Na křesle neseděl poprvé – na levém zápěstí má iniciálu „M“, první z křestního jména manželky Margit, na předloktí jména svých dvojčat Alexe a Michiho, a je ozdoben i logem 1. FC Norimberk, jeho domovského klubu. „Pro nové tattoo usedá uvolněně, jako by ho nic nemohl vyvést z klidu. To se ale jen zdá – už pouhé sezení od něho hodně vyžaduje. Trpí totiž stejně jako jeho matka Huntingtonovou chorobou, nevyléčitelným onemocnění centrálního nervového systému, který jeho svaly nutí k samovolnému nekoordinovanému cukání,“ uvedl list. Před deseti lety to začalo plíživě, ještě před pěti lety mohl být s rodinou a pracovat jako automechanik, ale dnes na samostatný život nemůže ani pomyslet. Po ošetřování na klinice v Taufkirchenu byl umístěn v roce 2014 do specializovaného pečovatelského domova v Dorfenu.

„I když se v jeho životě v posledních deseti letech hodně změnilo, jedno přání zůstávalo - ,kerka´ AC/DC,“ pokračuje list. Před dvěma roky o tom vyprávěl ošetřovatelkám, ale splnit to nebylo jednoduché. Kvůli nekontrolovanému cukání ho šest tetovačů odmítlo, říká pečovatelka Christina Summerová (43). „Kmenový“ tatér její dcery Jennifer Henningové (26) Molnár, krátce "Manski", nakonec svou zákaznici vyslyšel. Nejprve byl k úkolu skeptický, ale osud a velké přání pacienta ho přesvědčily.
Smolka usedl do jeho křesla zcela klidný, a ještě uvolněněji působil, když mu Manski pustil jeho oblíbený hit kapely "Back in Black". Během dvaceti minut měl na ruce světoznámé logo AC/DC. „Honorář Manski odmítl – pro něho to prý žádná velká věc nebyla, zato pro Smolku ano,“ uvádí list. Christině Summerové řekl, že je to pro něho výhrou ve sportce – za AC/DC jezdil po celém Německu, ale jejich tattoo mu ještě chybělo… A když ho sestra pochválila, že je „zlatým kouskem stanice“, s úsměvem dodal: „A taky nejpotetovanějším…“

Na snímku jsou kolem Uwe Smolky zleva pečovatelky Christina Summerová, Sabrina Zaglauerová, jeho dcera Jennifer Henningová a tatér János Imre Molnár.

Muž z ledu

Po výkonu.Zdroj: Deník/repro ORF

Světový rekord v pobytu v ledu vytvořil v sobotu odpoledne před vídeňským hlavním nádražím plavec Josef Köberl z hornorakouského Grundlsee. „Se 34,4 stupně tělesné teploty hlídané spolknutým ,poplašným´ teploměrem, aby neklesla pod 32 stupnů, se v plavkách usadil do průhledné kabiny plné kostek ledu a opustil ji až po 2:08:47 hodiny. Starý rekord Číňana Songhao Jina byl 1:52 hodiny,“ píší OÖN. Podle nich nejspíš ještě mohl pokračovat. Pro jistotu si ale natáhl ponožky a šel se pomalu zahřát a vyšetřit do sanitky se 24 stupni. Na rekord dostal chuť v dubnu při show Barbary Karlichové, kdy ležel 1:08 hodiny ve vaně s ledem. V dalších plánech prý má proplavání Dunaje a Nilu v celých délkách…

Děvčata do chlapeckých sborů?

Správní soud v Berlíně bude příští pátek řešit, zda berlínský státní chrámový sbor má zůstat čistým chlapeckým tělesem, nebo zda musí přijmout dívku, píše PNP. Žalována je umělecká univerita (UdK), která sbor drží, žaluje devítileté děvče, respektive jeho matka. Holčička zpívala do loňského ledna v dětském sboru Komické opery Berlín a od února do srpna v chrámové pěvecké škole ve Frankfurtu. V listopadu matka požádala o přijetí dcery do berlínského státního sboru.

„Po přezpívání komise odmítla její přijetí mimo jiné s odůvodněním, že jí chybí základní předpoklad pro vzdělávání ve sboru. Její motivace pro vstup do něj prý nestačí,“ uvedl list. Matka míní, že odmítnutí dcery porušuje rovnoprávné užívání státních služeb a státní podpory. Omezování přístupu na chlapce nepřípustně diskriminuje dívky. UdK tvrdí, že pro nepřijetí uchazečky nebylo prvořadým její pohlaví, ale rozhodující bylo, že výběrovou komisi nepřesvědčila o mimořádném nadání, vysoké motivaci a odpovídající schopnosti kooperace, sociální interakce. Její hlas pak nezapadal do zvuku, o který chlapecký sbor usiluje… Obecně je pak častější odmítání přijímání děvčat kryto svobodou umění, míní univerzita.

Podle soudu se o přijetí dívky do tělesa povede soudní spor poprvé – dotyčný sbor je podle vlastních údajů nejstarším hudebním zařízením v Berlíně. Měl být založen knížetem Friedrichem II. Brandenburským v roce 1465 pod názvem "Singeknaben", Zpívající chlapci.