Demonstrace na podporu prezidenta Erdogana, které se minulý víkend konaly také v Linci, přivedly hornorakouského radu pro integraci Rudiho Anschobera k záměru zásadně přepracovat nejpozději do listopadu linii podpory tureckým spolkům, píší OÖN.

Olej do ohně podle listu přilil Hakan Gördü, místopředseda Erdoganovi blízké „Unie evropsko-tureckých demokratů" (UETD), která demonstraci svolala, když na twitteru vzkázal „všem, kteří využívají další příležitosti napadat AKP (strana tureckého prezidenta), Turecko nebo islám, aby se šli společně vy…". Gördü poté z funkce odstoupil a postěžoval si na polarizaci debaty.

„Erdoganovu kurzu mají blízko také ATIB, ALIF a unie islámských kulturních center Suleymanci, což jsou v Horních Rakousích turecké spolky s největší členskou základnou," pokračuje list a připomíná, že ATIB dostal loni od zemské vlády pod titulem pomoci k integraci 28 335 eur, ALIF 11 000 eur. Zadotovány byly ale i vládě kritické turecké organizace jako ADA (6000 eur) nebo střešní svaz alevitských spolků (18 500 eur).

Anschober ve středu oznámil přezkum tohoto programu. „Nejvyšší premisou každé podpory musí být, že akceptuje integrační směrnice Horních Rakous," zdůraznil. Demonstrace na podporu Erdogana podle něho v souladu s touto linií nejsou. „Fotografie z těchto akcí mne zranily. Není možné, aby turecká vnitřní politika byla praktikována na našem území," řekl.

Designovaný prezident islámského náboženského společenství v Rakousku Ibrahim Olgun, který sám pochází z ATIB, demonstrace obhajuje: „Nepatří snad k občanským právům v této zemi, moci vyjít na ulici a mírumilovně demonstrovat?! Nesmí se to?" řekl. Uvažované znovuzavedení trestu smrti v Turecku prý ale odmítá - neodpovídá demokracii.

Po neohlášených demonstracích Erdoganových příznivců nechává ministr vnitra Wolfgang Sobotka (VP) přezkoumat shromažďovací právo, pokračují OÖN. Kancléř Christian Kern (SP) svolal na čtvrtek zástupce islámského náboženského společenství a dalších složek „k hledání smysluplného demokratického zacházení". Na směšování politických a náboženských motivů při demonstracích podle svých slov reagoval „určitou nevolí".

Hladovkou k azylu?

Ani po dvou týdnech „církevního azylu" nechtějí běženci z Balkánu dobrovolně opustit faru St. Emmeram v Řeznu. 36 dětí a dospělých, mezi jinými z Albánie, Makedonie a Srbska, se podle mluvčí skupiny Albany Ademiové cítí být pod tlakem katolické církve. „Chce, abychom faru opustili, ale my jsme uzamkli dveře," řekla Ademiová.

Podle některých médií uprchlíci ohlásili, že zahájí hladovku, aby si vynutili povolení k trvalému pobytu. Před farou proto posílila svou prezentaci policie. Marco Müller z hornofalckého prezídia ale dementoval tvrzení Bavorské rady pro uprchlíky, že faru mají násilně vyklidit. Také řezenské biskupství ujistilo, že o žádný takový zákrok nepožádalo.

Jak náš list opakovaně informoval, uprchlíci se uchýlili začátkem června do dómu v Řeznu a téměř týden v něm pobývali, než přešli na faru. „Akcí si chtějí vynutit právo pobytu v Německu a protestovat proti posouzení balkánských států za země bezpečného původu," opakuje PNP.

V osobním bankrotu

Kolem 693 000 lidí v Německu čeká na to, až po osobní insolvenci odstartuje budoucnost bez dluhů, píše PNP. Momentálně se nacházejí v oddlužovací fázi a musí své příjmy nad hranici nezabavitelnosti odevzdávat insolvenčním správcům, což zpravidla trvá šest let. Pak je jim zbytek dluhů škrtnut, stejně jako je tomu v Čechách.

Nejvíc privátních úpadců je v Severním Porýní – Vestfálsku, téměř 172 000. V poměru k počtu obyvatel jsou ale nejzatíženější Brémy (141 oddlužujících se na 10 000 obyvatel), Dolní Sasko (112) a Hamburk (111). Nejméně, 60, jich je v Bavorsku a v Bádensku-Württembersku.

Šlapali 24 hodin.Zdroj: Deník/reproTo se fakt našlapali!

Cyklistickou 24hodinovku štafet v Kelheimu, údajně největší v Německu, vyhrál tým "Ernstl's Sport Racing Team" Josefa Stadlbauera z Mühlviertlu. Na startu bylo 1400 sportovců.
Pětičlenná družstva závodila na těžkém okruhu 16,5 kilometru. Rakušané nakonec vyhráli sprintem Simona Kislingera o dvě délky kola. Zdolali v 56 kolech 916 kilometrů s výškovým rozdílem 10 000 metrů, píší OÖN.

Setkání na Šumavě

Pod tímto titulem má znovu ožít historie a kultura příhraničního regionu, napsaly OÖN. 30. července bude v kostele sv. Jana z Nepomuku ve Zvonkové tématický den „Jdu lesem". Od 14 hodin bude opat Martin Felhofer z kláštera Schlägl celebrovat mši, od 16 hodin budou vydavatelé Klaus Johann, Vera Schneiderová a Gerhard Trapp prezentovat knihu "HinterNational" Johannese Urzidila, jednoho z nejvýznamnějších německy mluvících pražských spisovatelů. V 18.30 bude následovat dokumentární film „Hluboké kontrasty" Lenky Ovčáčkové.

Nebezpečně dlouhá jízda

„Při kontrole tahače s návěsem 54letého českého řidiče na silnici B 310 v úterý ve 21.05 hodiny ve Freistadtu zjistila dálniční policie z Neumarktu 27 závažných prohřešků," napsaly OÖN. Mimo jiné zjistila, že šofér jel toho dne na tři karty řidiče a měl za sebou do kontroly už třináct hodin za volantem. Při kontrole prý muž s kartou manipuloval a když mu prokázali, že jel ještě na jiné, vydal zbývající dvě. Po sečtení dat bylo zjištěno, že během 28 dnů 27krát porušil předpisy. „Policisté mu stanovili kauci ve výši 4000 eur a zakázali mu další jízdu," uzavírají OÖN.