„Česko-německo-rakouský společný projekt má objem nákladů téměř 200 000 eur a je financován sedmi podpůrci. Stavebníkem je právně znovuvzniklá fara Cetviny administrátora Pavla Šimáka z Kaplice, podporovaná stavebním úřadem budějovické diecéze v Českém Krumlově,“ píše list v článku „Poslední zůstatek pohraniční vísky vymazané v průběhu tragických událostí“.

Projekt koordinuje podle deníku Fórum budoucnosti Freiwald, platforma obcí Grünbach, Leopoldschlag, Rainbach, Sandl, St. Oswald a Windhaag. „Záměr podpořili dobrovolníci - stavební experti z Rotary klubů Freistadt a Budějovice s pomocí tlumočníků. Spolek bývalých německých farníků v jižních Čechách, Víra a domov, je jim důležitým partnerem,“ uvedly OÖN.

Rozvíjejí, že poloha přímo na Malši mezi kamenným mostem v Mairspindtu a 300 metrů vzdáleným dřevěným mostem u Lexova mlýna v Hamrech dělá Cetviny oblíbeným výletním cílem. „Jako Fénix z popela prezentuje se gotický kostel se až 600 let starými freskami na území zničeného trhového místa s někdejšími sto domy,“ popisuje list.

Pokračuje, že paralelně s renovací je v projektu Pamětní místo Cetviny probádávána a zpracovávána pohnutá historie místa. V roce 1931 tady žilo 523 Němců a 29 Čechů. V době mezi válkami profitovali z pašování tabáku, sacharinu, textilu a obuvi. Druhá světová válka tu skončila chaosem. Asi třetina Cetvinských uprchla přes Malši do Mühlviertlu. Český komisař Josef Chýle (podle Kohoutího kříže celní úředník, který se spíše zastával německých obyvatel) chránil ty, kteří zůstali, před přehmaty ,rudých gardistů´. V roce 1951 prohlásili komunisté Cetviny ,zakázanou zónóu´ a v roce 1956 byly srovnány se zemí. 2. srpna 1990 byla pohraniční jednotka rozpuštěna a kasárny s kostelem zůstaly jako památníky režimu nepráva…, končí linecký list.

Vláda připlatí na renovace

Od září připlácí referát životního prostředí hornorakouské vlády občanům, kteří chtějí dát porouchanému elektrospotřebiči ještě jednu šanci a nechají jej opravit u registrovaného odborníka, 50 procent nákladů, maximálně 100 eur na domácnost za kalendářní rok, píší OÖN. Licenci má v zemi 352 opravářů. Vláda se tím snaží snížit množství vyhazovaného nebezpečného odpadu a pomoci umírajícím opravárenským živnostem. Zatím bylo proplaceno tisíc žádostí celkem 71 000 eury. 26 % připadlo na pračky a myčky. Na skládky tak šlo o asi 40 tun odpadu méně. (www.land-oberoesterreich.gv.at)

Pátrají v domě mrtvého

Jak jsme na webových stránkách opakovaně uvedli, v listopadu byla nedaleko Nové Pece nalezena neoblečená mrtvola 69letého muže z oblasti obce Laberweinting (okr. Straubing-Bogen). Jak policie zjistila, byl obětí násilného činu, připomněla 12. února PNP. „V rámci vyšetřování je od úterního rána prohledávána bývalá usedlost zemřelého, ve které žije jeho manželka,“ uvedl list. Jak sdělil tiskový mluvčí policejního oprezídia Dolní Bavorsko Johann Lankes, nasazeni jsou úředníci kriminálky ve Straubingu a bavorská zásahová jednotky. K dalším detailům se vzhledem k probíhajícímu vyšetřování nechtěl vyjadřovat.

Přibyli jim orli

V Rakousku bylo loni pozorováno 54 orlů královských. Ve skutečnosti jich tu může žít až sedmdesát, napsaly OÖN. Číslo zjistili ochranáři zvířat BirdLife a WWF lednovým pozorováním více než 500 dobrovolníků z Rakouska, Česka, Maďarska, Slovenska, Srbska a Rumunska. Ti spočítali celkem 538 orlů. Loni jich bylo v pannonském prostoru 462.

Budeme hosty v Linci

„Dobrý den“, „Na shledanou“ či „Na zdraví“ bude 16.-18. května slyšet v lineckém vnitřním městě častěji, napsaly OÖN. „Hostem tu totiž budou jižní Čechy a představí mnoho zajímavého o regionu hraničícím s Horními Rakousy,“ uvedly.

K akci se spojily mimo jiné rakouské zastoupení agentury CzechTourism, české velvyslanectví, agentura Czech Trade a linecký City Ring. „Koncentrujeme se kromě jiného na to nejcennější, čím můžeme náš region představit, totiž na kulturní a turistickou nabídku,“ cituje deník jihočeskou hejtmanku Ivanu Stráskou. List dodává, že na třídenní akci organizátoři očekávají na 300 000 návštěvníků. Hlavní náměstí bude centrem jihočeského kulinářství a předvádění tradičních řemesel, Promenade se promění ve středověkou vesnici, na Landstrasse „potečou“ jihočeská piva a prodejci nabídnou třeba dřevěné hračky, Náměstí Martina Luthera bude zadáno moderní a dynamické stránce regionu, počítá se s odpočinkovou a hravou zónou…

Poplavou pro zdravotní klauny

V „zážitkové oáze“ Ebelsberg v Linci bude 2. března od 11 do 16 hodin benefiční plavání. „Z každé uplavané délky bazénu půjde příspěvek Zdravotním klaunům Horních Rakous,“ píší OÖN. Zúčastnit se mohou amatéři i „profesionálové“, vstup na plovárnu bude zdarma. „Plavecký styl si každý může zvolit a plavat, jak dlouho bude chtít, radost ze sportování a přínos dobré věci jsou v popředí, “ říká vedoucí CliniClowns OÖ a divadelní pedagog Uwe Marschner. Nejpilnější plavci budou odměněni poháry, k vyhrání budou permanentky do bazénu, na zimní stadión a wellness.

Pokuty „rodičovským taxikářům“?

V Pockingu (okr. Pasov) chtějí v budoucnu pokutovat rodiče, kteří dovážejí děti až před vchod do zdejšího gymnázia a způsobují tak každé ráno dopravní chaos, oznamuje PNP. Rozhodnutí prý uzrálo v pondělí, po kontrole parkoviště pro učitele, kam je vjezd ostatním účastníkům provozu zakázán. „Protože v místě se pohybuje mnoho žáků pěšky a na kolech, dochází tu podle policie často ke kolizním situacím,“ píše list. Hlídky budou prostor více střežit a hříšníky pokutovat.

Pečování „na černo“

„Statisíce seniorů jsou v Německu opatrováni doma pečovatelkami z ciziny,“ uvedla PNP. „Bez nich by se domácí péče v mnoha místech zhroutila. Až na málo výjimek pracují tito pomocníci načerno…“

Jako příklad list zmiňuje jistou Andreu K., „která je spokojena, a její 91letá dementní matka prý také“. Už tři roky se o ni v prostředí domova starají Polky ve věku 27 a 51 let, které se u ní střídají po třech měsících – déle by nesměly v Německu zůstat. Andrea K. je získala přes německou agenturu, která spolupracuje s obdobnou zprostředkovatelnou v Polsku. Ta má obě pracovnice pod smlouvou.

„To je ovšem výjimka,“ pokračuje PNP. „Jen asi deset procent z asi 600 000 zahraničních pečovatelek, které žijí v německých domácnostech, má podle odhadu Svazu pro domácí péči smlouvu a odvádí sociální pojištění, zbytek pracuje na černo. Institut užitého hospodářského výzkumu IAW uvádí ve studii z roku 2017 opatrování seniorů na třetím místě stínové ekonomiky, po stavebnictví a řemeslech.“

Ředitel Svazu domácího opatrování a péče (VHBP) Frederic Seebohm požaduje skoncovat s „moralizující kritikou“. Kdyby nebylo zahraničních pečovatelek, „pak by bylo rázem třeba 250 000 až 300 000 dodatečných stacionárních pečovatelských míst,“ říká. Tyto „pracovní poměry“ podle něho nemají alternativu. O to podivnější prý je, že politika strká hlavu do písku, trpí 90 procent černé práce a nechce nastolit žádnou právní jistotu.

Výtku údajné vykořisťující 24hodinové služby pečovatelek Seebohm odmítá studií, podle které je čistá pracovní doba pečovatelky průměrně 6,75 hodiny. O skutečném nonstop nasazení se prý nedá mluvit, to by podle něho většina pracovbnic ani neakceptovala a rychle by dala výpověď, protože pečovatelky jsou velmi ceněné - „mocenské vztahy se změnily“, cituje ho PNP.

„Pro svazy jsou zahraniční pečovatelky živou skutečností znevažovanou politikou a nenahraditelným pilířem profesionální péče,“ pokračuje list a vrací se k příkladu Andrey K. Ta půl roku o matku pečovala sama a skoro to vzdala. Do ústavu maminku ale dát nechtěla a pokusila se kontaktovat agenturu. Totéž by doporučila každému…

140 hodin v kolonách

Mnichovští řidiči loni prostáli nejvíc hodin v zácpách v celém Bavorsku – průměrně 140 hodin, píše PNP. Horší to bylo jen v Berlíně – 154 hodiny. Deset nejucpanějších měst v Německu mělo průměr 120 hodin v kolonách. Z Bavorska se mezi ně dostal ještě Noŕimberk se 107 hodinami.

Učitelé docházejí

Potřeba nových učitelů v Rakousku bude nejnaléhavější letos, uvedl linecký Volksblatt. Hlavně kvůli penzionování bude třeba nově obsadit 3900 ze 110 000 míst, řekl na interpelaci NEOS ministr školství Heinz Faßmann (ÖVP). Pak potřeba obměny poklesne – v roce 2025 na asi 3300 míst, roku 2030 už „jen“ na 2700.

Ve školním roce 2016/17 vystudovalo pegagogické školy 3800 lidí, z toho 1800 pro první stupeň, a univerzity 2200, z nich ale navazující praktikum vykonalo jen 1900. Podle schválené reformy teď budou učitelé pro základní stupeň muset muset místo tříletého bakalářského studia absolvovat čtyři roky a rok masterského vzdělávání. Na univerzitách budou mít místo devíti deset semestrů.

Rakušanů je 8 859 992

K 1. lednu 2019 žilo v Rakousku 8 859 992 lidí, o 47 725 (0,43 %) víc než rok předtím, napsal Volksblatt. Růst se tedy zpomalil, v roce 2017 byl +0,56 %. Loňský byl nejmenší za posledních sedm let. Se začátkem tohoto roku žilo v Rakousku 1 439 401 cizinců (přibylo jich 43 521). Bylo jich tedy 16,2 % (ve Vídni 30 %), nejvíc Němců 192 462, Srbů 121 547 a Turků 117 262. Nejvíc lidí přibylo ve Vorarlbersku – 0,63 % a v Horních Rakousích 0,59 %. V Korutanech přibylo jen 85 osob (+0,02 %). Z hlavních zemských měst ztratil občany jen Innsbruck (-0,25 %).