Dr. Jörg Müller z Národního parku Bavorský les a skupina expertů malých savců z Mnichova, Augsburgu a Kasselu sázejí při hledání na pomoc obyvatelstva. „Apelují především na majitele koček mezi čtenáři PNP, aby dali pozor na to, zda jejich zvířata nepřinesou domů ulovenou myšovku. Pokud by takový úlovek nemohl být zajištěn až do příjezdu spolupracovníků projektu, mohl by jako důkaz posloužit digitální snímek kořisti," uvádí list.

To je ona, myšovka! Přibližuje, že nejnápadnějším znakem hlodavce dlouhého šest až sedm centimetrů je černý, tři milimetry silný pruh od hlavy po ocas. Tato noční myš má nápadně dlouhý ocas – jedenapůlkrát delší než tělo.

„Aby se stav vzácné myši dál neohrožoval, usilují vědci o její živé odchycení do bezpečných pastiček, plastikových trubek zapuštěných 20 centimetrů do země a vybavených potravou a materiálem k hnízdění, z nichž hlodavec nevyskočí. Pasti budou několikrát denně kontrolovány," pokračuje list a dodává, že pokud by někteří čtenáři výskyt myšovky zadokumentovali, bude mezi ně vylosována celoroční rodinná permanentka pro návštěvu známé stezky korunami stromů v parku.

Posedlí mobily

Počet vydaných SMS karet pro mobily, tablety atd. v Rakousku loni stoupl o 3,94 procenta na 13,4 milionu. „Prosíťování" v přepočtu na počet obyvatel je tedy 159procentní, napsal deník OÖN.

Sloužit místo vojny

Rakouská vláda představila balíček opatření ke zatraktivnění civilní služby. Očekávaným 13 000 „civilkářů" má být kromě nasbírání osobních zkušeností ze zvolené činnosti nabídnuta i možnost získat v ní odbornou kvalifikaci. Dosud tuto šanci mělo jen asi 6100 sloužících u záchranné služby. 1700 eur ze 2600, které toto vzdělávání stojí na osobu, nese stát.  Od 1. října by se této výhody mělo dostat i zařízením činným v dalších odvětvích zdravotnictví a péče o postižené a pracujících s dobrovolníky. Nemůže však jít o „svépomocí upletené kurzy",  nýbrž o řádné schválené kvalifikační programy výchovy v rozsahu minimálně 150 hodin. Vláda očekává od připravené dotace ve výši pěti milionů eur, že s její pomocí získá víc mužů pro sociální povolání, píší OÖN.

Atraktivnější bude také tzv. dobrovolný sociální rok, který si loni zvolilo jen 460 lidí, z toho 90 procent žen. Dvanáctiměsíční projekt má být plnohodnotně započítán jako rok civilní služby a být otevřen i pro záchranné složky. U nich by sociální rok mohly absolvovat i ženy, pro které je civilní služba uzavřena.

Na Urfahru bude živo.Velejarmark na Urfahru

V sobotu v 10 hodin začne slavnostně devítidenní 196. ročník jarmarku na Urfahru, na levém břehu Dunaje v Linci. Městská radní Susanne Wegscheiderová očekává, že přiláká  půl milionu návštěvníků. Program má kromě tradičních atrakcí také řadu novinek. Patří k nim „rychlotoče a volnopády" „Drop Zone Tower" a „Sky Shot", ale třeba také „vesnička dobrot", stylizovaná dřevěná stará chata s předzahradou  na místě bývalého hudebního pavilonu, kde se budou podávat klasické svačinky. Součástí je opět řemeslný veletrh Costuma, v němž má tentokrát velký prostor nábytek. Ve čtyřech halách a na volné ploše bude 226 výstavních stánků. Atrakce v zábavním parku budou první hodinu po zahájení zdarma. K vrcholům budou patřit ohňostroje v sobotu a 2. května od 21.45 h, odpoledne seniorů 29. dubna od 14 hodin v Evropské pivnici a den rodin 2. května se slevami. Jinak půllitr piva stojí 4,50 eura, půlka kuřete 8,20, klobása 4,50.

Zemská radní Hummerová se zvídavými girls.Dívčí den lákal

Při „Girls Day" v Horních Rakousích zavítalo do 345 zúčastněných firem asi 1800 děvčat se zájmem o řemesla, techniku a přírodní vědy, aby získaly orientaci k případné volbě povolání. Tradiční akce byla otevřena i pro chlapce. Mnohé firmy už předtím navštívily školy  s předběžnými kratšími informacemi o oborech. Na snímku je zemská radní Doris Hummerová při setkání s děvčaty, která se přišla podívat do výroby hasičské techniky Rosenbauer v Leondingu.

Straší Černobylem

„Ještě dnes, přesně 27 let po černobylské tragédii, lpí na Bavorském lese stále dědictví této katastrofy," napsal páteční pasovský deník PNP s tím, že pracovníci zdejšího národního parku mají její následky pravidelně před očima. „U každého uhynulého zvířete zkoumáme radioaktivní zátěž," říká mluvčí parku Rainer Pöhlmann. Ta obzvlášť dopadá podle něho na černou zvěř. Podle zprávy parku a Platformy proti Temelínu je 95 procent prasat v parku nadále silně zatíženo isotopem cesium 137. V okrese Freyung – Grafenau je to mezi 2000 a 5000 becquerely na kilogram. „Hraniční limit u masa pro konzum je 600 becquerelů," uvádí list. Nejpostiženější je území mezi Bavorskou Železnou Rudou a lyžařským centrem u obce Lindbergu v okrese Regen, kde bylo u prasat naměřeno až 10 000 becquerelů.  Zdravotní následky zvířat samotných nejsou zjišťovány, ale přinejmenším na jejich rozmnožování to podle Pöhlmanna nemá vliv.

Padlá prasata v parku i kvůli radiaci nenechávají ležet, ale svážejí je k odstranění. Přezkoumávají i radioaktivní zátěž dalších druhů zvířat, třeba vysokou a srnčí, a zjišťují, že u nich je nižší. PNP pro srovnání připomíná, že podle spolkového úřadu ochrany před zářením konzum 200 gramů lesních hub odpovídá radioaktivnímu zatížení pasažéra letu z Frankfurtu na Kanárské ostrovy. A ještě jedno srovnání – radioaktivita těla člověka z přirozeného vlivu isotopů kalia 40 a uhlíku 14 vykazuje 4000, ev. 3500 Bq.