Se třemi přáteli založili společnost a prý zadarmo pomáhají lidem nalézt ztracené věci. Když najdou něco neohlášeného, dávají snímky na svou webovou stránku a facebook a doufají, že se majitel ohlásí.

Občas ovšem najdou také jinou cennost: V Mattsee například při hledání prstenu náhodně objevil čtrnáct více než 3000 let starých hrotů oštěpů. Dnes je možné je vidět v zemském muzeu v Salcburku.

Jejich stránky jsou na verlorenundfinden.at Ujišťují, že pracují jako dobrovolníci, zadavatelé hledání jim hradí většinou jen cestu. Nálezné je dobrovolné, žádná povinnost, uvádějí na své webové stránce. Občas pracují společně s archeology. Už pátrali v celé zemi. Foto: Deník/OÖN/verlorenundfingen.at

GPS pro vaše mazlíčky

Tzv. trackingové systémy z Paschingu, které umožňují zjistit, kde se nachází váš pes a kočka, využívá asi 400 000 lidí ve 175 zemích, píší OÖN. K dalšímu rozšíření aktivit získala rakouská firma zvučné investory. Vstoupil do ní například americký investor Guidepost Growth Equity a další společnosti s celkem 35 miliony dolarů. Celkově budou mít 12-13 procent majetku podniku, říká v OÖN ředitel a spolumajitel firmy Michael Hurnaus. Nová správní budova má být postavena nedaleko dosavadní centrály v Paschingu. Má v ní pracovat 200 dosavandích a 50 nových zaměstnanců.

Almanach luk

Horní Rakousy jsou zemí luk a hor, uvádí Volksblatt. Jen Solná komora a region Pyhrnu-Prielu mají přes 639 luk, z nichž 422 je obhospodařováno. 119 vybraných z nich popisuje na 176 stránkách s turistickými trasami aktuální 15. vydání ALManachu. Poskytuje orientaci pro cestování a informace k horskému hospodaření. Více www.almanach-oberoesterreich.at.

Představitelé Horních Rakous dělají reklamu almanachu.Představitelé Horních Rakous dělají reklamu almanachu. Na snímku jsou zemský hejtman Thomas Stelzer a zemský rada pro zemědělství Max Hiegelsberger.Zdroj: Deník/HR/Mayrhofer

“Přírodní” paní učitelka

Dvacet let už žije a pracuje Susanne Kayko (55) venku, píše PNP v novém pravidelné podcastu o “napínavých lidech a ryze osobních osudech”. Paní Kayko je zakladatelkou a ředitelkou lesní školky v Pasově. “Že mám opravdu také byt v Pasově, tomu mnohé děti nechtějí vůbec věřit. Ty si myslí, že bydlím v lese,” říká. Za každého počasí, v kteroukoliv roční dobu poznává s dětmi přírodu a zažívá, jak roste její vnitřní spojení s člověkem. “Děti předzpěvují rostlinám, mrtvý krtek je učí o pomíjivosti života, stávají se z konzumentů hraček lidmi. Zkušenost, která tříbí život,” uvádí pasovský list.

Paní Kayko pak uzavírá: “Ještě pořád si při práci mohu třeba kleknout a dělat ji tak, jak chci. Když to tak dál už nepůjde, bude to těžké. Myslím, že nejsem integrovatelná do uzavřených prostor…” Na snímku je paní Kayko před vlastnoručně zhotovenou májkou v lesní školce v Kohlbrucku. 

Paní Suzanne Kayko.Paní Suzanne Kayko.Zdroj: Deník/PNP/rmr

Méně rozvedených, méně svazků

Loni se v Rakousku vzalo o 14 procent méně párů než rok předtím, informují OÖN. Také se jich ale o devět procent méně rozvedlo, v 87,1 procenta po dohodě.

Konkrétně bylo uzavřeno 39 662 manželství, o 6372 méně než v roce 2019. V 70 % párů to bylo pro oba manželství první. Muži se poprvé ženili průměrně ve 33,3 roku, ženy se vdávaly v 31 letech. Registrovaných partnerství bylo zapsáno 1256, o jedno procento méně.

Rozvedeno bylo 14 870 manželství, o 8,9 procenta méně (trvala průměrně 10,6 roku, v prvním roce jich končilo 1,3, během druhého 4,6 %), a rozešlo se 108 partnerství, o 10,7 procenta méně než rok předtím. Manželství končilo také 37 párů po zlaté svatbě. Muži to “balili” průměrně ve 45,5 roku, ženy ve 42,1. Rozvodem bylo poškozeno 17 236 dětí, z nich 12 037 nezletilých.

Devět milionů sousedů

K 1. lednu 2021 žilo v Rakousku 8 932 664 lidí, o 31 600 víc než před rokem. Nárůst šel většinou na konto přistěhovalectví – přišlo o 40 064 lidí víc, než kolik jich odešlo. Začátkem roku žilo v zemi 1 531 072 lidí jiné státní příslušnosti než rakouské. Zemřelo víc lidí (91 599, meziročně o 9,8 % víc), než se narodilo (83 603, o 1,6 % méně než v roce 2019), bilance byla mínus 7996 osob. Podobně negativní byla naposledy koncem 70. let.

Oživují veřejná místa

Investiční balíček “Pakt pro Linec” začal rozvíjet vnitřní Staré Město. Má dostat víc laviček, pítka, stinná místa a zvukové a světelné instalace. Na projektu kooperuje umělecká univerzita, návrh má být vedení předložen do poloviny června. Atraktivní místo volného času uprostřed města má dát také přestavba jarmarkové tržnice na Urfahru.

Zeleň a klid na náměstí v Linci.Zeleň a klid na náměstí v Linci.Zdroj: Deník/OÖN

“Pakt pro Linec” je “těžký” 65 milionů eur. Město jej začíná sanacemi škol a kulturních zařízení například Brucknerhausu, zbudováním parku motoriky a podporou vznikajících firem. Na snímku Deníku/OÖN/as je zelená oáza na Hlavním náměstí.