Projednával případ muže z Dolních Rakous, který předal v roce 2018 revolver nevyléčitelně nemocné manželce trpící tumorem a ona se s ním zastřelila. Vdovec byl odsouzen k deseti měsícům podmíněně.

Podnět k ústavní instanci podal se čtyřmi dalšími stěžovateli, z nich dvěma rovněž smrtelně nemocnými.

„Odporuje Ústavě bez výjimky zakazovat jakýkoliv způsob pomoci k sebevraždě,“ řekl senát. Nedotčený naopak ponechal delikt usmrcení na vyžádání. Podle něj není rozdílu mezi odmítnutím život prodlužujících lékařských postupů pacientem nebo jeho vůli ukončit život s pomocí třetího, například rodinného příslušníka. Politici teď mají čas do 1. ledna 2022 normu upravit v intencích rozhodnutí soudu.

Právo na důstojné zemření odůvodnil právní zástupce stěžovatelů Wolfram Proksch právem na privátní a rodinný život, který zaručuje Evropská konvence lidských práv. Soud doplnil ještě Saintgermainskou smlouvou po skončení první světové války, která dává základní právo na sebeurčení, rozhodování o sobě, k čemuž patří jak svobodné utváření bytí, tak ukončení života. Privátní autonomie a povinnost chránit život stát zavazují k tomu, aby asistovanou sebevraždu připustil. „V jakém rozměru, ještě není pevně stanoveno,“ pokračuje deník. Dosud byli trestem ohrožováni i příbuzní, kteří těžce nemocným pomáhali vycestovat do Švýcarska, aby tam možnosti pomoci v umírání využili. Podle profesora trestního práva na linecké Keplerově univerzitě Aloise Birklbauera je nyní situace v Rakousku srovnatelná se švýcarskou.

Prezident Lékařské komory Thomas Szekeres se obává, že nyní „starší a nemocní lidé muset budou pod tlakem ospravedlňovat svou existenci a vůli žít“.

Ohrožena domovní svoboda?

V pátek měla rakouská Národní rada projednat novelu zdravotnických zákonů. Původně návrh obsahoval i zmocnění policie ke vstupu do obydlí ke kontrole dodržování karantény. Po bouři opozice byla pasáž přes noc opravena, píší OÖN. Orgány mohou ke kontrole vstupovat jen do podniků a dopravních prostředků, vyžaduje-li to naléhavě boj s pandémií. Do privátních prostor nesmějí.

Vystavují jesličky

K jesličkám do Lince!Zdroj: Deník/OÖN

Linecký spolek Přátel jesliček připravil i v časech covidu vánoční výstavu. Přemístil ji do prázdného obchodního místa na Landstrasse 47, kam se srovná kolem stovky sestav. Nejmenší se vejdou do ořechu, jak prozrazuje předseda Michael Thomasberger (65). On sám osobně pracoval šest týdnů na „trpasličích jesličkách“, které budou mít na výstavě premiéru. Model je tak uspořádán, že se může měnit podle ročních období: k Velikonocím zastupuje skupinu svatých zaječčí rodina, v létě se objeví trpaslík-senior…

V „covidovém“ roce bude při výstavě zřízen zvláštní poštovní úřad se dvaceti příležitostnými známkami. Fungovat začne 14. prosince od 13 do 17 hodin. (www.linzer-krippenfreunde.at)

Na snímku jsou Otto Vierhauser, Uschi Vachon a Michael Thomasberger. Foto Deník/OÖN/privat

Padl zákaz šátků na školách

Rakouský ústavní soud zrušil zákon, který od podzimu zakazoval nošení šátků žákyněmi do 10 let na základních školách. Soud konstatoval, že norma postihuje určitou víru, islám, bez bližšího odůvodnění. To odporuje náboženské a světonázorové neutralitě státu.

Stížnost podaly dvě islámské děti a jejich rodiče. Vidí porušení zásady rovnosti, když byl zakazován hidžáb, nikoliv ale židovská kippa nebo patka sikhů.

Šéf hornorakouských Svobodných Manfred Haimbuchner řekl, že rozhodnutí je třeba akceptovat, ale je „civilizačním krokem zpátky“. Zemský vedoucí lidovců Wolfgang Hattmannsdorfer vyslovil „při veškerém respektu k rozsudku“ neporozumění. Pokrývka hlavy u dětí je podle něho symbolem útisku. Islámské náboženské společenství hovoří naopak o „konci populistické politiky zákazů“.