Záchranná služba se postarala o proškolení první pomocí, zdravotním dozorem, ale i maskováním zraněných. Policisté učili zaměstnance škol jak na případný útok střelce reagovat, jak a kam se s žáky schovat, kdy evakuovat školu. Mimo to také prověřili a pomohli upravit bezpečnostní směrnice jednotlivých škol.
A jak dokážou pedagogové reagovat a jaká je jejich akceschopnost? "To je velice individuální. Jsou na tom různě i věkem a samozřejmě i psychicky. Záměrně jsme vyprovokovávali různé stresové faktory. Každý se chová jinak. Dokud krizové situace probírají teoreticky, je to celkem jednoduché a jasné. Když ale přejdeme do praxe, střílí se, je všechno mnohem složitější. A učitel samozřejmě má ve škole zodpovědnost za své žáky a musí se o ně postarat. Mnozí byli sami ze svých reakcí překvapení. Věřím, že po našem školení si zaměstnanci škol uvědomili, že tohle je jen začátek a že pokud chtějí umět správně reagovat, je to hlavně o soustavnosti a o postupném zdokonalování. Kolik tomu dál věnují úsilí a času, je hodně na ředitelích škol a také na zřizovateli," uvedl za policii Martin Kukačka.
Schopnost podat správně první pomoc také nemá každý. A informovanost lidí v této oblasti není dostatečná, protože si často uvědomujeme až pozdě její důležitost. "Jak jsou učitelé připravení podávat první pomoc? Ani nás nepřekvapilo, že mají naučené zastaralé postupy. Je velmi důležité, aby školy na znalosti první pomoci svých zaměstnanců dbaly a každoročně je obnovovaly. Individuálně mívají učitelé zájem o poskytování první pomoci až když mají nějakou reálnou zkušenost ze svého života. Kdo zažil bouračku a podával první pomoc, uvědomí si, že znalosti potřebuje. Padaly dotazy například i na špendlení jazyka, ale to u starších ročníků. Důležité je, že k nácviku přistupovali zodpovědně. Už úvodní test znalostí první pomoci ukázal, že je co zlepšovat. Je dobré, že si to uvědomují. Pohled na krev a utrpení je velmi stresující. Trochu jsem si myslela, že budou učitelé otrlí, že jsou našimi dětmi vytrénovaní. Ale i oni jsou jen lidé a někteří z nich snášeli tuto zátěž velmi těžce. Každý nácvik, ale člověka posunuje, lze na sobě pracovat, " vysvětlila záchranářka Radka Krygarová.
Jak bude projekt "Ozbrojený útočník" pokračovat řekla Veronika Švehlová Bullová: "Máme za sebou teprve pilotní projekt. Také proto jsme záměrně vybírali velmi odlišné školy, abychom si vyzkoušeli nejrůznější situace. Reakce ze strany ředitelů a učitelů jsou vstřícné. Pro rok 2017 máme v plánu proškolit 16 škol. Aby se mohl projekt rozšířit ještě více, určitě by velmi pomohla podpora Ministerstva školství. V tuto chvíli jsme na začátku. Samozřejmě narážíme i na omezené kapacity záchranné služby a policistů. Oni jsou zárukou profesionality, ale nemají tak velkou kapacitu. V tuto chvíli zvažujeme, jak postupovat dál a jestli je možné a jak zapojit do nácviku nějaký soukromý subjekt."
