„Pan Müller je už na leccos zvyklý, ale někdy i on žasne nad ignorancí spoluobčanů,“ píší OÖN. V minulých dnech si dvojice vyjela kolem Hallstadtského jezera do Bad Aussee a přes Blaa-Alm zpátky do Ischlu. „Kromě plechovek, plastových láhví a krabiček od cigaret jsme nashromáždili 129 odhozených papírových kapesníčků,“ svěřil se deníku.

Ten připomíná, že hliníková plechovka „tlí“ kolem 500 let, plastové láhvi to trvá pět let a papírové kapesníčky se rozpustí během měsíce, pokud je teplo a vlhko. V chladném období roku jim to ale trvá řadu měsíců.

Herbert Müller se narodil ve Vídni a pracoval několik desetiletí v Nizozemsku, kde se také poznal s manželkou. Teď tráví zbytek života v Solné komoře. „Možná proto reagujeme na odpad v přírodě citlivěji než domácí,“ uvažuje. „Kdo se narodil a vyrostl tady., pro toho je tato fantastická krajina něčím samozřejmým. Pro nás je milostí, že v tomto kouzelném okolí smíme žít. O to víc nás bolí, když se lidé zbavují svého odpadu jednoduše v přírodě…“

Linecký list už jen dodává, že v pátek běžel pan Müller podél Traunu pět kilometrů. „Kromě jiného cestou posbíral třicet kapesníčků,“ uzavřel deník.

Na sociální síti OÖN napsal v pondělí před polednem uživatel „nela2“: „A co teď s nimi udělá?! Vzal si je domů, nebo je odhodil? - V Linci by měl ke sbírání toho víc, jen třeba ty noviny zdarma, co tady létají kolem… Mnoho lidí nikdy nepochopí, že existuje odpadkový koš, a nenaučí to ani své děti. Pak odhazují všechno na ulici, i když je ve městě kolik nádob na odložení…“

K jackpotu přes poruchu

Při nedělním losování čtyřnásobného jackpotu v rakouském lottu, obdobě naší sportky, došlo k poruše. Tah musel být nastartován znovu. Poprvé stroj sice řádně promíchal losovací „kuličky“, ale „výtah“ do trychtýře žádnou nenabral, všechny z něj sklouzávaly, napsaly OÖN. Losování bylo okamžitě přerušeno a po rozmluvě s manažerkou tahu a notářem byl spuštěn nový losovací přístroj. Ten už fungoval bezvadně a přinesl štěstí několika sázejícím. Jeden Hornorakušan, který podal jedenáct tipů, uhodl jako jediný všechna čísla (15 – 16 – 35 – 38 – 41 - 42) a získal 5.855.408,70 eur. Z výměny strojů profitovalo i šest výherců, kteří trefili pět čísel a dodatkové 19 – inkasovali každý kolem 36 000 eur.

Přejmenují víno?

Ilustrační foto.

Červené víno Zweigelt(rebe) chutná i Čechům – je to odrůda vyšlechtěná v roce 1922 ve Spolkovém ústavu pro vinařství a ovocnářství v Klosterneuburgu. Vyšlechtil ji Fritz Zweigelt křížením odrůd Svatovavřinecké (St. Laurent) a Frankovka (Blaufränkisch), píše Wikipedie. PNP 10. prosince napsala, že má být podle jistého „Institutu bez přímých vlastností“ ve Vídni přejmenována, a to na Modré pondělí. Změna má upozornit na nacistickou minulost Friedricha “Fritze” Zweigelta.

V roce 1975, už po jeho smrti, dostala kvalitní odrůda jméno svého „stvořitele“, což podle iniciátorů nynějšího dalšího přejmenování „zviditelnilo smutnou pravdu“: rakouské vinařství podle nich zamlčuje tolik jako žádné jiné odvětví „nacistickou minulost“. Zweigelt byl prý „zapálený nacista“ a od dubna 1933 člen NSDAP. Iniciátory zlobí pojmenování vína po něm a vedle toho výroční propůjčování Ceny dr. Fritze Zweigelta od roku 2002.

„Historik a autor knihy Víno zapomnění Robert Streibel sice připouští, že k šířeji založenénu historickému vypořádání s osobou Zweigelta ještě nedošlo, ale že ,osobou, po které by se měl jmenovat druh vína, jistě není´. Řešerše prý ukázaly, že členové lokální skupiny odporu kolem kanovníka Romana Scholze z Klosterneuburgu Zweigeltovi předhazují, že mohl zabránit vydání jednoho antifašistického aktivisty gestapu. V roce anšlusu Rakouska k Německu měl Zweigelt prohlásit, že ,zlý sen byl zaplašen dunícími kroky německých vojáků – židovský duch spekulování je navždy vykořeněn´. Po válce byl Zweigelt zavřen za štvaní, ale po šesti měsících zase z vězení propuštěn.“

Ředitel Rakouského vinařského marketingu Wilhelm Klinger požádal iniciátory přejmenování o „věcné zacházení“ s tématem. Nechtějí prý v žádném případě tuto záležitost „zamést pod koberec“, ale v současné době je k ní dosud známo jen málo faktů. Také historik Streibel zdůrazňuje, že k diskusi musejí teprve přijít další detaily. „Když bude všechno na beton sedět, pak bude těžší jméno Zweigelt obhajovat,“ řekl.

OÖN dodávají, že dva vinaři už Zweigeltrebe chtějí v budoucnu dodávat jako Modré pondělí - Friedl Umschaid ze severního Weinviertlu a Maximillian Brustbauer z Wachau.

Neodolali napití se…

Hornorakouská policie dopadla při kontrolách v noci na sobotu 74 řidičů pod vlivem alkoholu a drog, napsaly OÖN. 46 z nich mělo víc než osm promile, 22 mezi 0,5 a 0,8 promile. Šest požilo omamné prostředky. Třináct kromě toho nemělo řidičský průkaz. Hlídky zahájily 187 stíhání za dopravní přestupky a udělily 235 pokut. Zajistily také jeden přístroj, který mohl být nasazen k blokování radarů.