Do soutěže zaslal nový produkt Tlačenka de Luxe a Domácí blunzn podle starého receptu své matky. Získal za ně zlato a bronz!"  V sobotu si pro ně pojede jeho firemní kuchař Peter Krottenthaler. Při té příležitosti bude pasován na Rytíře tlačenky, uvedly OÖN.

Co je tak luxusního na zlaté tlačence? chtěl vědět linecký list, a Haudum vysvětluje, že není tak šťavnatá a je méně tučná, protože do ní zpracovávají také „hubenější" maso z hovězího a vepřových kolen, nejen hlavy jako dosud. Maso a krev nakupuje od řezníka Wagnera z Helfenburgu, který sám poráží. „Dražší než Haudumova ,normální´ tlačenka luxusní varianta není – obě stojí 10,50 eura za kilo," dodává deník.

Stop mazlení!

„Prosíme vás, abyste z ohledu k našim zaměstnancům a k zahraničním hostům upustili od něžností v našem lokálu," stojí na vývěsce restaurace Insieme (německy Spolu…) nedaleko hlavního nádraží v Innsbrucku.

„Osahávali se tady a mazlili po celé hodiny," vysvětluje provozovatel Kerameddin Korkmaz, rozený Turek, který v Rakousku žije od devadesátých let. „První tři měsíce jsem tomu ještě přihlížel, ale pak jsem si řekl, dost tulení. Proti puse nebo objetí na přivítání ovšem samozřejmě nikdo nic nemá." Doplňuje, že v provozu o 500 metrech čtverečních není přehled o všech zákoutích. „Mnozí se tam oddávali sexu, to nejde. To nemá úroveň, to neshledávám být v pořádku. Není mým úkolem lidi vychovávat, ale dbám ve svém zařízení o čistotu a kvalitu a očekávám taky dobré chování." Kdo prý nebude chtít domácí pravidla Insieme respektovat, v okruhu 100 metrů najde sedmdesát jiných gastronomických podniků.

„Nejdu přece do restaurace s dámou proto, abych ji tam osahával, to se má dělat doma. Sexualitu člověk nemusí demonstrovat všude," citoval hospodského list Volksblatt.

U Hospodářské komory si postěžovaly dva páry odtud vyhozené. Vedoucího příslušné sekce Korkmaz ujistil, že ani u něho není problém, když se hosté drží za ruce nebo si dají pusu. Nadále ale trval na pravidlech, která nastavil. „Když si lidé začnou vyměňovat něžnosti, upozorníme je na to, že v tomto lokále to není žádoucí, a když nepřestanou, musejí odejít," řekl.

Jeho postup označil za zcela oprávněný Gernot Liska, zástupce vedoucího komory. Hostinský podle něho může vstup do svého podniku zakázat i bez důvodu. V tomto případě vidí problém v tom, že hosté, kteří se cítí rušeni druhými, třeba i příliš hlasitým telefonováním, sice musejí zkonzumované zaplatit, ale mohou stornovat objednávku. „Host, který se chová ,neobčansky´, může být z restaurace vykázán. Nesmí být ovšem vyhozen kvůli svému etnickému původu, pohlaví nebo postižení, vysvětlil Liska.

V internetových fórech se už vytvářejí uskupení vyzývající dvojice, aby přišli k líbání do Insieme. Jeden blog na to dokonce vypsal prémie, uvedl deník OÖN.

Jeptiška je v knihovně jako doma.Hraběnka knihovnice

Za možná nejroztomilejší v Horních Rakousích označil deník OÖN knihovnu na Náměstí dómu. Dělá to nejen její umístění v historicky významném domě Rudigier z roku 1783, ale také „personál" – sestra Hadwiga, která přes svých 82 let nejen manažuje suverénně výpůjční elektroniku, ale s každým si má co říci.

„Jsem v Linci 64 let," říká sestra vlastním jménem Eva Dunin-Rzuchowská. Pochází z polského hraběcího rodu. V roce 1945 musela s rodiči uprchnout z Lodže. Skončili v Attnangu. Eva pak vychodila gymnázium ve Gmundenu, kde v ní také uzrálo rozhodnutí stát se jeptiškou. Studovala ve Štýrském Hradci a pak působila v linecké řádové škole Křížových sester jako profesorka němčiny a dějin. S knihkupectvím u dómu spolupracuje od založení v roce 1959. Zařízení s 18 000 svazky je od roku 1998 vedeno občanským sdružením podporovaným mnoha příznivci, 800 členy a diecézí. Všichni tu pracují zdarma.

„Sestra Hadwiga si právě čte životní vzpomínky Barbary Coudenhove-Kalergi, vyhnané české šlechtičny, ale to jen když nemá nějaký úkol,"  pokračuje list. „V knihovně je sestra jen ve středu a v pátek. Mezi tím má práci v konventu, doučuje školáky s neněmeckou mateřštinou a překládá kázání jednoho polského kněze, protože samozřejmě i polsky umí perfektně."

Poslední uprchlík byl dopaden.Býci jsou pohromadě

Stádo býků, které před týdnem uteklo z ohrady u hornorakouského Trölsbergu, je zase pohromadě – až na kus, který v pátek v noci přejel vlak k české hranici (Deník informoval). „Na louce majitele Freda Zehetnera v Laa na Dyji v Dolních Rakousích se teď pase všech zbývajících 43 uprchlíků," zaznamenal deník OÖN. Poslední byl v úterý nalezen u Marreithu, kde se před sněžením část stáda schovala do lesa, uspán a přepraven do Laa.

OÖN dodávají, že při pokusech býky pochytat byli dva lidé lehce zraněni. Podle policie zvířata způsobila škody na plotech, zahradách a polích,  jejich výši však přes výzvy nikdo stanici ve Freistadtu nenahlásil. Šetření nepotvrdilo, že by plot ohrady v Trölsbergu, odkud býci unikli, byl záměrně poškozen, jak se majitel domnívá.  Podle usedlíků, zvěrolékaře Affenzellera a freistadtského starosty Christiana Jachse býci odtud utekli v minulosti častěji.

Jeptiška je v knihovně jako doma.Přítelkyně zvířat

Titul „Přítelkyně zvířat roku 2012" v Rakousku udělil spolek přátel „Tlapek" třem laureátům, které jury vybrala z více než sto navrhovaných. Je mezi nimi i Anita Mühlböcková (40) z Lochenu v hornorakouském Innviertlu.  „Láska ke čtvernožcům jí byla snad vložena do kolébky," píší OÖN, a paní Mühlbocková potvrzuje, že vyrůstala se zvířaty. Vždycky měli doma psa, často pomáhala právě i „Tlapkám" třeba při práci ve stájích – a stále přijímala do péče zvířata, která potřebovala pomoc.

„Toho času se stará o 25 zvířat," pokračuje linecký list a vypočítává: čtyři ovce,  dva psy, pět koček, osm slepic a šest ježků." Kočičky loni po týdny vypiplávala mlékem z lahví, do kterých několikrát za den rozmíchávala mléko v prášku, protože koťata máma opustila. Šest ježků krmila přes zimu. Zůstanou u ní pravděpodobně dočasně, než bude tepleji." Paní Mühlbocková naznačuje, že to pro ni není až tak těžké: má prý dům se zahradou a na zvířata si udělá hodně času. „Když náhodou zrovna nepečuje o nějakého chovance, pracuje jako vedoucí videotéky,"  píše list a připomíná, jak to bylo, když laureátka „Tlapek" 2012 zachránila dokonce prase. „Sedlák se o svá zvířata přestal starat, zanedbané krávy mu sebrali, ale prase mu zůstalo. Nakonec jsem je od něho koupila a dopravila k Tlapkám. Nad Verou mám teď patronát,"  říká paní Mühlbocková.

Zhubla, ale je to pořád ona!Včelka Mája pohubla!

Ta pohotová „malá, drzá a mazaná" a kulaťoučká včelka Mája, jak ji znaly minulé generace, která tak ráda skákala po hlavě do květového nektaru, se spadla, zaznamenal linecký deník OÖN. Televize ORF od včerejška vysílá novou řadu tohoto kresleného populárního pořadu, a to vždy od pondělí do pátku od 12.25 hodiny ve 3D optice. Připraveno má 78 dílů. K proměně postavy říká vedoucí redakce německé ZDF Irene Wellershoffová , že zatím co původní Mája ve 2D vypadala se svými proporcemi půvabně, ve 3D působila jako čmelák. Tvůrci dětských programů si jsou prý vědomi rizika se změnou podoby, ale každopádně nová řada Máju zachraňuje – její příběhy od roku 1976 byly převážně natočeny na 16milimetrový film, který se nenechá převést do HDTV.  Nová figurka podle knihy Waldemara Bonselse (1880–1952) mimo jiné dostala na rozdíl od své předchůdkyně barvu očí a zuby. A změna, která vzala u srdce právě Čechy – titulní skladbu, kterou kdysi proslavil Karel Gott, nyní zpívá Helene Fischerová, uzavírají OÖN.

Prosolené město

Do uplynulého čtvrtka vysypala linecká údržba silnic na vozovky města od začátku zimy 3722 tun soli, víc  než dvojnásobek proti minulé sezoně. Tehdy vystačila s 1800 tunami. Jen v letošním březnu činila spotřeba kolem 300 tun. Že by jí bylo málo, to nehrozí, šéf stavebního úřadu  Werner Sonnleitner tvrdí, že sklady jsou plné. Co do březnové spotřeby byl horší rok2010, kdy bylo třeba dokonce na 400 tun.

Kromě soli vysypala služba za zimu po městě ještě 835 tun inertního materiálu, celkem tedy 4557 tun. V normálních zimách si město vystačí s průměrem 1600 tun posypové soli a 300-360 tunami protiskluzových materiálů.

Při údržbě komunikací bylo v Linci letos nasazeno až 240 zaměstnanců stavebního úřadu, městské zeleně a správy budov.

Soběstační alternativou?

Při slunečném a větrném počasí by mohly být o Letnicích v Německu už hodiny, ve kterých by matematicky byla celá spotřeba elektřiny ve státě pokryta obnovitelnou energií. Řekl to bývalý státní tajemník ministerstva životního prostředí, nyní předseda lobbystické organizace Agora Rainer Baake. Podle něho to bylo možné teoreticky už o Velikonocích, ale to zrovna slunce moc nebylo…  V každém případě platí tato kalkulace zatím jen pro svátky, kdy firmy jako velkoodběratelé stojí. Podle Agory by obnovitelné zdroje mohly dodávat do sítě až 70 Giggawatt, z toho vítr a fotovoltaika po 32 procentech.