V závěrečné práci pojednal útěky před nacistickým terorem po válce. Při hledání informací našel také Simon-Wiesenthal-Center v Los Angeles a teď vykonává civilní službu v tamním Muzeu tolerance, píší OÖN. Na obdobných vzpomínkových místech v zahraničí ji tráví kolem 50 mladých Rakušanů.

Gschwandtner provází výstavami studenty a úzce spolupracuje s lidmi, kteří přežili holocaust a o svých zážitcích mladým vyprávějí. Natáčí s nimi také filmová interview, aby se jejich svědectví uchovala. „Práce s těmito lidmi na mne působí nejvíc,“ vypráví. „Na začátku jsem měl zábrany, protože jsem ze země, která si tehdy ,naložila´ velkou vinu, ale kontakt s těmi, kteří přežili, mi pomohl. Mnozí z nich jsou dodnes zatrpklí, ale většina dokázala z utrpení vyjít. Mohl jsem se od nich naučit něco důležitého: že když někdo něco takového prožije, je odpuštění to jediné, co pomáhá…“

V muzeu bude pracovat do konce července, pak by rád dva měsíce cestoval po Americe. Po návratu plánuje studium na odborné vysoké škole, nejraději v zážitkovém managementu nebo v oblasti fotografie.

(Vojny) neschopní sousedé

V Rakousku bylo z ročníku 1998 ze 40 500 branců 24,4 % vojenské služby neschopných. Ze schopných se ke službě se zbraní přihlásilo 56,1 % (17 200), k civilní službě 43,9 % (13 400). Ve Vídni byl poměr zájemců zbraň:civil 46,5:53,5, v Horních Rakousích 52,7:47,3. Nejméně neschopných má Vorarlberg (20 %), „slabší“ jsou v Horních Rakousích (26,2) a ve Vídni (28). Počet branců přitom stále klesá – z ročníku 1985 jich bylo 46 793, z ročníku 2001 už jen 37 007, píší OÖN.

Zima sirotků

Sobotka se sirotky, kterým pomohl.Zdroj: Deník/repro

Z iniciativy prezidenta rakouské Národní rady Wolfganga Sobotky (VP) tráví 20 sirotků z Ruska a Ukrajiny lyžařské prázdniny v jeho domovském Waidhofenu na Ybbsu v Mostviertlu, napsaly OÖN. Popud Sobotka našel při pracovních návštěvách v obou zemích, kdy přišel do kontaktu s humanitární organizací Malá srdce vedenou Pascalem Vayerem.

Tyto pobyty v Rakousku by se měly opakovat každoročně. Prvními opatrovanými jsou děti z oblasti Petrohradu a Kyjeva. Ve spolupráci s Malými srdci byli k pobytu vybráni chlapci a děvčata, kteří vynikli v učení nebo v pomáhání ostatním, což má být motivací dalším. Jejich návštěvu pokrývají výlučně finanční nebo věcné dary, poznamenává linecký list.

Bylo to natěsno

Až z toho skoro mrazí…Zdroj: Deník/repro PNP

V neděli dopoledne policie rekonstruovala nebezpečné předjíždění českého řidiče s kamionem na B12 u Freyungu (náš web opakovaně informoval).

Jak to vypadalo.Zdroj: Deník/repro PNP

Použila pro to onen autobus, který tehdy jel v protisměru riskantního manévru, a dva typově stejné náklaďáky. „Metr po metru se vozidla přibližovala rychlostí chůze, až dospěla do vzájemné roviny a demonstrovala, jak těsné vzdálenosti mezi nimi byly,“ uvádí list. Znalecký posudek má nyní vážit výhledové poměry českého řidiče.

Za prací do jiných zemí

Počet pendlerů za prací do jiné spolkové země v Německu, než ve které bydlí, loni stoupl na 3.349.033. V posledních dvou desetiletích se zvýšil o asi 1,2 milionu, napsala PNP – v roce 1999 jich bylo 2.138.073. Loni dojíždělo z bývalých zemí NDR na západ 414.821 lidí, opačným směrem 173.544.

Vykradli muzeum za provozu

Spoušť v muzeu.Zdroj: Deník/repro PNP

V muzeu pravěku a středověku v Eichstättu došlo v neděli ráno ke krádeži – během otevírací doby, napsala PNP. Odcizeny byly jedinečné exponáty odhadem za asi 20 000 eur. Historická hodnota věcí je ovšem nenahraditelná… Tři vitríny byly zničeny částečně hrubým násilím, bezpečnostní sklo pachatele nezastavilo. Sebrali několik sbírek římských mincí z let 90 až 250 našeho letopočtu a drahou kopii keltského meče. Nelze ji pořídit znovu, originál není dostupný, uvedl předseda místního historického spolku Albert Günther. Obdobné to je u mincí a vedení muzea je přesvědčeno, že výběr kořisti nebyl náhodný. Do objektu pachatelé vstoupili jako platící návštěvníci a vyčkali momentu, kdy v hale nikdo nebyl. Pak to šlo rychle… Než dozor krádež zjistil, byli zloději pryč.

2000 psů za humny

Z Haidmühle.Zdroj: Deník/repro PNP

V malé pohraniční obci Haidmühle s asi 1500 obyvateli bylo od čtvrtka do neděle mistrovství světa psích spřežení, informuje PNP. Startovalo 237 musherů z devatenácti zemí a s asi 2000 psy. Z Čechů byli nejúspěšnější Štěpán Krkoška z Frýdeckomístecka a Zdeněk Kůrka z Ráječka, kompletní výsledky jsou na http://haidmuehle2019.de.