto oborech nabídne nadcházející pátek a sobotu v Domě Hospodářské komory v Pergu 65 firem, škol a organizací maximální přehled o vzdělávacích a profesních možnostech v tomto okrese, informují OÖN.

Za „trumf“ akce označují možnost navázat se školami a učilišti přímé kontakty s dostatečným časovým prostorem k rozhovorům. 16. listopadu bude výstava otevřena od 14 do 18 hodin, 17. listopadu od 9 do 12 hodin.

13 000 proti atomu

Rakouské ministryni životního prostředí Elisabeth Köstingerové předal minulý týden ve Vídni Antiatomový výbor Freistadt výsledek několikaměsíční podpisové akce občanů odmítajících plány na rozšíření českých jaderných elektráren a umístění konečného skladu jejich vyhořelého paliva v blízkosti rakouských hranic, napsaly OÖN. „Ministryně signatářům slíbila plnou podporu a ujistila, že chce vyčerpat všechny právní možnosti k zabránění těmto plánům,“ uvedl list..

Manfred Doppler z Antiatomového výboru v listě uvedl, že těžištěm jejich rozmluvy s ministryní byla dále podpora rozvoje elektromobility. Podle rakouské strategie energetiky 2030 má do dvanácti let pocházet sto procent elektřiny v Rakousku z obnovitelných zdrojů. To znamená, že jejich produkce musí být proti současnosti více než zdvojnásobena, připomněl Doppler. Dodal, že odmítnutí jaderné energetiky referendem o Zwentendorfu před 40 lety nemůže být dnes žádným důvodem k jásotu, „protože Rakousko importuje přes patnáct procent elektřiny převážně z Německa a z Česka“. To podle něho masivně podkopává důvěryhodnost rakouské protijaderné politiky…

Policisté bez tetování

Bavorští policisté se nesmějí nechat viditelně tetovat, řekl Bavorský nejvyšší správní soud k žalobě 42letého policejního vrchního komisaře Jürgena Prichty na to, že mu policejní prezídium Středního Francka zakázalo nechat si vytetovat havajský nápis "Aloha" na levé předlotí, napsala PNP. Podle Wikipedie slovo znamená cit, láska, mír, soucit, slitování, ahoj, a na shledanou

Prichta strávil v roce 2008 líbánky na Havaji a chtěl si na to uchovat trvalou vzpomínku v podobě tattoo. Po rozsudku se netajil zklamáním ani tím, že důvodům rozhodnutí nerozumí. „Rozhodnutí je konečné a má zásadní význam pro všechny policisty v Bavorsku,“ uzavřel list. „V jiných spolkových zemích jako Berlín je naopak tattoo posuzováno liberálněji.“