Na této maratonské trati se rivalové přímo neutkali, každý účastník si totiž řekl, jakou trať chce absolvovat, a Kaarma se rozhodl pro 1700 metrů. V mezičase na kilometru byl za Wandratschem o zhruba 75 metrů. Svých 1700 m zdolal za 25:42, k čemuž PNP poznamenává, že Wandratschův světový rekord na míli (1610 m) je 21:38…
Bavorský plavec startoval v Tallinu i na 450 metrů, které ve vodě 1,7 stupně zdolal za 5:48 minuty. Za světovým rekordem Kaarmy zůstal tři sekundy. Kaarma byl v tomto závodě až třetí časem 6:16.
„Je to už podruhé, kdy mu nebyl uznán světový rekord," píše PNP ke kilometrovému závodu. „Při britském mistrovství, kdy plaval 12:39, měla voda 5,4 stupně a byla tedy o půl stupně teplejší, než pravidla připouštějí…"

Třetí v Evropě

K excesivnímu pití inklinuje kolem 200 000 Rakušanů. Podle čísel OECD vypijí občané této země 12,2 litru čistého alkoholu na hlavu za rok, o 1,1 litru víc, než je průměr Evropské unie. Víc než naši sousedi „lijí" jen Litevci (12,7) a Estonci (12,3 litru). Klasická vinařská Francie vykazuje 11,8 litru, Itálie je proti Rakousku poloviční se 6,1 litru.
Jen každý třetí dotazovaný v rakouském průzkumu řekl, že za uplynulý rok žádný alkohol nepil. 39 procent mužů a 15 procent žen pije dvakrát až třikrát týdně nebo častěji. Jen každý třetí sáhne po skleničce pouze jednou za měsíc. Devět procent přiznává, že se nejméně dvakrát do měsíce důkladně opijí. V přepočtu na obyvatele by to bylo 650 000 lidí, píší OÖN.

Zveřejní dotace?

Od roku 2007 mají země EU povinnost zveřejňovat na internetu jména příjemců a výši dotací vyplacených z fondů unie. V roce 2010 Evropský soudní dvůr označil tuto povinnost vůči soukromým osobám za nepřípustnou a tuto praxi zastavil. Od té doby jsou i v Německu zveřejňovány jen dotace velkým podnikům. Nové nařízení EU se ale vrací ke starému pořádku, píše PNP. Musí být tedy zveřejněno jmenovitě všech 256 000 samostatně hospodařících, z 90 procent rodinných farem, kterým byly příspěvky vyplaceny.
Proti tomu protestuje mimo jiné dolnobavorský poslanec Evropského parlamentu Manfred Weber (CSU). V dopise komisaři pro zemědělství Philu Hoganovi se obává, že nové pravidlo by mohlo vyvolat obdobně jako před rokem 2010 závistivou diskusi v obci a se sousedy příjemců dotací. Upozorňuje, že ti museli akceptovat řadu podmínek a omezení speciálně ekologických, mají dokumentační povinnost a jsou odpovídajícím způsobem kontrolováni. Při nedodržování pravidel jsou jim dotace kráceny. Weber proto požádal Evropskou komisi o nové zvážení.
V odpovědi Weberovi ale Hogan novou směrnici obhajuje, pokračuje PNP. Nejnovější reforma společné evropské agrární politiky vyžaduje takovouto transparenci. Malý úspěch ale Weber zaznamenal – podle něho komise upravila normu tak, že od povinnosti zveřejnění osvobodila příjemce částek nižších než 1250 eur. „Budeme ale bojovat o zvýšení této hranice," říká Weber v deníku.

Zaplatí za moc mléka

Linecký Volksblatt uvedl, že ještě před zaniknutím tzv. mléčné kvóty, kterou EU stanovila před 30 lety k omezení nadprodukce mléka v členských zemích dostanou rakouští výrobci tučné pokuty za překročení limitů - podle odhadu ve výši 45 milionů eur. Mezi 1. dubnem 2014 a 31. lednem 2015 dodali rakouští výrobci o 6,3 procenta mléka víc než měli, tedy o 152 474 tun. Dosud nejvyšší pokutu museli zaplatit v roce 1998/99 – 47,6 milionu eur, dodává list.

824 nezvěstných

V Rakousku bylo k 5. březnu nezvěstných 824 osob – 452 dospělých, 225 mladistvých a 147 dětí. Často zmizeli beze stopy, poznamenává Volksblatt. Přesnější data nyní shromáždilo Kompetenční centrum pro nezvěstné (KAP) spolkové kriminálky.
Ukazuje, že v Rakousku jsou třeba mladiství, kteří byli nahlášeni jako zmizelí už v desítkách případů. „Smutný rekord drží jedinec, který ,zmizel´ už 61krát," uvádí deník. Zda jde o dívku nebo chlapce, úřad říci nechce. Většina mladých, kteří se „vypařili" před nějakým problémem, se uchýlila do různých záchytných útulků. Například v Linci a v Bad Ischlu se je pokouší kontaktovat a pomoci jim speciálně školení pracovníci, a podle vedoucí oddělení mezinárodní spolupráce spolkového kriminálního Regine Wieselthaler-Buchmannové je tato prevence velmi úspěšná.
V případě zmizelých dětí, třeba i unesených, podle šéfa KAP Stefana Mayera policisté užívají tzv. aging-metody, kdy počítač osoby na fotografii „zestarší", aby bylo pátrání snazší. Taková úprava trvá operátorovi prakticky celý den, poznamenává Mayer ve Volksblattu.
Řada lidí, většinou dospělí, nicméně „mizí" vědomě, cíleně, s tvrzeným právem na to „vypadnout", a daří se jim v novém místě dobře. „A když to nechtějí, nemůžeme o jejich pobytu hledajícím příbuzným nic říci," dodává pracovnice KAP.
Loni bylo v Rakousku oznámeno 7705 nezvěstných. Většina pátrání byla později odvolána, ale 249 případů nebylo objasněno. V pozadí 22 vyšetřovatelé předpokládají trestný čin. K 5. březnu bylo nejvíc nezvěstných ve Vídni – 280, nejméně v Burgenlandsku – 11.

Tragédie české lyžařky

V pátek zahynula 44letá lyžařka z Čech na dovolené v Nassfeldu v Korutanech po srážce se 63letým krajanem, napsal deník OÖN. Ten byl se zraněním kolena dopraven do nemocnice ve Villachu. Podle listu žena na sjezdovce upadla a vstávala. Další lyžař ji zahlédl pravděpodobně pozdě a narazil do ní.

Region bez bariér?

Smělý cíl si dal „leader-region" Mühlviertler Kernland: chce odstranit bariéry pro hendikepované, píše Volksblatt. Informační setkání s experty k tomu bude 30. března v Salzhofu ve Freistadtu. „Aktuálně je v Rakousku každý pátý člověk odkázán na bezbariérový přístup, do roku 2030 to bude skoro každý čtvrtý," říká předseda regionu starosta Erich Traxler.
Projekt podporuje Hospodářská komora. „Doporučuji majitelům či nájemcům i v souvislosti s novým zákonem, podle kterého musejí být provozovny do konce roku bezbariérové, aby si budovy nechali na tyto možnosti prozkoumat experty," říká okresní vedoucí komory Dietmar Wolfsegger a míní, že zlepšení podmínek přístupu bude pro ně i výhodou v soutěži. Malé a střední podniky dostávají na náklady bezbariérové úpravy padesátiprocentní příspěvek až do výše investice 25 000 eur.

Bavorům chutná

Každý druhý dospělý v zemi – 51 procent – má nadváhu, uvádí PNP ke Dnu zdravé výživy 7. března. Víc, než by podle BMS měli, váží 60 procent mužů a 41 procent žen. Muži mají při průměrné tělesné výšce 178 cm váhu 83,7 kg, ženy při výšce 165 cm asi 67,3 kg. Jen čtyři procenta žen a jedno procento mužů jsou chorobně hubení, z žen ve věku 18 až 19 let má podváhu každá šestá.