Sousedé si mezi sebou posílají běžence?

Linec - Nový rozměr v řešení uprchlické vlny zaznamenal linecký deník OÖN. Popisuje příběh více než 20 uprchlíků s dětmi z Afghánistánu, které u Marchtrenku vysadil převaděč po 20denní cestě z Turecka. Ve čtvrtek čekali na nádraží na vlaky do Německa. „Krátce předtím je dopadla policie," uvádí list. Jeden z běženců, Niser H., listu popsal, co se na strážnici údajně dělo. Nikdo se prý neptal po dokladech. Chtěli jen vědět, kam míří. „Potom nás naložili do aut a odvezli na nádraží," řekl H.
Někteří jmenovitě uvádění svědkové řekli, že sledovali zásah policie proti skupinám uprchlíků a jejich přepravu na oddělení. Viděli, že hlídka s azylanty na pár minut vešla dovnitř, a pak zase všichni vyšli. Svědek se ptal policisty, co teď s uprchlíky bude, a on mu měl říci, že dostali pokyn z Lince, aby je dovezli na nádraží. Sledovali akci dál a když policie od skupiny odjela, alarmovali známého z centra pomoci azylantům. Ten se postaral, že Afghánci dostali alespoň něco k jídlu a pití. Další cestující jim koupili jízdenky do Mnichova a cestovali s nimi do Lince. Tam počkali, až skupina nastoupí do railjetu do Německa, popisují OÖN.
„V zemském ředitelství policie nemají s tímto ,úředním jednáním´ problém," pokračuje deník. Líčení Nisera H. nicméně mluvčí odmítá – osobní data uprchlíků prý byla zaznamenána a byly jim odebrány i otisky prstů. Pokyn z Lince, že mají být odváženi na nádraží, mluvčí potvrdil s tím, že azylanti odtud měli jet zpátky do Maďarska. Obvykle prý policie transportuje dopadené skupiny autobusy na hranici, ale její kapacity toho dne byly zcela vyčerpány, cituje deník mluvčího. Možnost, že Afghánci nepojedou do Maďarska, ale do Německa, prý v tomto případě policie vzdala na vědomí. „Ve skupině byly také ženy a děti, a ty my nestrkáme jen tak ,z legrace´ do vězení. Nikoho nezadržujeme nepotřebně dlouho," řekl.
Linecký advokát a expert na azylové právo Helmut Blum nahlíží na jednání policistů z Marchtrenku kriticky. „Tyto osoby se zdržují v Rakousku očividně ilegálně, jedná se o porušení zákona o pobytu cizinců. Rakousko nemá právo je jednoduše přeposlat do Německa. To je porušení nařízení Evropské unie. Spolková republika má právo požadovat po Rakousku, aby tyto uprchlíky převzalo zpátky," řekl. Protože podle vlastních údajů v Rakousku žádat o azyl nechtějí, Rakousko by se v podstatě mělo postarat o jejich transport zpátky do vlasti. Jednání policistů by podle něho mohlo mít i služební důsledky, protože teoreticky napomáhali k ilegálnímu pobytu.
Evropou ovšem spíše než příběh z Marchtrenku „hýbe" tragédie uprchlíků, kteří se udusili v transportéru v Eisenstadtu. Mimo jiné také bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann podpořil požadavek rakouské kolegyně Johanny Mikl-Leitnerové na zřízení legálních cest uprchlíků z válečných regionů do Evropy, píše pasovský deník PNP. Podle Herrmanna to ovšem nesmí znamenat, že by běženci mohli libovolně a bez prověření putovat Evropou. Mělo by jít daleko spíš o vytváření tzv. „hot spots", nových přijímacích a rozdělovacích center v Řecku a v Itálii. „U těch, u kterých by tam byl zjištěn azylový důvod, by další cesta byla legální. Kdo by nárok na azyl nesplňoval, musel by být už odtud vrácen do vlasti," precizoval Herrmann pro PNP svou představu.

Stárneme

Člověk narozený v roce 2013 se v průměru dožije 71,5 roku. „V roce 1990 byla očekávaná délka života jen 65,3 roku," uvádějí OÖN z výzkumu publikovaného v časopisu The Lancet, který sbíral data ve 188 zemích. Jsou mezi nimi enormní rozdíly. „Chlapec, který se předloni narodil v Horních Rakousích, má před sebou teoreticky průměrně 79,16 roku života, děvče 84,35 roku," rozvádí list. V Lesothu je očekávaná délka života jen 48,3 roku. Velké rozdíly jsou ale i v sousedících zemích – v Thajsku je 75 let, vedle v Laosu 65,8. Šanci žít nejdéle mají Japonky – 87 let, z mužů Islanďané – 81 let.
OÖN poznamenávají, že stoupá průměrná délka života, ale s ní také doba, kterou lidé na konci promarodí či stráví jako hendikepovaní. V Německu proto například užívají pojmu „očekávaná doba zdravého života", a ta je dnes 68,8 roku. Tu „statistickou" zkracují nejčastěji nemoci krevního oběhu, plic, mozkové příhody, bolesti zad a hlavně u mužů dopravní nehody. U žen jsou zase častější deprese: výskyt psychických onemocnění se v posledních dvaceti letech více než zdvojnásobil. V průmyslových zemích umírá asi 15 procent lidí na rakovinu a 22 procent na nemoci srdce.

Našla si pěkné peníze

Poctivá žena z Klagenfurtu odevzdala loni 1. srpna na úřad ztrát a nálezů 24 000 eur. „Byly ve velkých bankovkách a ležely v odpadkovém koši v parku," popisují OÖN. „Odkud byly, zůstalo dodnes nejasné, policie nevypátrala ani majitele, ani spojení s kriminálním činem. A protože se majitel do jednoho roku nepřihlásil, připadnou peníze nálezkyni."

Práci pro týrané ženy!

Ženský útulek v Linci a centrum ochrany před násilím v Horních Rakousích jsou partnery iniciativy financované privátními nadacemi, která má během tří let zprostředkovat ženám, obětem domácího násilí, zaměstnání zajišťující existenci, napsaly OÖN. Ministr sociálních věcí Rudolf Hundstorfer uvedl, že jde o první podobný projekt v celém státě. Odstartuje v září a mohou se jej zúčastnit ženy, které byly v uplynulých 24 měsících v kontaktu s ženskými domovem nebo ochranným centrem. „Z veřejných prostředků bude projekt uhrazen, jen bude-li úspěšný," uvádějí OÖN. V tomto případě to znamená, že nejméně 75 žen bude po třech letech sociálně pojištěno, bude vydělávat nejméně 19 517 eur hrubého ročně, pracovat alespoň 20 hodin týdně a jejich zaměstnání potrvá v rozhodném období alespoň dvanáct měsíců. Pak by cílová prémie činila 800 000 eur.
„Násilí na ženách způsobuje ročně hospodářské ztráty kolem 80 milionů eur," říká v listě zemská radní pro sociální věci Gertraud Jahnová. Značnou část z toho vyvolávají ztráta pracovní schopnosti, nezaměstnanost a vyplácené dávky sociální pomoci.

Dost teplý srpen

Po nejteplejším červenci v historii měření je srpen podle předběžné bilance rakouského centrálního úřadu pro meteorologii a geodynamiku čtvrtým nejteplejším měsícem v dějinách, zaznamenal linecký Volksblatt s tím, že série nadprůměrně teplých měsíců už tak pokračuje přesně rok.
Nejvyšší teplotu naměřili 12. srpna ve Wolkersdorfu v Dolních Rakousích – 38,2 stupně. V začátku srpna bylo ve Vídni a v St. Pöltenu po devět dnů za sebou víc než 35 stupňů. Rekordní počet takto horkých dnů za celé léto byl dosud v těchto městech pět a osm dnů, připomíná v listě klimatolog Alexander Orlik. Srpen byl také nejsušším od roku 1991, když celorakousky spadlo o 35 procent méně srážek než v dlouhodobém průměru.
Neobvykle slabá byla bouřková činnost. Srpen 2015 byl druhý nejslabší v historii měření výbojů od roku 1992, blesků bylo o 65 procent méně než v dlouhodobém průměru - „jen" 13.386. Pro srovnání, srpnový rekord z roku 2008 je 71.535 blesků.
V Bavorsku byl srpen se 196 litry deště na čtvereční metr nejsušší v historii měření (na snímku nábřeží Dunaje v Pasově). S průměrem 19 stupňů bylo toto léto druhé nejteplejší v historii. Dolní Bavorsko bylo s asi 800 hodinami svitu nejslunečnější oblastí v Bavorsku. Kitzingen v Dolním Francku zaznamenal 5. července a 7. srpna se 40,3 stupně celoněmecký teplotní rekord.

Za humny chybějí učni

Krátce před začátkem nového učebního roku je v Dolním Bavorsku neobsazeno ještě 980 vypsaných učňovských míst, o 30 víc než loni ve stejnou dobu, informuje PNP. Statistiku „odpružuje" skutečnost, že kolem 80 míst je rezervováno pro mladé azylanty. Hospodářské komory aktuálně registrují 6850 nově uzavřených učňovských smluv, téměř o 300 méně než koncem srpna 2014.

Potíže příhraničí

Zatím co velkoměsta dál rostou, bavorský venkov živoří. Podle deníku PNP je to obzvlášť patrné v Bavorském lese.
V Bavorské Železné Rudě na hranici s ČR odešel poslední lékař do důchodu před sedmi lety. Zavřel tu obchod s potravinami, základní škola je od roku 2011 prázdná a děti musí jezdit patnáct kilometrů do Zwieselu. „I prvňáčci musí vstávat v půl šesté," říká starosta této obce s 1000 obyvateli Georg Bauer. Průměrný věk je tu přes 60 let.
Vývoj v Bavorské Železné Rudě není ojedinělý. Od roku 2008 do 2013 obyvatelstvo německých velkoměst vzrostlo o 2,8 procenta, třeba ve Frankfurtu či Mnichově o sedm procent a víc. V distribučním území PNP rostou nejvíc Plattling, Eggenfelden, Pocking, Neuötting a Traunstein, ztrácejí Pasov, Burghausen a Trostberg. Ale nikde v Dolním Bavorsku neubývá tolik lidí jako v Bavorském lese, uzavírá PNP.

Propadlí internetu

Podle online průzkumu institutu marketmind u 1014 osob ve věku od 16 do 60 let užívá v Rakousku 81 procent dotazovaných televizní mediatéky stanic ORF a ATV, dalších 67 procent videostreamingových služeb, z toho více než čtvrtina alespoň jednou týdně. 49,5 procenta jsou denně na facebooku. U 16-24letých je tento podíl už u 65 procent, píší OÖN. V průměru mají tito uživatelé na síti 340 přátel, bez rozdílu věku pak každý 225. Skoro 85 procent Rakušanů uvedlo, že přístup k internetu je pro ně důležitý či velmi důležitý, a že by se jej nemohli vzdát, zejména jako komunikační cesty (70 procent). E-mail využívá prakticky každý. Počet uživatelů internetu se zdvojnásobuje každých půldruhého roku.

Slunce šetří školám

Už 366 hornorakouských škol má na střechách fotovoltaická zařízení. Produkují si elektrický proud samy a mohou tím ušetřit kolem 500 eur ročně, napsaly OÖN. O tento program zemské vlády projevilo zájem i 200 mateřských škol. V projektu jim může být poskytnuto až 75 procent nákladů na pořízení těchto zařízení. Zemský rozpočet má na další takové investice připraveno kolem dvou milionů eur. „Pokud se přihlásí víc než 200 školek, budeme jednat o navýšení," řekl zemský rada Rudi Anschober.

Vyfotili nám Luďu

Čeští a rakouští vědci identifikovali podle skvrn na kůži mladého rysa, zachyceného v polovině srpna fotopastí ve Wilheringu u Lince (náš list informoval), jako „Luďka", napsal deník OÖN s odvoláním na Thomase Engledera z projektu „Rys severozápad". "Luděk" byl vyfotografován už na jaře mezi Českým Krumlovem a Prachaticemi. „Že se pět měsíců poté objevil v blízkosti Lince, ukazuje, že rysi mohou při hledání životního prostoru dojít daleko," cituje list Engledera.

Podnikatel nechce platit

Miliardář podnikatel Michael Stoschek z firmy Brose z Coburgu podal odpor proti trestnímu příkazu za pozměňování úřední listiny a zneužití poznávacích čísel. „Trestní příkaz zněl na peněžitý trest 1,65 milionu eur a byl vyměřen tak vysoko proto, že je odvozen od čistého příjmu delikventa," uvádí PNP. Stoschek podal odpor s námitkou, že „nekrátil daně ani nic neukradl", a že nemůže být správné uložit mu takový trest za to, že parkoval s dobře čitelným uvedením své poznávací značky, když za jízdu zcela bez SPZ je pokuta jen 60 eur bez ztráty bodu.
List popisuje, že v říjnu Stoschek cestoval ve svém voze Porsche s neplatnou poznávací značkou – originál přenesl na folii a zmenšil. Tehdy řekl, že neměl v úmyslu něco porušit, udělal to prý „z aerodynamických a optických důvodů" a zapomněl požádat o výjimku.
PNP dodaly, že Stoschekovi hrozí další řízení. Před několika dny jel po řece Regnitz u Bambergu v „obojživelníku", k čemuž podle mluvčí města neměl povolení.

Zabojkotují Strauße?

Opozice v bavorském zemském sněmu, SPD, Svobodní voliči a Zelení, chce jednotně bojkotovat oficiální státní vzpomínkové shromáždění ke 100. výročí narození Franze Josefa Strauße, které svolal předseda vlády Horst Seehofer. Sociální demokraté a Zelení míní, že CSU chce tímto uctěním Strauße úmyslně falšovat dějiny. Bývalý premiér a předseda CSU je prý „zcela nepřiměřeně monumentalizován", neboť je spojován s problematickými zbrojními obchody a aférami. Jeho vláda prý byla politicky jen epizodou v dějinách Bavorska. Pro šéfa Svobodných voličů Huberta Aiwangera pak nejde o „dostatečně důležitou věc". Raději prý půjde do průvodu na Pasovský jarmark, píše PNP.
Státní oslava jubilea má být příští pátek v mnichovské Residenci. Pozvány jsou vedle Straußovy rodiny stovky významných osobností politického a společenského života.

„Pokřižovaný" Třístoličník

Na Třístoličníku stojí z iniciativy občanů obce Bayerisch Gmain znovu vrcholový kříž vysoký sedm metrů a široký tři a půl metru o váze 500 kilogramů. V pozoruhodné akci jej tam vynesl vrtulník rakouské společnosti, píše PNP. Při usazování se trefoval do šablony kopírující základy upevnění s dvoumilimetrovou tolerancí.
List uvádí, že první kříž tu byl postaven v roce 1948 a stál skoro 30 let. V roce 1976 do něj uhodil blesk. Po roce byl nahrazen a nový symbol vydržel do loňska, než zpuchřel. Na tom nynějším se z osobní iniciativy Ernsta Reisbachera podíleli řemeslníci obce.

Restaurátor Stifter

Adalbert Stifter, básník Šumavy, byl v roce 1853 činný jako zemský konservátor památkové péče, popisují OÖN. Tehdy byl farní kostel ve Steyru čistěn a malován, a Stifter vybral barevný tón pilířů a kostelní lodi. „Nechal odstranit všechny barokní znaky tohoto chrámu, chtěl mu vrátit původní gotický charakter," říká farář Roland Bachleitner.
List pokračuje, že tento kostel, skoro stejně starý jako Štěpánský dóm ve Vídni, byl zbudován z různých druhů kamene. Zdi byly od té doby vždy bíleny. Stifter se při renovaci v letech 1853/54 rozhodl pro červenavý pískovcový tón. Kočárem jezdil vícekrát za rok do Steyru, aby na staveništi kontroloval, zda je jeho záměr plněn.
„O 162 let později se při nové sanaci kostela farnost se spolkovým památkovým úřadem shodly na pokračování Stifterova záměru. Ze zdi byla snesena vrstva a barvy byly analyzovány pod mikroskopem, aby byl nový nátěr přesně stejně smíchán. K novému vymalování kostela pak bylo připraveno nespočet věder barvy – muselo být ručně z lešení natřeno 5500 metrů čtverečních, tedy, jak popisuje správce fary Christian Tornehl, půl hektaru," rozvádí list. Padlo na to 4000 hodin práce.
Oficiálně bude sanace, která si i se statickými opatřeními a opravou krovu vyžádala tři miliony eur, ukončena slavnostní bohoslužbou o první adventní neděli. Zároveň kostel oslaví 750. výročí. „Nějaké drobné" k úhradě zbývajících prací má vynést i benefiční koncert, který bude v kostele v sobotu 5. září od 19.30 hodiny.